Když se stal můj příběh chodila jsem už do 1.ročníku střední školy. Byla jsem v městském dětském parlamentu a v úzké spolupráci s městskými novinami. Zrovna skončila hokejová sezóna a já měla za úkol udělat rozhovor do našich novin s kapitánem mužstva. Byla a jsem velká fanynka našeho mužstva, takže mě tato zpráva nemálo potěšila. Jako správná fanynka jsem o něm věděla všechno. Jmenoval se Dan, byl útočník, pravák, číslo 12. Nádherný, opravdu urostlý a pořádný chlap se špinavými blond vlasy, mohlo mu být tak kolem 25 a určitě jsem nebyla jediná která do něho byla ...