,,Tak to je Zuzanka“ představovala mi s radostí svou dceru moje nová přítelkyně Pavla, se kterou chodím už asi 2 měsíce. Ačkoli jsem, myslím si, drsný chlap a hned tak něco mě nerozhází v tomhle případě jsem z ní byl nervozní jako malý školák. Tak tak jsem ze sebe vykoktal jméno ,,Já jsem Petr, ahoj“, musely si myslet že mi snad přeskočilo, ale mě to bylo jedno, koukal jsem se jen na ní. ,,Tak si pojď sednout aspoň do obýváku, Zuzi, uvaříš nám prosím kávu?“ vytrhla mě z úžasu Pavla. Tak jsme tedy šly, Zuzanka zatím ...