Bylo půl třetí ráno. Jana si nervózně popotáhla kabelku a přidala do kroku, všimla si, že jí pomalu sleduje velké černé auto. Večírek, sraz třídy po patnácti letech, se vydařil, s bývalými spolužáky se hezky povídalo, víno chutnalo náramně a tak se stalo, že Jana měla trochu špičku. Proto také v dobrém rozmaru odmítla doprovod z vinárny - má to přece jenom kousek. Nevšimla si, jak dlouho už ji auto sleduje, dost možná jde jen o planý poplach, vyvolaný špatným úsudkem alkoholem znaveného mozku, přesto se jí ale srdce rozbušilo znatelně rychleji a pomalu střízlivěla. ...