No já se picnu. Manželka mi dala k vánocům nový trenky, to by nebylo nic divného, ale byly růžový a s prasátkama. Docela jsem se pobavil, když jsem je viděl, ale nosit je? To mě ani nenapadlo. No ale co čert nechtěl, všechny moje oblíbené spoďáry byly v pračce a mně nezbylo nic jiného, než si ty prasátkové vzít. Připadal jsem si jako teploušek, když jsem je oblékal. Pak už to bylo jedno, hodil jsem na ně rifle a upaloval do práce. Den probíhal jako každý jiný, vyřizoval jsem telefony, faxoval, mailoval, běhal po kanclu, ...

Nastoupil jsem do práce, kde sedíme všichni v jedné velké kanceláři. To má celou řadu nevýhod, hlavně když si potřebujete zařídit své vlastní věci, zaserfovat ne internetu, obvolat známé atd. Ale najdou se i výhody, krom těch pracovních. Například máte dokonalý přehled o oblečení té které kolegyně, můžete nerušeně poslouchat jejich hovory, nakukovat jim prakticky beztrestně do výstřihu či spřádat fantazie, jak by asi slušelo vaše sperma obličeji tamté starší černovlásce nebo tamté mlaďounké zrzce, co je u nás jen na brigádě. Často jsem se do podobných úvah zabral natolik, že jsem musel na chvíli zmizet ...

Byla středa a po volejbalu jako každý týden skončila naše parta v nedaleké hospůdce na pivku, kde se pak probíraly různá témata, která však také jako obvykle, skončila u sexu. Dnes byla na programu "tlustá Berta", což je nedávno nastoupivší vrátná do našeho podniku. A protože dle odhadů váží kolem 150 kg, ačkoliv ji všichni oslovují Květuško, po straně se o ní mluví jako o tlusté Bertě. Nevím, zda kluci o Květušce začali mluvit schválně, neboť moc dobře vědí o mé vášni, což jsou kozaté boubelky, ale při jejich povídání jsem se dozvěděl, že Květuška ...