Poznal jsem několik vdov a všechny měly jednu vadu. S velkou rozkoší vyprávěly o posledních dnech svého muže. Proč onemocněl, jaké léky užíval, kdy, kde, co a jak... Někdy jsem měl dokonce dojem, že při tom povídání dosahují i orgasmu. Skoro všechny byly stejné. Až na Ditu. Byla to boubelatá, prostá, až naivní žena, která měla zase jinou vlastnost. K smrti ráda vyprávěla o svém intimním životě. Jednou jsem ji potkal třeba na schodech, bydlela v bytě nade mnou. Celá zářila. Proběhla kolem mne a hned se zase vrátila. „Vypadáš nějak rozzářeně,“ řekl jsem jí a ona ...