Bylo mi třináct. Již několik měsíců jsem si musela v pokojíčku prstíkem provětrávat stydké závojíčky své prcinky. Bylo to moc příjemné a vždy mně to na několik hodin pomohlo. Brzy jsem samozřejmě přišla na poštěváček a jeho dráždění a pomocí jeho byly mé projevy intenzivnější. Vzdychala jsem při tom, zakláněla hlavu do zadu a zavírala oči. Líbili se mi kluci a toužila jsem, aby mi tohle udělal některý z nich. Jenže jsem nevěděla, jak to navléknout, aby se o to nějaký pokusil. Né, že bych neměla kamarády, ale každý z nich se jaksi bližšímu kontaktu ...

Přes den jsme ani neměli s manželkou možnost mluvit o tom co se stalo ráno, ani co bude dál. Byli jsme plně vytíženi přípravou synových narozenin i když jsme všichni podvědomě cítili, že vše už bude jinak. Konečně jsme mohli v klidu usednout a začít slavit. Syn byl celý dojatý z obdržených dárků i my jsme byli všichni naměkko. Když už byla pokročilá doba, podívala se manželka významně na mně a synovi řekla. „Tak a teď dostaneš ten nejdůležitější a nejhezčí dárek co ti jen může vlastní matka dát - udělám z tebe muže!“ a políbila ho na ústa. Přitom ...