Oslava zlaté svatby naší bábrdlinky a dědy probíhala na zahradě, což bylo docela príma. Ulevit jsem si chodil do zahrady a ještě jsem mohl šmírovat olizující se sestřenice a bratrance. Po půlnoci jsem se šel opět vyvenčit a slyšel od altánu funění, vzdychání, sténání a najednou jsem uslyšel: „Pepo dělej, tobě to dneska trvá, nemáš chlastat, když víš, že ti to pak nejde. Těším se na to tvý péro celej tejden a ty jsi pak k hovnu. Nekecej a přirážej, za chvíli ti tu tvoji hrobku vykropím.“
Ty hlasy mi byly povědomé, ale chtěl jsem si být jistý a tak jsem ještě chvíli poslouchal to jejich funění a tiché výkřiky. Pak se ozval opět ženský hlas:
„No, moc si tam toho neměl, do kterýpak sis to vystříkal, ty kanče.“
„Jestli jsi nezapomněla tak jsem ženatý a Barča má po šestinedělí a šukala by skoro denně a na to jsem nikdy u ní nebyl zvyklej, proto jsem jí zanášel. Ale příští tejden jedu do jedný fabriky kousek od vás, tak si to zařiď a můžu tě obdělávat celej den. Tak jo, ještě mi cinkni do práce, kdy přesně a sejdeme se jako vždycky u Anči, už bych zase prcala jen si vzpomenu na ty poslední orgie. Pojď, než nás začne Franta hledat.“
Tak přece jsem se nespletl, byla to moje máma a nejmladší otcův brácha Pepan. Měl jsem na mámu děsný vztek, táta je totiž moc hodnej chlap a mámě udělá co jí na očích uvidí, jen asi to co si máma hledá u Pepana ne a jen díky tomu, že jsem věděl, že by to tátu ranilo jsem se rozhodl, že to prásknu Baruně, Pepanově manželce. Venku jsem jí nikde nenašel a tak jsem se šel podívat do domu. Všude bylo ticho a já se osmělil potichu otevřít dveře do ložnice, kterou obýval Pepan s Barčou. Na posteli seděla Baruna a kojila jejich dvouměsíční Viktorku. Svítila malá lampička a já viděl velká prsa protkaná tmavými žílami a v kalhotách se mi začal topořit ocas. Baruna dokojila, nechala Viktorku odříhnout, uložila jí do postele, svlékla se do naha, lehla si na postel a najednou si sama začala jednou rukou laskat prsa a druhou zajížděla do své po porodu pozvolna zarůstající kundičce. Konečně jsem se vynořil ze svého úkrytu, klekl jsem k posteli a zašeptal.
„Já ti pomůžu chceš?“
Bára jen vzdychla a já už k její ruce přidal svou.
„Bacha Pepan!“ ozvalo se a já se rychle schoval za postel. Baruna si jí stále honila a pěkně jí v ní už mlaskalo. Pepan otevřel dveře a říká: „Barčo kde jsi, pojď k nám.“
„Jak vidíš ty jsi k hovnu, tak si to musím udělat sama, abych se z toho náhodou nezbláznila.“
„Jdi do háje, vždyť jsem tě vojel odpoledne dvakrát, tak jo, až se tu vyřádíš tak přijď, ale radši se zamkni, nemusí tě tady někdo načapat.“
„Bojíš se o své ego co?“ uchichtla se Bára a šla za Pepanem zamknout.
„Tak vylez hrdino a ukaž mi ten svůj nástroj. Už jsi měl vůbec holku?“ Styděl jsem se za to, že jsem ještě v 19ti letech panic a mlčel jako ryba.
„Pojď, za to se nestyď, tetička tě zaučí.“
Než mne začala svlékat, přiložila mou pravou ruku na mlékem nalité prso a řekla: „Potřebuju odsát mlíčko, nechceš se toho ujmout?“ Zakýval jsem hlavou jako osel, ale Bára mi stále držela ruku na prsu a šeptala.
„Za chvilku miláčku, teď ti postavím ocas.“ Stál jsem tam jako blb, držel jednu kozu a Bára začala jazykem jezdit po mém čuráku. Když ho pak uchopila mezi rty a zasunula do krku, stříkal jsem jako blázen.
„Míšo, to jsem netušila, že jsi tak nadupaný, to nešlo ani spolykat.“ Měla semeno všude, na kozách, na obličeji i ve vlasech.
„Báro, mě hrozně bolí čurák, prosím tě udělej s tím něco.“ Bára mne položila na postel a nasedla si tak, abych mohl koukat na její hopsající velké kozičky a zapichovala si mého tvrdého čuráka po celé délce do kundy.
„Máš pěknej klacek, kam se na tebe hrabe Pepan a to si myslí jaký nemá péro,“ šeptala Bára a nepřestávala se na mne nabodávat, „pojď zkus mne šukat zezadu, snad ti to půjde.“ Klekla si a vyšpulila velkou kundu zezadu. Zajel jsem do ní na první pokus a už jsem šukal jako divý.
„Jo, to je ono, Míšo vííc, Míííšššoooo.“
Bára se pode mnou kroutila jako žížala a já cítil jak mého čuráka v kundě omývá tekutina, která jak jsem se někde dočetl provází ženský orgasmus. Nepřestával jsem šukat a když se mi blížil výstřik, stačil jsem se Báry zeptat, zda to můžu pustit do ní. „Jooo, vystříkej mi hrobku,“ řvala až jsem měl strach, aby nás někdo nepřistihl (slovo hrobka je v této rodině při šukání asi oblíbené).
„Ty máš ještě chuť, co?“ řekl jsem Báře, která stále vystrkovala kundičku, ze které na prostěradlo ukapávalo mé semeno a zarazil do ní tři prsty.
„Joo, prsti mne chvíli, víš Míšo, já mám teď po porodu pořád chuť a Pepan už nějak nemůže, asi jsem si neměla brát o 11 let staršího chlapa, už se vystřílel jinde a já se teď musím dělat sama.“
„Ale vždyť tě dělám já,“ ozval jsem se. „No jo, ale ty odjedeš a já na to zase budu sama.“
“Tak na to nemysli, teď máš mne a já tu s tebou klidně zůstanu do rána.“
Doprstil jsem ji k dalšímu orgasmu a konečně začal ochutnávat ty její nalitá vemena. Ne že by mi to mlíko jejich Viktorky chutnalo, ale sání velké bradavky mi dělalo moc dobře, tak jsem se snažil tento produkt ignorovat. Za chvíli si Barča přede mne klekla a řekla:
„Vydoj mne prosíím.“ Kdysi jsem viděl jak prabába dojila jejich kozy a začal tahat Barču „ za struky „. Mít tady dížku, určitě by to do ní cvrnkalo jako při dojení koz. Bára na mne třeštila oči, šeptala, že jsem moc dobrý a najednou narvala do pusy pěst, svezla se na postel a příšernou rychlostí si začala honit poštěváka. Bez varování jsem do ní vrazil čuráka a tentokrát jsem ji projížděl o něco déle. Barča se dvakrát udělala než jsem jí vykropil tu její hrobku. Když nás asi za hodinu vzbudil Pepan, který se snažil dostat do ložnice, zakryla mi Barča rukou pusu a ani ona se neozývala. Za dveřmi bylo slyšet opilého Pepu jak říká:
„Zase se uhonila a já abych chrápal v komoře.“ Když už nás Pepan vzbudil Barča ochutnala mého žaluda a za chvíli už si ho opět rvala do kundy na koníčka. Mlíko, které stříkalo z jejích koziček, které jsem občas stiskl bylo snad všude a měli jsme velké štěstí, že v nich něco zůstalo pro Viktorku, která se začala dožadovat prsu právě v době, když jsem potřetí kropil Báře hrobku (to slovo se mi začalo moc líbit) a Bára nebyla schopna ani vstát, jak mohutný orgasmus s ní cloumal. Viktorka už řvala jako tur, když byla Bára konečně schopná se zvednout a na roztřesených nohou dojít pro ní do postýlky. Po nakojení a přebalení uložila Viktorku do postýlky a tentokrát ona začala dojit mé péro. Do rána jsem si navzájem olizovali a ocucávali naše mrdací nástroje, ještě jednou pěkně Báru vydojil a 2x jí vystříkal její hrobku. Když se mě pak Pepan u snídaně ptal, se kterou jsem skončil v posteli, že mne od večera vůbec neviděl, odpověděl jsem, aby se radši ani neptal, takovou nenasytnou mrdnu by mi pak určitě záviděl..“

Povídky, co by se mohly líbit: