„Jsem zase úplně švorc“, říkal jsem svému příteli, když jsme se po pinčesu sprchovali.
„Vůbec nevím, z čeho koupím šálinkartu a zaplatím za kolej.“
„Tak si sežeň nějakou prachatou babu! Já mít takového ptáka, jako máš ty, tak už su dávno v laufu!“ suše podotkl spolužák a obdivně zíral na hadici, která se mi kroutila mezi nohama.
“ Kolik ti vlastně měří?“
„Pětadvacet a v průměru pět,“ konstatoval jsem a utíral si mýdlo z očí.
„Ty vole ! To je pěkný Rambo!“ hvízdl uznale a pokračoval.
„Říkal mi jeden kéma, že zná babu, která shání kořeny na nějaké striptýzy pro starý hilzny. Já mu brnknu a dám ti vědět.“
Za dva dny jsem už stál v Černých polích před brankou jedné vilky. Ještě jednou jsem zkontroloval jmenovku a pak odvážně zazvonil. Ozval se bzučák a ve dveřích se objevila hezká plnoštíhlá dáma asi tak čtyřicetiletá, s ticiánovým přelivem.
„Paní B. ?“ zeptal jsem se zdvořile. Přikývla a pozvala mne dál.
„Co pro vás mohu udělat?“ zeptala se a zvědavě si prohlížela mou malou postavu. Vykoktal jsem ze sebe svou žádost a ona mi potvrdila, že jsem na správné adrese. Zavedla mě do obýváku a nabídla mi pití.
“Tak se mi předveďte,“ řekla se šibalským tónem v hlase.
„Jako co…?“ zeptal jsem se hloupě.“
„No přece svoje nádobíčko! Snad si nemyslíte, že budu kupovat zajíce v pytli!“
Byl jsem poněkud nesvůj, když jsem si stahoval kalhoty dolů. Připadal jsem si jako před sestřičkou v ordinaci.
„Hmm…, není špatný…“ uznale konstatovala, když viděla jak mi ocas dlouze visí dolů.
„Jen jestli bude také pořádně tvrdý až se postaví. Znám případy, že i z měkkého neztopořeného ptáčka je pak pořádně velký dravec a také naopak. Tak si ho nahoňte, ať vidím, ke které sortě patříte!“ přikázala velitelským hlasem.
Způsob, kterým se mnou jednala, mne urazil. Začal jsem si natahovat kalhoty zpátky, protože vola ze sebe dělat nenechám. Vůbec jsem nebyl zvědavý na to, abych si honit ptáka před cizí ženskou.
„No, dobře… dobře…, já jsem to tak nemyslela…“ říkala smířlivě, „trochu vám v tom pomůžu.“
Rozepjala si halenku a odložila ji na židli. Její mohutné cecky byly ukryty v černé podprsence, která se jí po stranách zařezávala a dělala jí na kůži faldy. Tu si v mžiku přetáhla nahoru a její kozy vypadly ven jak tunové bomby z pumovnice letadla. Ale neměla je unaveně svěšené, jako nějaká černoška. Visely sice dolů, no bodejť ne, při takové váze, ale byly kulaté jako velké sladké melouny. Tmavé dvorce připomínaly velikostí makové koláče, ale bradavky byly skoro neznatelné. Uchopila je do obou rukou a začala si je před mýma očima masírovat. Pozvedávala je a rty oblizovala bradavky.
„Vemte je do ruky a zkuste jejich pevnost! “ poručila a já jí ochotně vyhověl.
Potěžkával jsem je oběma rukama a odhadoval jejich váhu. Každé vážilo rozhodně víc než tři kila, možná víc než čtyři. Vzpomněl jsem si, jak jsme jednou na kolejích měřili naši kozatou spolužačku v hrnci s vodou a jak jsme se při tom báječně pobavili i vzrušili. No, ale o tom až jindy.
„Jsou nádherné,“ zamumlal jsem a začal líbat střídavě obě bradavky. Cítil jsem, jak se mi můj ocas začíná v rozepnutých kalhotách nalívat krví a řádně tuhnout.
Paní B. klesla přede mnou na kolena, obnažila ho a začala masírovat v járku mezi mohutnými cecky. Nepokojný pták začal brzy vystrkovat mohutnou hlavu z hnízda a já věděl, že už dosáhl dospělosti a co nevidět by mohl odtud vyletět. Tak daleko to však tato zkušená žena nenechala dojít. Oddálila své kozy i svou nazrzlou hlavu a obdivně pozorovala můj klacek.
„Bože, to je kláda…!“zvolala obdivně.
„Něco takového jsem ještě nikdy v životě neviděla. To je úplná hříčka přírody!“
Povstala a jako omámená šla k sekretáři. Vytáhla ze šuplíku dřevěné pravítko a šla s ním ke mně.
„Musím si ho přeměřit!“ vydechla a zaryla mi pravítko do slabin. Muselo pamatovat ještě její školní léta, protože neslo staré stopy po zaschlém zeleném a fialovém inkoustu, který se už dneska neužívá. Když viděla míry, obdivně kroutila hlavou a pronesla:
„Ještě to zkusím až od kořene.“
Tentokrát mi zaryla konec do mého pytlíku a stahovala předkožku, co to jen šlo. Zabolelo mne to, ale nechal jsem ji dělat co chce.
„Kriste pane! Celých šestadvacet a k tomu ta tloušťka…! Kolik asi může mít v průměru…?!“
Chtěl jsem jí poradit, ať si změří obvod krejčovským metrem a na kalkulačce pomocí školního vzorce „pí x d“ si to spočítá, ale raději jsem mlčel. Ručkovala mi po něm, jako horolezec a nadšeně vzdychala. Čekal jsem, že mi ho začne kouřit, ale přepočítal jsem se. Začala si své obrovské cecky cpát zpátky do podprsenky. Bylo to jako když se tráva pro králíky dává do velké plátěné nůše.
„Dobře, jste přijatý,“ řekla jako nějaké kádrová referentka, jenom hlas se jí poněkud chvěl.
„Můžete se upravit a dojednáme podmínky. Ale nejdříve bych chtěla vidět zdravotní potvrzení.“
Snažil jsem se marně dostat ztopořený ocas do kalhot a přitom jí říkal, že jsem dárcem krve a u odběru jsem byl minulý týden. To ji uspokojilo a pozorovala mé trapné pokusy.
„Takhle to asi nepůjde, já vám pomohu. Kdyby vás někdo viděl odcházet s takovou boulí v kalhotách, ještě by si mohl myslet něco nepřístojného,“ hlesla a znovu prudkým pohybem osvobodila své cecky. Šla ke stolku a z kabelky vytáhla kapesník a kráčela s ním ke mně.
„Pěkně si vaše semeno zachytím,“ řekla na vysvětlenou, když viděla můj tázavý pohled. Tak jako předtím přiklekla a s kapesníkem v ruce uchopila své mohutné cecky. Zkušeně mi mezi nimi sevřela můj ocas a začala jimi pohybovat nahoru a dolů, dopředu a zpět. Teď, když byla ujištěna o mém zdraví a čistotě, zasunula si můj obrovský žalud mezi rty a začala ho jazykem hladit. Ocas jsem měl jako v automyčce mezi jemnými rotujícími válci a její jazyk mne šíleně dráždil. Daleko dřív, než jsem předpokládal a především, než čekala ona, jsem začal stříkat. Neměl jsem už přes týden žádnou dívku, ani jsem si to nedělal sám a tak jsem byl děsně nadržený. Prostě měl jsem toho v koulích plný kýbl.
Byla mým výstřikem tak překvapená, že vůbec nestačila použít připravený kapesník. Něco šlo do pusy, ale především její obličej se stal dokonalým cílem mé vodní dělo. Nosní dírka a levé oko bylo pěkně zalepené. Bylo to, jako by jí někdo postříkal uvařeným škrobem na prádlo. Ve snaze zachytit něco do kapesníku, pustila své kozy a tak poslední dávka šla přímo na ně.
„No, to jsem nečekala, že budete tak rychlý,“ řekla s nádechem podrážděnosti v hlase.
„To by se našim dámám moc nelíbilo…“
„Musíte s tím něco udělat!“ pokračovala a utírala si kapesníkem oko a nos.
Všímal jsem si, jak při řeči jí z koutku úst vytéká matový pramének semene. Přiložil jsem jí jemně ruku na rty a prsty jí to utřel. Zvedla oči a podívala se potěšeně na mne.
„No, ale na druhou stranu, zas takové množství vajíčkového krému se také hned nevidí. To by se dámám zamlouvalo.“
Pomalu se zvedala a jak si upravovala sukni, viděl jsem, jak má od plyšáku otlačená kolena. Snažila si očistit od kapek i ňadra. Ale malý kapesníček byl už tak mokrý, že si to po nich jen roztírala. Obrovské melouny se začaly matně lesknout. Uvědomila si marnost svého počínání a vydechla tadalafil generic.
„Bože, tolik jsem toho nečekala. Jste ve všech směrech výjimečný. Dámy budou nadšením doslova řičet!“
Promočený kapesníček odhodila na zem a začala si vlhké kozy cpát znovu do podprsenky. Přitom upřeně pozorovala můj ocas, který stále nejevil žádné viditelné známky poklesu.
„No, už si raději své nářadí schovejte, ať můžeme projednat všechny stránky naší dohody.“
Zatím co si oblékala halenku, nacpal jsem svůj ocas zpět do kalhot a upravil se. Usadila mne do křesla a sama si sedla naproti se zápisníkem a propiskou v ruce.
„Jaké je vaše jméno a čím se živíte, jestli to není ovšem tajemství. Netrvám na tom, ale ráda vím o svých společnících co nejvíc podrobností. Upevňuje to vzájemnou důvěru.“
Řekl jsem, že studuji na M. Universitě a že se jmenuji Vojta a je mi jedenadvacet.
„Vojta je moc obyčejné, v programu budete vystupovat jako Tony. Souhlasíte?“
Přikývl jsem a ona mi sdělovala další podrobnosti.
„Představení pro uzavřenou skupinku dam se koná na K…ské přehradě v jedné luxusní chatě vždy v pátek a v sobotu večer. Odvoz autem tam a zpět budete mít zajištěn. Společnost čtyř až šesti dam, zpravidla středního věku se obvykle mění, ale některé dámy tam chodí pravidelně. Podmínkou je pochopitelně přísná diskrétnost, zdraví a čistota. Programem je striptýz a sexuální servis. Předváděné striptýzové číslo má vždy nějaký námět. Jedná se vlastně o drobné scénky. Sexuální servis je pouze v mé režii. Netrpím žádnou tajnou osobni aktivitu s dámami ani tam, ani mimo. Zato dostanete velmi slušně zaplaceno.“
„Kromě vás tam pochopitelně průběžně účinkují i další mladí muži a dívky. Kontakty s nimi nejsou zakázány. Je vám něco nejasného?“
Odpověděl jsem, že nikoli a dohodl s ní opravdu slušnou odměnu a také to, kde a kdy se pro mne zastaví autem už tento pátek. Když mne vyprovázela ke dveřím dala mi polibek na tvář a prohodila:
„Musím se vám přiznat, že když jsem si pohrávala s vaším nádherným ocasem, dostala jsem hroznou chuť se pomilovat. Ale nechci míchat dohromady obchod a sex. Snad až někdy později, až se víc poznáme, vás přesvědčím, že dokážu být pěkně divoká…“
„I já se na to těším,“ odpověděl jsem a myslel to upřímně.“
„A nezapomeňte přinést průkaz dárce krve,“ volala na mne, když už jsem byl skoro u branky. Opravdu máš v sobě obchodnického ducha, pomyslel jsem si a vydal se směrem k zastávce.

Povídky, co by se mohly líbit: