Vešla jsem do sálu. Měl být prázdný, všechny holky už dávno šly do sprch nebo na pokoj. Všechny ale ne. Jediná Martina ještě s maximálním úsilím trénovala sestavu. Chvíli jsem s obdivem pozorovala její tělo při dokonalých otočkách a hodech hůlkou, po chvíli jsem se ale rozhodla ji překvapit. Obešla jsem židle v sálu, vyšla tiše po schodech na jeviště. Když jsem byla skoro u ní, šla vypnout hudbu. Došla jsem až k ní a pomalu spustila své ruce, které se omotaly kolem jejího pasu. Ani se neotočila : „Už končím trenérko.” vydechla. „To je ...