Sotva jsem za sebou zavřela dveře, zjistila jsem, že je můj přítel doma. To mě moc potěšilo, protože mě má kunda v práci celý den svědila a pocit, že si to budu muset udělat sama se mi tentokrát moc nelíbil. Svlékla jsem si kalhotky již v předsíni a takto připravená jsem vstoupila do obývacího pokoje.
“Ahoj,” pozdravila jsem ho. “Jsem moc ráda, že jsi tady,” a uvelebila jsem se v jeho náručí.
“Ahoj, ty něco potřebuješ?” Zeptal se znale a spiklenecky se na mě podíval.
“Ano. Něco potřebuji,” a vyhrnula jsem si sukni a nohy jsem dala od ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Super píchání se sousedkou
Zveřejněno Úterý, 31 Bře 2015 Od webmaster. V kategoriích Šukání Tags: nevěrná, nymfomanka, sex se sousedkou
Vracel jsem se z odpolední směny a chtěl si přivolat výtah, když jsem zaslechl divné zvuky ze sklepa. Že by zase nějaký bezdomovec nebo feťák okupoval některou ze sklepních kojí? Potichu jsem šel za zvuky a v poslední uličce jsem je záhledl. Na zemi v rohu na starých matracích, které někdo vyhodil, šoustal nějaký chlápek s ženskou.
„Ach zlato, ty už ses zase udělala, jsi super pichna, ten tvůj neví, co doma má.“
„Dělej, stříkej, už budu muset domů, kdyby se ten můj probudil!“
Podle hlasů jsem poznal naší sousedku, které mohlo být kolem 30ti ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Sexuálně perverzní a neukojitelná
Zveřejněno Neděle, 14 Pro 2014 Od webmaster. V kategoriích Anální sex, Orgie, Šukání Tags: nymfomanka
„Pojedeš se mnou do Lípy?“ ptám se Jany, která dřepí nejraději doma a paty vytáhne nejvýš, když jde nakupovat do blízkého obchodu. Ptám se proto víceméně formálně, aby mi někdy nevyčetla, že jsem jí nikdy nikam nevzal, jak už to tak ženské občas dělají. „Co je v Lípě?“ zeptala se lenivě a protáhla se jako kočka nad kouřícím se hrnkem kávy, do níž si přidala větší díl slazeného salka. „Výstava, sjedou se tam undergrounďáci z celého kraje. Možná přijede i někdo z Prahy.“ „Kdy to bude?“ zeptala se formálně a já jsem jí viděl na ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
S Věrou jsem se seznámil před týdnem. Vlastně přesně na den. Bylo to na večírku, který pro zaměstnance uspořádalo vedení naší firmy na závěr třídenního „revitalizačního programu lidských zdrojů“, jak tuto akci vznešeně nazývalo. Předtím jsem znal Věru jen od vidění, patřila k ženám, kterých si nelze nevšimnout. Byla o dost starší než já, odhadem něco přes třicet let, střední postava, plná všude tam, kde to mají muži rádi, blond vlasy, nikoli ovšem přírodní, příjemná inteligentní tvář. Přestože na večírek přišla ve společnosti svých kolegů, zařídila to tak, že se usadila u stolu vedle mě. ...