V pondělí dopoledne mi volá do práce moje dobrá kamarádka a zároveň sousedka, jestli se může večer zastavit. Nic v plánu jsem neměl a taky jsem ji dlouho neviděl, tak jsem to i rád přivítal. Padla osmá hodina večerní a už mi zvonila na dveře. Nemusela nic říkat a už jsem na ní viděl, že se něco stalo. Zeptal jsem se jí, co se stalo? Ona nad tím mávla rukou, že až později. Než jsem se stačil zeptat, co si dá? „Nalej mi panáka.“ Nechápavě jsem se na ní podíval a šel jsem jí ho ...