Za dobu svých studií jsem prošel i gymnázium a strávil na něm osm let. Vy kdo máte podobnou zkušenost si jistě dovedete představitc co to s člověkem udělá. Nicméně jsem pořád jakž takž normální. A ke gymplu patří i gymplácké pařby. Také jsem na pár byl, tohle je z jedné z nich.
Nebylo to zrovna za humnama, takže jsem jel autem a nemohl pít. No co, aspoň si to člověk víc vychutná. Chvilku po příjezdu jsem si všiml jedné holky, už jsem ji znal od vidění. Byla o ročník níž, ve 3.B. Vážně moc šikovná, vysoká, pěkně stavěná, solidní kozičky a blond mikádo, samozřejmě obarvené. Nicméně zrovna vypadala dost ne svá, takže jsem se o nějakou konverzaci ani nepokoušel. Ale pak jsem měl to štěstí a vyskytl se ve správnou chvíli na správném místě. Povídala si s jednou mou spolužačkou, ale že prý jí je dost mizerně a bolí ji hlava, že sem vůbec neměla jezdit a že by ráda vypadla. Jenže jak? Neměla to blízko, chtělo by to sehnat někoho s autem, pokud možno střízlivého.
Aha, moje příležitost! Spolužačka věděla že nepiju, třeba ji to napadne. Jen pro jistotu jsem nenápadně prošel kolem nich, jako že si pro něco jdu, ruce v kapsách, nezájem o okolí. Zabrala! Zaslechl jsem „hele Honza“ a už mě někdo chytil za rameno. A už to bylo: že jdu jako na zavolanou (taky že ano), že jsem tu určitě autem (jo jo), že jsem určitě nepil (ne ne) a jestli bych byl tak hodný a odvezl Radku domů, že jí není dobře (no když jinak nedáte…). Že to není daleko, jen asi dvacet kilometrů a že by mi byla moc vděčná. Tak jsem kývnul, že se teda obětuju.

Sedli jsme do aut a jeli. Radka vážně nevypadala moc dobře, seděla se zavřenýma očima, hlavu v dlaních. Zeptal jsem se jak jí je. „Špatně,“ odpověděla, „bolí mě hlava a celkově nic moc.“ Soustrastně jsem zamručel, ale pak mi to nedalo: „Víš co jsem někde četl? Od nějaký ženský, už ani nevím kde. Něco ve smyslu většina žen je divná. Když je bolí hlava, je to pro ně důvod nemít sex. Jenže pak se ta bolest ještě zhorší a říkají tomu migréna. Nechápu to, kdyby se hned na začátku pomilovali, bylo by po bolesti a cítily by se skvěle.“ Odmlčel jsem se a čekal na odpověď. Přišla vzápětí: „To byla nejspíš nějaká nymfomanka,“ prohlásila Radka skoro se smíchem. Fajn, tak to na tam není zas tak zle, napadlo mě. „Ale třeba na tom něco je, nemyslíš?“ „Možná.“ Otevřela oči, podívala se na mě, pak na silnici a zase je zavřela. Začal jsem se raději věnovat jízdě, jeli jsme zrovna lesem, šero a samá zatáčka. Za chvilku se ozvala sama: „Až uvidíš nějakou odbočku tak to vezmi do lesa, ano?“ Překvapeně jsem se na ni podíval, ale nic jsem z ní nevyčetl. Ale jakmile jsem uviděl cestu do lesa, okamžitě jsem na ni sjel a asi po minutě zastavil na malé mýtince.

Čekal jsem že půjde na záchod nebo zvracet nebo něco podobného, ale ona jen seděla a nic. Pak se na mě podíval a řekla: „Víš já mám tyhle stavy dost často a prášky na to moc nezabírají. Zkusila jsem už snad všechno a zkusila bych cokoliv, aby to přestalo.“ Chvilku trvalo než mi plně došlo co právě řekla. Vylezl jsem z auta, přešel na její stranu a otevřel dveře. „Zkusit se má všechno,“ řekl jsem a vytáhl ji ven. Posadil jsem ji na kufr a začal líbat. Zareagovala okamžitě a chytila mě nohama kolem pasu. Celá se na mě přimáčkla a já úplně zapomněl dýchat. Zkusil jsem jí vysvléct tričko, ale moc mi to nešlo, nebyl prostor. Radka za chvilku pochopila o co se snažím a uvolnila svoje sevření. Chytil jsem se nabídnuté šance a její tričko šlo okamžitě dolů těsně následované podprsenkou. Jenom jsem zíral jaká nádhera se přede mnou objevila. Ale hned jsem se vzpamatoval a zaútočil na ni jazykem i rty. Radka zaklonila hlavu a slastně zavzdychala. Pokračoval jsem v práci na jejích bradavkách se zdvojeným úsilím, povzbuzen její reakcí. Pak jsem jednou rukou sklouzl po krásném plochém bříšku k jejímu klínu a rozepnul jí kalhoty. Trochu jsem na ni zatlačil, poslušně povolila a lehla si na kapotu. Stáhl jsem z ní kalhoty i s kalhotkami, Radka sama roztáhla nohy. Vykoukla na mě krásná kočička, úplně vyholená a hlaďoučká, už lehce orosená. Přisál jsem se na ni a jazykem do ní vnikl jak nejhlouběji to šlo.

Radka se vzepjala a vykřikla rozkoší. Přemístil jsem se na poštěváček a jazyk nahradil prstem, který jsem do ní pomaličku zasouval. Rty jsem sevřel její hrášek a jazykem po něm kmital jak nejrychleji jsem svedl. Za chvilku jeden prst nestačil, tak jsem přidal další a vzápětí ještě jeden. To už Radka hlasitě sténala na celé kolo a nevnímala svět. Už to na ni přicházelo, kundička se jí stahovala a šťáva z ní tekla proudem. Přidal jsem na tempu a šoustal ji prsty co to šlo a zároveň jí přejel zuby po poštěváčku. Vykřikla tak, že jsem málem přišel o uši a trhala sebou, až jsem měl strach že mi spadne z auta. Držel jsem ji přimáčknutou na kapotě a polykal všechnu tu slaďoučkou šťávičku která z ní prýštila. Když sebou přestala tak cukat, pustil jsem ji a bleskově se svlékl. Můj kolík už hodnou chvíli stál jako kůl a já neváhal ani vteřinu. Nasadil jsem žalud na ústí Radčiny kočičky, rozhrnul závojíčky a pomalu zatlačil. Byla tak promazaná, že to šlo docela snadno. V půlce jsem se zastavil a čekal co bude. Radka se prohnula a přirazila s nečekanou silou. Nabodla se sama až na doraz a slastně při tom vydechla. Pomalu jsem se rozjel a pumpoval ten její malý ráj. Postupně jsem zrychloval a slastí se mi dělaly mžitky před očima. Radky na tom byla podobně, přirážela proti mně a vzdychala a sténala na celé kolo. Přemístil jsem ruce z jejích boků ke kozičkám a začal dráždit bradavky. Radka mě chytila za ruce a přimáčkla si je silně na prsa. Sklonil jsem se políbil ji. Přisála se na mě, že jsem její jazyk cítil až v krku a ještě mi přitom stíhala sténat do pusy. Nohama mě držela kolem pasu, sama se narážela a nutila mě proniknout do ní co nejhlouběji. Po chvíli jsem ji pustil a doslova se vytrhl z jejího sevření. Zklamaně zahučela, ale já ještě nekončil. Stáhnul jsem ji z auta, otočil a ohnul tak, že ležela na břiše na motoru a přímo před mým bojovníkem čekal její krásně vystrčený zadeček.

Neváhal jsem a pronikl do ní na jeden příraz až na doraz. Radka vykřikla a doslova se otřásala pod mými přírazy. Bušil jsem do ní jako o život a ona jen hekala. Za chvíli jsem ale cítil, že s takovou to už dlouho nevydržím a zpomalil jsem. To si ale Radka nenechala líbit. Opřela se rukama o auto a začala se na mě vší silou narážet jak rychle jen zvládala. Bylo to sice moc fajn, ale já se chtěl udělat zároveň s ní. Tak jsem ji za boky přimáčkl k autu, že se nemohla ani hnout. Nesla to dost nelibě a taky mi to dávala najevo. A to ještě chudinka nevěděla co na ni chystám. V příštím okamžiku jsem úplně přestal přirážet a vysunul se z ní ven. Pak jsem do ní zase vniknul a pomaličku se zasouval. Hodně pomaličku. Kousek po kousku, až jsem byl na dně a pak zase stejně pomalu ven. A zas a znova. Radka se pořád snažila přirazit proti mně, ale držel jsem ji pevně. Prosebně kňučela, ale já jí nedal šanci. Pořád stejně pomalu jsem ji protahoval, pěkně až ne doraz, dovnitř a ven. „No tak, dělej přidej, nebo se zblázním!“ sténala, ale přesto na ní bylo vidět, že ji tenhle pomalý způsob šíleně vzrušuje. Nepatrně jsem zrychlil a držel se zuby nehty, abych se ovládl a nezačal to do ní pumpovat naplno. Cítil jsem jak se jí kundička stahuje čím dál silněji a jak těžce a přerývaně Radka dýchá. Tušil jsem, že to na ni přichází. Ani já na tom nebyl jinak. Takhle pomalu to bylo hrozné, tak mučivé a přitom tak strašně vzrušující. Pak se najednou Radka udělala. Zčistajasna se její pička křečovitě stáhla a vytryskla z ní záplava šťávy.

Slyšel jsem jak zachrčela a celá úplně zvadla. Bez hnutí ležela na autě a prožívala svůj palčivý orgasmus. V tu chvíli jsem se vzdal, když může ona tak já taky, řekl jsem si a začal do ní bušit jak to jen šlo. Stačilo pár přírazů a už jsem stříkal. Samou slastí se mi zatmělo před očima a všechnu svou žhavou lávu jsem napálil do Radčiny stahující se dírky. Trhla sebou a zalapala po dechu, nejspíš se udělala znovu, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Skoro jsem nevnímal co se děje kolem, smysly zahalené do neprostupné mlhy rozkoše. A ven z ní se mi ani trochu nechtělo. Ale ona opadávala a ztrácela se, na můj vkus až příliš rychle. Cítil jsem jak vyklouzávám ven z Radčiny kočičky. Nohy pode mnou povolily, svezl jsem se na zem a opřel se zády o auto. Radka se za chvíli posadila vedle mě a opřela si hlavu o moje rameno. Tak jsme seděli asi půl hodiny, než nám začala být zima.

Pohnula se první, vstala s začala se oblékat. Zvedl jsem se taky a posháněl oblečení, které naštěstí neskončilo moc daleko. „Pojedeme, ne?“ zeptala se Radka, když už jsme byli oblečení. „Nejspíš jo,“ přikývl jsem a sedli jsem do auta. „Co hlava?“ zeptal jsem se, když jsme se rozjeli. „Jaká hlava? Jo ahá, už mi to došlo. Je v pohodě. Ono to snad fakticky zabralo!“ Tomu jsem se, přiznávám, taky docela podivil, ale měl jsem dost rozumu na to, abych to nechal bez komentáře a jenom samozřejmě kývnul hlavou, jakože to se přece rozumí. Když se před námi objevil výjezd na silnici, zastavil jsem a otočil se k ní: „Kam?“ „Co kam?“ zeptala se zmateně. „No kam mám jet?“ Chvilku se na mě dívala jak na pitomce, než si uvědomila proč se ptám. Když už ji nebolela hlava, nebyl důvod jezdit domů. O pár kilometrů dál byla přece rozjetá párty. Vesele a krásně se usmála. „Vlastně máš pravdu, jedem zpátky, noc je ještě mladá…“

Povídky, co by se mohly líbit:

    None Found