„Tak co, jaké to bylo?”, ptala se mě Jitka, když jsem jí druhý den zavolala, že může přijít. „Bylo to příšerné a zároveň krásné!Ještě teď mě všechno bolí!Ale takový orgasmus asi už nikdy nezažiju!”, popravdě jsem odpověděla. „Nepovídej!Vlastně povídej!”, vyhrkla Jitka a třásla se nedočkavostí. „Jak to začalo, to přece víš!Tak jsem se nechala od Petra přemluvit a šla jsem k němu. Když mi sliboval orgasmus, na který hned tak nezapomenu, myslela jsem, že se jenom holedbá!Ale měl pravdu!”, začala jsem zeširoka. „Tak mě nenapínej a povídej!”, Jitka byla netrpělivá. ...