Se svou přítelkyní Lucií jsem necelé tři měsíce. Byla to má klientka, pracuji totiž jako právník a vyřizoval jsem rozvod s jejím manželem. Okamžitě jsem se do ní zamiloval, ale neřekl jsem ani slovo. Byl jsem její advokát a nemohl jsem si s ní nic začít. Po dlouhých dvou měsících se mi nakonec podařilo Lucii rozvést a ona mě pozvala na skleničku šampaňského. Nabídku jsem samozřejmě neodmítnul. Po úžasném večeru, mnoha telefonátech a dlouhých procházkách se stala mou partnerkou. Lucie měla dceru. Bylo jí osmnáct a jmenovala se Sára. Lucie mé setkání s ní oddalovala, ...