Posadil se do hlubokého koženého křesla, vystlaného bílou ovčí kožešinou. Teplo ze sálajícího krbu ho pohladilo po pevné bledé kůži, když se podíval směrem k lůžku u protější kamenné stěny. Ležela na něm. V poloprůhledné krátké bílé košilce, která jen velmi málo skrývala jak její přednosti, tak dráždivě kulatou linii těhotenského bříška. Přehodil si nohu přes nohu a v úsměvu se zaleskly dlouhé špičaté zuby. Z prstů obou rukou vytvořil stříšku. Z kamenné místnosti v hradním sklepení, kde ji tak požitkářsky připravil o panenství a poprvé vystříkl semeno hluboko do její mladinké plodné jeskyňky, se ...