Plochá krajina se táhla zdánlivě až do modrého nebe. Jen znalci tohoto kraje věděli, že je to moře. Samozřejmě také domorodci. Ti to tu znali. Seděl jsem znuděně u bazénu a palec pravé nohy jsem měl v jeho křišťálové vodě. Manuel ho již vyčistil i zahradu ošetřil. Nikdy jsem nevěděl kdy to dělá. Ale jednou, když jsem ze Saint Tropez vrátil až ráno, nachytal jsem ho při práci. On byl prostě líný dělat v tom vedru a tak vstával již ve čtyři. Prostě blázen. Marie měla také hotovo, nutila mne, abych vyjádřil mé přání, co ...

Zazvonil jsem u dveří a po chvilce štrachání z druhé strany mi přišla otevřít ségra mého kámoše. Do té doby jsem ji neznal, a to, co se mi předvedlo, mi vyrazilo dech. "Tyhle kozy mít tak v dlaních..." pomyslel jsem si a ani moc nevnímal, jak mi říká, že Petr není doma. "Ale můžeš tu na něj počkat, já uklízím, snad ti to nebude vadit..." dodala. Zavedla mne do obýváku a posadila do křesla. Sama vzala do ruky hadici od luxu a začala s ní jezdit po koberci. Hluk jsem ani nevnímal. Vpíjel jsem se ...

Tento zážitek se my stal se my stal loni. Jako student jsem neměl mnoho prostředků (peněz). A tak jsem si našel jako jednu z mnoha brigádu nočního hlídače u jedné nejmenované firmy. Při pohovoru se mnou jednala žena, nebylo to nic divného, ale jak jsem později zjistil, byla to majitelka této firmy. Musím říci, že mě to dosti překvapilo. Jmenovala se Pavla R., a na svoje postavení byla dosti mladá. Hádal jsem jí tak kolem pětadvaceti. Měla menší drobnější postavu, černé vlasy a velké modré oči. Po pohovoru mě s úsměvem přijala a popřála my ...

Dírou v ledabyle nataženém plotě, který obepínal celé staveniště, se protáhl černý stín. Hned za plotem se narovnal a bez rozmýšlení vykročil směrem k nedaleko stojícímu přístřešku. Vypadalo to, že jde najisto. Samozřejmě, ten muž tady nebyl poprvé. Za více než půl roku, kdy se začaly opravovat okolní domy a stavět domy další, "navštěvoval" staveniště celkem pravidelně. Vždy tu našel něco, co by se mu hodilo. Jednou několik krabic kachliček, jednou pár rolí lepenky, jindy zase šamotové cíhly... Využíval toho, že staveniště nebylo hlídáno a okolní domy, které se opravovaly, byly prázdné, protože jejich obyvatelé ...

S Petrou jsme se znali e se znali jen krátce, vlastně vůbec -- šlo jen o náhodné setkání v restauraci, v úplně cizím městě. Hned jak si přisedla k mému opuštěnému stolu, mne ohromila její krása. Dlouhé blonďaté vlasy, modré oči, spanilá ústa, obdivuhodné křivky, to vše ve mne vzbuzovalo obrovskou touhu. Nemohl jsem myslet na nic jiného, než jak s ní strávit celou noc. Byla tak krásná a přitom tak vyzývavá. Avšak zatímco já oněměl její krásou, tak Petra evidentně přejímala aktivitu. Co pro mne bylo potěšující -- z nějakého neznámého důvodu byl její ...

Podle kalendáře byl sotva začátek jara, ale rtuť na teploměru již několikátý den vyšplhala až někam k pětadvaceti stupňům. Pro každého pořádného chlapa to znamenalo, že po dlouhé a nezáživné době tu opět bylo období, kdy je procházka pražskými ulicemi dokonalou pastvou pro oči, neboť dívky a ženy odložily svoji zimní garderóbu definitivně hluboko do útrob šatních skříní a ke slovu se konečně opět dostaly námi muži tolik opěvované minisukně, průsvitné halenky (u některých odvážlivkyň dokonce i bez podprsenky), no prostě co si budeme povídat -- radost pohledět. Ten den jsem vypadl dřív z práce, ...

Už toho mám dost," prohlásila paní Anna značně otráveně. "To já nikdy," ušklíbla se paní Marie a na půvabném kulatém obličeji se mihl pobavený úsměv. "Myslíš někdy na něco jiného?" popíchla ji paní Anna. "Léto na kahánku, večery jsou jako stvořené pro trochu něhy, děti jsme poslaly k moři a naši chlapi stejně kecají do půlnoci v hospodě." "Svatá pravda," přitakala paní Věra. "Když dostanu svrbění, chlap není po ruce. Přiloudá se, smrdí pivem, zaleze do pelechu á chrní. Měly bychom s tím něco udělat. Nejlepší by bylo zavřít hospodu." "A tahaly bychom s nákupem ...

Měla jsem poslední prázdniny a rodiče mne poslali k babičce, prý alespoň na čtrnáct dní, aby nebyla sama. První dny jsem to ještě vydržela pomáhat jí s dvorkem a tak dál, ale potom jsem sebrala plavky a vyrazila k rybníku. A tak jsem seděla na břehu, cachtala si nohy ve vodě a přemýšlela, kdo by mne asi tak naučil jezdit na surfu. Najednou mne ohodila sprška vody a kousek vedle mne se zrovna jeden plácal na vlnkách. Jeho majitel se na mne zubil z vody. "Nechceš si to taky zkusit..." dráždil mé myšlenky a přitahoval ...

Pavel si ustlal přidělené lehátko a polštář dal hlavou Pak chodbičce. Často jezdil spacími vozy a měl už své ustálené zvyky. Podíval se po připraveném lehátku a pomyslil si, kdo s ním asi bude trávit tuto noc. Komu patří ta zbývající lehátka? Vše měl připravené, a tak si šel ještě zakouřit. Po chvilce k vagónu přispěchaly dvě ženy. Jak se později dozvěděl, matka s dcerou. Zatím ho ani nenapadlo, že by právě ony mohly být jeho spolucestujícími. Vrátil se do svého kupé a ke svému překvapení zjistil, že obě ženy si již stelou lehátka. "Dobrý ...

Když jsem ještě chodil se svou budoucí ženou a byl u jejích rodičů na jedné z prvních návštěv, kde jsem seděl spořádaně v obleku uprostřed obýváku a musel odpovídat na dotazy rodičů, sestry i sezvaných tetiček a strýčků mě najednou uprostřed výslechu moje Veronika požádala abych ji pomohl s matematikou k maturitě. Když se ale za námi zavřeli dveře vedlejšího pokoje, Veronika mi najednou prudce rozepnula poklopec, sklonila se a intenzivně začala sát a masírovat můj penis. Překvapením jsem se nezmohl na slovo, opřel se o zeď a v slastném opojení s přivřenýma očima šeptal ...