Jsem trochu plachý. Částečně od přírody, částečně od toho léta nedlouho před mými patnáctými narozeninami. Ten den bylo krásně a nedal se trávit jinak než u vody. Spolu s našima jsme chodívali do nevelkého jezírka v bývalém lomu a byli jsme tam i ten den. Rodiče tenkrát jeli pryč a mně čekal víkend bez nich. Dali mi dobré rady, ponaučení a příkazy a odešli dlouho přede mnou. Ten den tam moc lidí nebylo a i těch pár se nakonec sebralo a zmizelo sledovat v televizi nějaký v té době populární seriál. Z nouze, ale popravdě ...