No já se picnu. Manželka mi dala k vánocům nový trenky, to by nebylo nic divného, ale byly růžový a s prasátkama. Docela jsem se pobavil, když jsem je viděl, ale nosit je? To mě ani nenapadlo. No ale co čert nechtěl, všechny moje oblíbené spoďáry byly v pračce a mně nezbylo nic jiného, než si ty prasátkové vzít. Připadal jsem si jako teploušek, když jsem je oblékal. Pak už to bylo jedno, hodil jsem na ně rifle a upaloval do práce.
Den probíhal jako každý jiný, vyřizoval jsem telefony, faxoval, mailoval, běhal po kanclu, nadával atd. A ženské ze mě měly jako obvykle srandu. Abych to upřesnil. Jsem v kanceláři jediný chlap a kromě mne čtyři kolegyně. Jedna taková mladá dvacetiletá kočička, Jana, dvě ženské kolem pětatřicítky, Lenka a Danča a naše účetní Hana, dáma statná padesátnice.
Všechny štěbetají od rána do večera, až mi kolikrát hlava hučí, ale je s nimi sranda. Vládne mezi námi taková tichá válka plná narážek a skrytých sexuálních návrhů. Takovým čtyřem lítým saním nemůžu sám moc vzdorovat a tak většinou prohrávám vysoko na body, ale nevadí mi to, hlavně že je zábava. A právě ten den se staly terčem zábavy moje trenky. Nějak jsem se u kopírky neobratně ohnul pro papír a kousek mi jich na zádech povylezl. To hned bylo haló. Ženské se smály jako o život. Asi hodinu jsem jejich narážkám statečně vzdoroval, ale pak už jsem kapituloval a prohlásil, že si je raději sundám, než tohle všechno poslouchat.
A vážně jsem vykročil k záchodům, že je shodím.
„Před náma se nemusíš stydět,“ zatarasila mi ale únikovou cestu Danča.
Musím doplnit, že pro Danču a její úžasný, pevný čtverky mám slabost. Párkrát jsme spolu i píchali, ale pak to dál nějak nepokračovalo. Zatlačila mě zpět do kanclu, kde mě všechny čtyři obestoupily. Hned mi došlo, že se ty potvory na mě domluvily.
„Holky by chtěly ty tvoje trenýrky vidět v celé parádě …. a já zase toho tvýho macka,“ mrkla na mě a potěžkala moje plné koule.
Týjo, co teď? No co, nic . Zjihl jsem jako každý chlap, když mu ženská pochválí péro, a nechal se unášet proudem událostí.
Ženské si ke mně přitáhly kancelářská křesílka, co nejtěsněji se mi přisunuly k nohám a už stahovaly kalhoty mého obleku. Vykoukly na ně nejen růžová prasátka, ale i pořádná chlapská boule v nich. Čtyři páry rukou mi jezdily po stehnech, mačkaly zadek, potěžkávaly koule a zamačkávaly napružený ocas. Funěl jsem slastí. Pak šly trenky ke kolenům. Nejstarší Hanka si mého napruženého kluka odchytla jako první.
„Jéééé, to je krásnej čurák …. můžu si ho pokouřit?“
Na odpověď ani nečekala a pustila se do skvělé kuřby. Trochu na ní byla cítit delší pauza, ale vše doháněla chtivostí a lačností. Danča s Lenkou mi hladily a olizovaly břicho a slabiny. Nejmladší Jana vše pozorovala s otevřenou pusou a honila si při tom svoji mladičkou pičulku.
Můj ocas šel z úst do úst a já se ze všech sil snažil neudělat se. Nejlíp hulily Danča s Lenkou, ale jak Hana, tak i Jana jejich fígle brzy okoukaly. Všem tekly z pusy sliny a po každém kole, kdy skončily s kouřením, hlasitě pomlaskávaly na znamení spokojenosti. Držel jsem se docela dlouho, snad půl hodiny, ale pak mě Danča dostala. Přesunula se za mě, rozevřela mi půlky a vrhla se na můj anál. Třásl jsem se jako list osiky ve větru. Lízání ze zadu, hulení ocasu, čtyři oslintané děvky kolem mě, musel jsem se nutně udělat, abych se nezbláznil rozkoší. Podvolil jsem se tomu.
Dančin ukazováček mi ještě ke všemu začal šoustat anál.
„Příště se postaráš ty o nás, hřebečku, rozumíš?“ křičela na mě Danča.
„Si myslíš, že se nám s neprotaženýma kundama pracuje dobře?“
Hlavou mi kratičce blesklo uvědomění, že jsou vlastně všechny bez chlapů. Pak mě ale celého pohltil orgasmus. Vpálil jsem těm třem přede mnou plnou salvu do nastavených ksichtíků. Hltaly jako velbloudi v oáze. Div se o mou mrdku nepopraly. Do toho stálé dráždění prostaty. Paráda. V břichu mi cukalo a já cákal a cákal. Hezky jsem ty kurvičky nazdobil, jen co je pravda.
Co následovalo dál si můžete domyslet. Ještě ten den jsme se zavřeli s Dančou ve vedlejší kanceláři a šukali až do jejího plného uspokojení a mého totálního vyprázdnění. Ženské si pak udělaly pořadník a od té doby mrdám každý den jednu z nich. I tu nejstarší, a to byste se divili, co všechno umí.

Povídky, co by se mohly líbit: