Vracel jsem se domů z vesnické zábavy. Jednak jsem jí měl jako z praku a pak jsem dostal celkem slušně do držky. Pravá vesnická. Vzduchem létalo snad všechno. Sklenice, popelníky, židle, pěsti… Připletl jsem se do té rvoucí masi lidí celkem náhodou, to ale neměnilo nic na tom, že jsem měl ret jak hawaiskej domovník a naražený žebra. A přitom to všechno vypadalo jako slibnej večer. Venku před kůlturním sálem postával jeden z těch, kteří si do mě bouchli. Měl pod okem ošklivou podlitinu a sběsile potahoval z cigarety. ,, Zasranej zmrde!„, rozeběhl jsem se ...