Kempoval jsem tenkrát s manželkou a dospívající dcerou na břehu Balatonu. Stany v našem sektoru byly rozmístěny do půlkruhu otevřeného směrem ke břehu a uprostřed bylo malé náměstíčko. V našem oddíle našel místo i manželský pár odněkud z Čech. Byli součástí větší party, se kterou přijeli společně a jejíž většina byla umístěna v sousedním oddíle. Oba byli přibližně našeho věku, on byl poněkud obtloustlý s počínající pleší, paní byla si pětatřicátnice, o které by se dalo říct rassig ženská, působila dojmem distingované dámy.

Naše styky se omezovaly na ranní kývnutí na pozdrav, víc celkem nic moc. Zatímco muž trávil většinu času s partou v sousedství, paní seděla či ležela před stanem a četla. Pokud jsem mohl soudit z titulu, které jsem zahlédl, musela to být nějaká intelektuálka, hodně jsem u ní viděl výtisky Plamene a Světové literatury.

Krom toho jsem znal její jméno, jímž ji oslovovali její známí a její manžel. Jmenovala se Kristýna, on byl Alois.

Jestli jsme se slovy omezovali na letmé pozdravy, nedá se říct totéž o našich pohledech. Velice brzy, ba ihned, jsem vycítil, že jsem ji sympatický, při nejmenším, že ji nejsem lhostejný. Jednou při večeři se naše pohledy na dálku setkaly a já uviděl, jak ve tváří zčervenala. Byl jsem v té době pořádně sexuálně vyhladovělý. Naprostý nedostatek soukromí, neustálá blízkost dcery, spaní ve spacích pytlích mě vedly k naprosté abstinenci, na druhé straně pohledy na desítky vábivých ženských tel vzbuzovaly ty nejdivočejší představy. Velice brzy zaujala paní Kristýna v těchto představách nejprve dominantní a pak zcela jedinečné postavení. Její zralé krásné tělo, většinou zahalené v jednodílných plavkách, mě provokovalo k myšlenkám, jaká asi je nahá, jaké má prsy a vůbec všecko, co dělá ženu přitažlivou. Nezbývalo však nic, než se spojit s pohledem na její stehna, ženský krásné formované boky a celou dráždivou siluetu. Jednoho dopoledne manželka s dcerou odešly na pláž poněkud vzdálenou od našeho stanu, já zůstal sám, v celém oddělení byla jen paní Kristýna. Pan Alois odešel ke své denní zábavě mariáši za svými přáteli.

Oba – paní Kristýna i já – jsme seděli každý před svým stanem. Ona četla jednu že svých knih, já luštil křížovku a poslouchal tranzistorák. Netrvalo dlouho a pohlédli jsme na sebe. Do té doby bych nikdy nevěřil, co všechno se dá vyjádřit beze slov. Ona i já jsme cítili, že nepotřebujeme pronést jedinou větu, jedinou hlásku. Dívali jsme se na dálku asi deseti, dvanácti metrů do oči jeden druhému. Po chvíli pohledu se nás dech prohloubil, ústa se pootevřela. Zdálo se mi, jako by její oči říkaly: „Ano, ano, chci té.“ Přesně totéž vyjadřoval i můj pohled. Abych svému vyjádření dodal důraz, zachoval jsem se jako naprostý primitiv. Shodil jsem z klína časopis, abych ukázal, jak i ztopořené mužství napíná šortky.

Také ruce paní Kristýny pustily knihu a pevně uchopily ňadra. Několikrát si je prohnětla, neustále se na mě dívajíc. I ona odložila knihu že svého klína a zcela zřetelně poroztáhla nohy. Neviděl jsem samozřejmě nic, ale její gesto bylo natolik výmluvně, že mě vzrušení ještě vzrostlo.

Pak vstala že skládací židličky a zamířila do svého stanu. Nemohl jsem udělat nic jiného, než ji následovat. V hlavě jsem měl krom chlípného chtíče směrovaného jen na ní zcela vygumováno. Pomalu, krok za krokem, jsem přešel krátkou vzdálenost k jejímu obydlí a vstoupil dovnitř.

Stáň sestával z malé předsíňky, z níž se vstupovalo do ložnice. Tam na nafukovací matraci ležela Kristýna. Byla nahá. Její do hnědá opálená stehna ostře kontrastovala s bělostným břichem a polokoulemi ňader, na nichž jako by vykvétaly tmavé dvorce obkružující ztopořené bradavky. Její chřípí se chvělo očekáváním, oči měla zavřené, ústa pootevřená, ruce vztažené ke mne. Já však měl oči zaostřené na místo, kde se bílé břicho spojovalo se snědými stehny. Zdobil je ostře ohraničený chomáč hustých ryšavých chloupků.

Když jsem udělal další krok, Kristýna skrčila kolena a neskutečně pomalu je roztahovala pod sebe. Otevřela mi tak pohled na vzrušující svatyňku svého ženství. Nejprve se odkryly vyvinuté masité šťavnaté stydké pysky husté porostlé jemnými chloupky a dráždivá škvíra mezi nimi. Ta se pomalu rozvírala a odkrývala růžové lalůčky s výrazným hrbolkem poštěváčku. Jediným pohybem jsem shodil šortky, přistoupil mezi rozevřená stehna a sklonil se nad ní. Okamžitě jsem ucítil její paže kolem svého krku a naše ústa se spojila ve vášnivém a těsném políbení. Naše nahoty se přitiskly k sobě, zdálo se mi, že se propojujeme všemi póry našich rozvášněných tel. Ucítil jsem tlak ochlupeného Venušina pahorku a můj ztopořený úd se tiskl k bílému břichu.

Chvíli jsme se takto tiskli k sobě, vychutnávajíce svou blízkost, líbali jsme se otevřenými ústy.

Pak jsem ale zatoužil projevit ji svou náklonnost jiným způsobem. Přestal jsem ji líbat na ústa, své polibky jsem přenesl na hrdlo, ňadra, jejichž bradavky jsem dlouhou chvíli laskal, dráždil rty a jazykem, zatímco má ruka neomylně mířila mezi rozevřená stehna.

Hladil jsem vnitřní stranu jednoho, pak druhého stehna, když jsem mezi nimi přejížděl nejprve lehce, postupně ale stále silněji jsem se dotýkal její rozkvetlé lasturky. Vůbec mě nepřekvapilo, že je ideálně vlhká. Projížděl jsem prsty mezi stydkými pysky a chvílemi něžně a zase brutálně jsem dráždil hrbolek klitorisu. Kristýna položila svou ruku na moji a vedla ji tak, jak to vyhovovalo jejímu narůstajícímu smyslnému chtíči. Zakrátko jsem pokračoval v pohybu svých rtů níž a níž, zlíbal její břicho kolem pupíku a stále níž, přes ryšavý porost, až jsem svou hlavu zabořil mezi stehna. Dlouhými něžnými pohyby jazyka jsem dráždit stydké pysky, pak jsem se několika jemnými údery dotkl poštěváčku, až nakonec jsem zcela otevřel ústa a sál vlhkost rozvášněného dámského přirození. Na můj nos útočil dráždivý samici pach. Vzal jsem klitoris mezi rty a něžnými pohyby a jemnými doteky jazyka jej laskal. Cítil jsem, jak má partnerka stále prudčeji a prudčeji dýchá, až její dech přešel ve zcela jemně stěny, ke kterým se přidaly nejprve zcela neznatelně, pak stále sílící a prudší pohyby beder. V okamžiku, kdy jsem byl natolik vydrážděn, že jsem ucítil neodolatelnou potřebu do ní vniknout, ozval se její šepot: „Pojď lásko, pojď do mě, vraž mi ho tam“. Odpověděl jsem jen: „Ano, ano, toužím po tobě“. Byla to první slova, která jsme si krom ranních pozdravu vyměnili.

Odtrhl jsem zmáčený obličej od vzrušující vlhkosti, přilehl na ní a přitiskl naše klíny k sobě. Úd bez jakékoliv pomoci vklouzl do připraveného ženství. Současné jsem ji líbal na ústa a ona lačně lízala z mého obličeje svou samici stavu. Okamžitě, jako bychom spolu byli sehraná dvojice, jsme začali se vstřícnými pohyby v dokonalém souladu. Oba jsme věděli, že musíme své zvukové projevy mírnit, přesto však mi šeptala do ucha povzbudivá slůvka.

„Och, lásko, ty ho máš, on mě celou naaadherne vyplnuuuje, ooo, ještě, ještě.“

Mezi každým slovíčkem vydávala téměř neslyšitelně stěny, její ruce mě hladily po zádech, až nakonec skončily na mých hýždích. Také já jsem uchopil její dolní polokoule, zatímco její ňadra jsem střídavě hladil a drtil svou hrudi.

Pohybovali jsme se proti sobě vláčnými pohyby, při každém vniknutí jsme pevně tiskli své klíny k sobě, vždy jsme se poněkud zavrtěli do stran, aby se můj stydký pahorek otíral o poštěváček. To moji krasavici vydráždilo natolik, že jednu chvíli mě pevně přidržela za hýždě a zanícené se klitorisem otírala o kořen mého penisu.

Šeptala mi při tom do ucha: „Víš, milý, toužila jsem po tobě od první chvíle. Kdybys věděl, já jsem vždycky byla dáma dbala na svou pověst, ale s tebou je mi všecko jedno. Ty jsi že mě udělal děvku, já nechci nic, jen s tebou mrdat, mrdat, mrdat.“ Po těch slovech začala prudce přirážet. Její tělo se vlnilo proti mému, z hrdla ji vycházely tlumené stěny a skřeky slasti.

Po několika náruživých rázech ustala s pohybem, položila ruce na mou hlavu a tlačila ji dolů se slovy: „Lásko, než budu hotová, ještě jednou mne ji vylízej, dělal jsi to tak nádherné, nikdy na tu slast nezapomenu.“

Přirozeně jsem ji ihned vyhověl a má ústa se zabořila do vlhkosti jejího mezinozi. Když jsem vzal poštěváček mezi rty, ucítil jsem, jak se každý nerv a každý sval v jejím těle rozechvěl blahem orgasmu. V tomtéž okamžiku jsem ucítil zvětšující se vlhko ve svých ústech. Lačně jsem vysál všechnu stavu samici rozkoše a nenechav ji oddechnout, znovu jsem se přesunul svým mužstvím na štěrbinu lásky. Sotva jsem pronikl dovnitř začala se naše těla znovu pohybovat proti sobě ve vlnách chlípnosti. Kristýna tentokrát přirážela tak divoce, jako by mě chtěla svým břichem katapultovat. V tu chvíli jsem pocítil i já návaly rozkoše ve svém údu a v příštím okamžiku z něj tryskaly horké proudy semene do těla mě partnerky, které se do posledních konečků nervů rozvibrovalo záchvaty slasti.

Po výstřiku jsme zůstali zabořeni v sobě, jak však rozkoš doznívala, uvědomili jsme si absurdnost své situace. „Musíš jít, bez, prosím té, neprodlužuj to, nikdy na tebe nezapomenu,“ byla její poslední slova, než se ode mne odvrátila.

Vstal jsem, natáhl si šortky, pohledem jsem se rozloučil s nahou postavou a vyklouzl že stanu.

Své místo na židličce u našeho stanu jsem zaujal právě ve chvíli, kdy přicházely dcera s manželkou a oznámily mne rozhodnutí, že by rady vyjely do blízkého městečka, a tam že bychom navštívili nějakou restauraci a okusili některou z maďarských specialit. Souhlasil jsem a během několika minut jsme seděli v autě a odjeli.

V městečku jsme se zdrželi dlouho přes poledne, udělali nákupy, výborně pojedli a navštívili místní muzeum, vyšli na návrší, odkud byl krásný pohled na jezero. Já ovšem musel celou dobu myslet na dobrodružství, které jsem prožil a přemýšlet, jak se bude dál vyvíjet nás vztah s Kristýnou. Můj problém ale vyřešil návrat do kempu.

Na místě stanu, kde jsem prožil báječně chvíle rozkoše, bylo prázdné místo, stejně jako na místě jejich auta. Mohl jsem se jen domyslet, co se asi dělo po našem odjezdu do městečka. Za krátký čas bylo místo obsažené rodinkou odněkud z Holandska. V kempu jsme zůstali ještě několik dní. Já vzpomínal na to co bylo. Pak jsme odjeli domů, v běhu všedních dnů a podovolenkovem ruchu vzpomínky postupně vybledlý. Přišel podzim, vánoce, lednové a únorové lyžování, jaro a my se znovu chystali na dovolenou.

V polovině května mě jednou manželka uvítala se slovy: „Co jsi zase provedl, kdes překročil rychlost nebo blbě zaparkoval? Mám tady předvolání na dopravní inspektorát, tak to koukej vyřídit!“ Úřední korespondence kolem auta byla totiž adresována výhradně mě ženě, neboť oficiálním držitelem vozidla byla ona, měla tak přehled o mých dopravních průšvizích.

Šel jsem na dopravní inspektorát, přemýšlel, kde jsem co provedl a uvažoval, jaká bude tentokrát faktura. Když jsem se dostavil, předložil technicak, úřednice se na mě podívala jakýmsi zvláštním pohledem, chvíli hrabala v papírech a pak mi podala zalepenou obálku, na něm bylo ženským písmem napsáno: „Moc prosím, předejte držiteli vozidla SPZ JI…“ Poděkoval jsem, zeptal se, zda ještě není nějaký jiný problém, a po záporné odpovědi jsem se odporoučel.

V obálce byla fotografie ženy, která drží v náručí asi měsíčního chlapečka. Není snad třeba dodávat, že v oné ženě jsem poznal Kristýnu. Doma jsem srovnal podobu dítěte se svými fotografiemi z doby krátce po svém narození. Shoda podoby byla naprosto jednoznačná.

Povídky, co by se mohly líbit: