Zase jedno deštivé ráno. Kapky bubnují na okno svou vlhkou melodii a mě se tak nechce do práce. Mrknu okem na Janu. Je krásná jako vždy. Hotový andílek, jak tam tak spinká, zachumlaná v peřinách, jen zadeček vyšpulený ven. A na sobě tradiční puntíkované kalhotky. Po každém našem milování vstane a oblékne si je. Nerada spí úplně nahá. Mám stále před očima naše páteční milování. Ne, že by bylo nějaké extra, ale bylo fajn. Páni, dnes máme úterý a my se naposled milovali v pátek. Do práce jdu až na desátou, tak to bychom mohli stihnou jedno, alespoň krátké, pomilování. Polibek na vlasy odlepil Janě ospalá očíčka. “Ahoj miláčku, což takhle přivítat nový den krásným pomilováním?“ Překvapeně se na mně podívala.“ To by bylo hrozně fajn, ale mám dnes důležité focení.“
„Ale no tak. Janičko, milování ti vykouzlí na tvářičkách úsměv a budeš vypadat ještě daleko přitažlivěji.“ Chladny tón v hlase Jany mi dal okamžitě najevo nesouhlas. “To možná platí u nějakých jiných, ale já jsem vždy, po tom našem ranním milování, děsně utahaná.“ „A vůbec. Mám kruhy pod očima, jako po probdělé noci. Na fotkách bych určitě vypadala otřesně.“ Trochu mě to zchladilo, ale na druhou stranu, docela mě rajcuje, když hraje odmítavou. Má ruka nenápadně směřuje pod okraj jejich kalhotek. „Jani…“ Žadoním. Druhou rukou ji uchopím její a snažím se jí nasměrovat k mému rozkroku, který se už patřičně nadouvá. „Ranní erekce je prevít, tak proč jí nevyužít,“ pronáším s úsměvem. „Ne Mikuláši!“ „Janí…“ Nedám se odbýt. „Tak mi aspoň pomož od té erekce, co?“ Zkouším to jinak. Někdy na to zabere. „Ne opravdu ne a nech mě už být!“ Naštvaně odchází do koupelny.
Tak to je moje Janička. Někdy je s ní opravdu těžké vyjít. A sex je zásadně, když chce ona. Je až s podivem, že jsme to spolu vydrželi už 4 roky. Myslím, že už mezi námi láska ani není. A když se tak zamyslím, možná ani nikdy nebyla. Jen mě unesla její andělská tvářička a tělíčko k nakousnutí. Přítel ve slipech je stále ještě vzhůru, i když vystoupení Jany mu hodně síly ubralo… „Jo a vezmu si auto miláčku. Víš jak hrozně nerada jezdím hromadnou dopravou. Ještě by mě tam umačkali a dnešní kolekce je pro mne fakt důležitá.“ „A už se na mě nezlob, za to ráno.“ Teď tu stojím v tramvaji, obklopen lidmi. Ta doprava má jednu fajn vlastnost.
Člověk občas narazí na velmi pěknou dívku. Jako třeba zrovna teď! U dveří stoji blondýnka, menší postavy s nadměrně vyvinutým poprsím, které halí jen bílá halenka. V tramvaji začíná být pěkný nával. Ale já stále pozoruji onu slečnu. A že jsem od rána pořádně nadržený, začínám v kalhotách cítit onen známý tlak. Je to přímo umělecké vystoupení sledovat, jak se ty dva obrovské melouny, s každým nádechem, zvedají a zase klesají a bradavky se snaží zdůraznit svůj tvar i přes látku blůzičky a mohutné podprsenky. Ze zasněného pohledu mě vyvede další zastávka a ještě větší pres nastoupivších lidí.
Nápor zřejmě pocítila i ona slečna, protože se musela trošku pootočit a tím mi nabídla ještě hezčí pohled. „Jen jí ty prsa nevykoukej.“ Otáčím se a vidím Nikol. „Ahoooj,“ zdravím překvapeně. Nikol dělá kousek od naší firmy a známe se z různých večírků a mejdanů. „Promiň je mi to docela trapné, že jsi mě viděla takto civět…“ „Já vím,“ oponuje Nikol. „Nemusíš se omlouvat. Vždyť na tom nic není. “ „Jsi mladý muž a navíc ta slečna má opravdu bujné poprsí.“ „Já, ač žena, jsem se taky musela kouknout,“ pronáší s úsměvem Nikol. „A jéje. Vidím, že se ti opravdu líbilo.“ Cítím Nikolčinu ruku na svém rozkroku. “Mám dnes trochu rozvernější náladu, tak mi promiň, ale nemůžu si pomoct,“ pronáší s úsměvem a ruměncem ve tvářích. „A neboj, Janě to neřeknu. Když ty jí neřekneš, že jsem tě v tramvaji chytila za koule.“ Následuje salva smíchu. Věděl jsem, že Nikol je živočišný typ.
Takový ten druh ženy, který jen při pohledu na něj, vyvolává šílené vzrušení. Není sice tak „krásná“, dle norem modelingu, jako Jana. Ale vyzařuje z ní sexuální přitažlivost každým coulem. Vždy, když jsem byl v její blízkosti, ať už na večírcích, nebo jen náhodných setkáních, cítil jsem v celém těle elektrizující mrazení. A mého kapitána jsem si musel pořádně hlídat, abych se na veřejnosti nedostal do rozpaků. Její ruka v mém rozkroku poráží zábrany a já ji šeptám do ucha: „Myslím, že jen argument chycení za koule, mi nebude stačit jako záruka, pro tvou mlčenlivost. “ Teď jsem jí to natřel, směji se v duchu. Ale Nikol reaguje nečekaně a naprosto fantasticky. „Končím ve čtyři. Nechceš zajít na večeří?“ Při těchto slovech cítím stále její ruku na mém rozkroku. „Proč ne?“ Práce se nesmírně táhla a já se nemohl dočkat čtyř. Sotva vyběhnu ze dveří firmy vidím ji. Počasí se umoudřilo. Je krásné slunné odpoledne a Nikol stojí na chodníku jen v průhledné blůzičce. Je opravdu „naboso“. Pod blůzičkou se jí rýsují velké bradavky a upoutávají na sebe pozornost. Vzápětí si to ověřuji letmým dotekem, při zdvořilostním polibku.
„Kam půjdeme?“ ptá se Nikol. Vím o jedné dobré restauraci, jen asi dvě ulice odtud. “Fajn tak jdem.“ V tu ránu cítím ruku na svém zadku a pěkně si ho prohmatává. Oplácím ji stejným dílem. Hmmm, má ho pěkně pevný…
Ze slušnosti nechávám vybrat dámu jako první. Vybíráme pečlivě, ale nakonec si stejně dáváme špagety s něčím…, opravdu nevím čím. Mé myšlenky bloudí jen po ladných křivkách Nikolčiných prsou. „Páni, proč jen jsem tak nadržený.“ “To je úplně normální. Věř mi, že z mé strany je to velmi podobné.“ „Nikol promiň, byl jsem tak zamyšlený, že jsem nepozorovaně své myšlenky pronesl nahlas.“ Snažím se omluvit a nějak vymotat z této trapné situace. „Mikuláši, pojďme si zatančit,“ pronáší Nikol, sotva co dojím „Proč ne?
Těch špaget nebylo tak moc, abych se nemohl hýbat.“Ani jsem ve svém zamyšlení nezpozoroval, že zde začala hrát kapela. Bylo to neskutečně dlouhých minut, kdy jsme spolu tančili. Přitom se nejednalo o tanec, ale spíše dlouhou milostnou předehru, kde každý pohyb a každý dotek měl ten svůj, pravý, význam. Hotová doteková komunikace. Věděl jsem, že její náhodné doteky, ať už nohou nebo rukou v mém rozkroku nejsou jen věcí náhody. Však mé ruce taky nenápadně vychutnávají ony lákavé křivky jejích prsou. Její bradavky mi začínají kynout na pozdrav a nezabrání jim v tom ani látka tenké blůzičky.
Můj cíl je jen jeden. Ať se děje co chce a jsou jakékoli následky, tuto nadrženou, vyzývavou samici musím dostat do postele. Kašlu na všechno! Mé smysly jsou zakaleny. Snad chtíčem, snad vůní jejího pohlaví, kterou vnímám už velmi intenzivně. Chci ji. Mé rty se vášnivě přisají k jejím. Neuhýbá. Vše mi oplácí. A jako přídavek vysílá svého průzkumníka na diplomatickou misi do mých úst. Snažím se jí rukou zajet mezi nohy. Božínku, je úplně mokrá. Přísahám, že s jejích kalhotek by se dalo ždímat. „Ne, Mikuláši! Tady ne.“ Šeptá mi vášnivě do ucha. „Pojďme ke mně domů“ Odcházíme z parketu. Snažím se jít za ní, aby nebylo vidět mou obrovskou bouli v kalhotách. Nikol mi to ovšem vůbec neusnadňuje. Při každé příležitosti si neodpustí aspoň jemné pohlazení oné „boule“.
Takové vzrušení jsem snad ještě v životě nepociťoval. Já nevydržím tu cestu k ní domů. Musím jí mít hned teď! Ale kde. Můj mozek pracuje na plné obrátky. Samotná náhoda snad tomu chtěla, že mé oko zahlédlo dámské toalety. Mírným tlakem se jí snažím na ně nasměrovat. Kupodivu není proti. Nakoukne dovnitř, aby se přesvědčila, že jsou prázdné a už mě táhne za ruku dovnitř. “Promiň, ale já to už opravdu nevydržím. Chci tě tady a teď.“ Promlouvám rozechvělým hlasem. „Sice to na toaletě nemám ráda, ale…“ Šeptá mi mezi vášnivými polibky. První kabinka je naše. Snažím se rozepnou její halenku, ale mé ruce vypovídají službu. Co je mi po halence. Strhávám ji. Utržené knoflíčky mi lítají kolem hlavy, jako vystřelení projektily. Tak silné je mé vzrušení. Konečně je beru do rukou. Ty alabastrové melounky. Hnětu, mačkám, cumlám a možná vše najednou. Jsem jako u vytržení. Nikol mi mezitím vytáhla ptáka z kalhot a začala jemnými pohyby honit. Opírám se o okraj kabinky a nechávám se unášet slastnými pocity, proudícími z mého údu do celého těla. Nikol si sedla na zavřenou mísu, naklonila se k němu, mlsně olízla špičku a zrychlila tempo honění. Netrvalo dlouho, v ptáčkovi to zaškubalo a zazpíval árii ve velkém stylu. Dávka za dávkou vylétala z ptáčka a dopadala na Nikolčina prsa a stojící bradavky. V hlavě se mi točilo a já jen matně vnímal Nikolčina tichá slova zklamání.
„Ještě ne!“ pronesla tichounce. A její očka ztratila trošku svého lesku. Vzápětí se ale na mě usmála se slovy: „Ale co, vždyť máme před sebou celý večer.“ S úsměvem dodala: „A ty teď aspoň ve zdraví přežiješ cestu ke mně.“ Orgasmus pomaloučku odezníval a mysl se vrátila do normálu. Schoval jsem si těšitele a pozoroval Nikol, jak si toaletním papírem utírá zbytky mého semene. Začala se pomaloučku soukat do mnou roztrhané blůzičky. Chytil jsem ji za ruku a jemně políbil. „Děkuji, za tento okamžik.“ Celá se ještě chvěla vzrušením. Páni já idiot. Své jsem si užil a jí nechal v plném vzrušení jen tak. Poklekám před ní a snažím se její nohy dostat, jemným tlakem, od sebe. „Co to děláš Mikuláši?“ Dívá se na mě svýma hnědýma očima a já v nich opět vidím to vzrušení a radost. „Nenechám tě jen tak odejít, když já jsem dostal své.“ Vyhrnuji její sukénku, rukou odtahuji proužek úplně promočených kalhotek a bořím svůj obličej do jejího klína. Má ji tak nádhernou. Vždy jsem si myslel, že všechny ženy jí mají stejnou, ale si uvědomuji můj obrovský omyl. Nádherně klenutý Venušin pahorek zdobí proužek chloupků mířící až k hladce vyholeným pyskům. Je to magnet pro mé oči. „Líbí se ti?“ Šeptá Nikol. “Líbí? To je slabé slovo. Nestačí se mi na ní dívat. Musím ji hned teď mít.“ A s těmito slovy jí roztahuji pysky a celými ústy se přisávám na, pozdravem kynoucí, klitoris. Nikol jemně ucukla a zachvěla se vzrušením. Rozehrávám divoký závod s jazykem jako hlavním favoritem.
Začíná dlouhou trať od zadní dírky, překážkový běh po velkých pyscích, přes lupínky malých, až po divoký sprint na klitorisu. Nikol vzdychá slastí. V tom na toalety někdo přichází. Nikol se mi jemně snaží naznačit, abych přestal, ale svým tělem dělá pravý opak. Já nepřestávám a divoce rejdím po jejím klitorisu. Slastné pocity přehlušily obavy a Nikol se jim opět celá poddává. Opět začíná slastně vzdychat. Napřed jen tichounce ale postupně, jak se blíží její vyvrcholení, se přestává kontrolovat. Její hlas se rozléhá celou místností. Slyším, tekoucí vodu a někdo u umyvadla pronáší. “Děvče, já taky byla mladá, ale vždy jsem si to své nechávala na doma v soukromí“ A za hlasitého klapání podpatků odchází z toalet pryč. Nikol jí už ale vůbec nevnímá. Mezi hlasitými výkřiky slasti jen trhaně pronáší: „Mikulášku, prosím teď nepřestávej…“ Přisávám se na její broskvičku celými ústy. Po chvíli cítím příval šťávičky, řinoucí se z její rozechvělé pičky přímo proudem. Poctivě jí ji celou olizuji. Chutná tak nádherně. Nikolčino chvějící tělo se pomaloučku uklidňuje. „Pojď Mikuláši. Večer ještě ani nezačal a máme ho celý před sebou a jen pro sebe.“ Šeptá mi mezi něžnými polibky. Sundávám své sako, protože její blůzka toho moc neskryje. Aspoň v takovém stavu, v jakém jsem jí nechal. A podávám jí ho. Vypadá v něm roztomile a navíc se můžeme vymluvit, že jí prostě byla zima. Nikol vykukuje z kabinky. „Vzduch je čistý, můžeme jít.“ Stejnou proceduru opakuje u dveří od toalet. Vypadá to, že se nikdo nedívá. Bere mě rázně za ruku a táhne si mě domů. To abych jí asi po cestě neutekl. Jdeme městem, oba nedočkaví, vstříc večeru plnému vášně.

Povídky, co by se mohly líbit:

    None Found