K nám do třídy chodila holka, hodně chytrá, jmenovala se Martina, jak už se chytré holky jmenovávají. Měla modré oči a světle hnědé vlasy, které občas nosila vzadu svázané do ohonu, ale většinou jí divoce padaly přes tvář. Oblékaná chodila normálně, žádné přepychové hadry, ale stejně nemohla zakrýt pružné, místy dívčí naducané tvary, které z ní dělaly velmi smyslnou osůbku. Jenom o nás kluky nejevila příliš zájem. Nevěděl jsem, že zanedlouho přijdu zrovna já na to, proč tomu tak je. Shodou okolností jsem chodil na doučování k její matce, ...