Sexuální fantazie prožité s milenkou Alenou
Sobotní večer se nesl ve znamení předchozích dnů.
Zachránila ho až televize, a docela pěkný americký thiller. Erotický film, taky americký, už za moc nestál, takže jsem usínal docela v pohodě. Ranní probuzení už tak pohodové nebylo. Probouzel jsem se dlouho a klasicky, s čurákem tvrdým tak, že to až nebylo hezké. Chvíli jsem přemýšlel co s tím, když zazvonil zvonek. “Tady Petra, ” ozvalo se z domovního telefonu. “Petře, můžu jít nahoru?”. Podíval jsem se na hodiny, bylo deset. “No jasně, pojď…” a otevřel jsem dveře. Petra byla nahoře za chvilku a bylo vidět, že není ve své kůži. “Čau.” “Ahoj, Péťo. To jsem ráda, že jsi doma.” “Tak co se děje. Povídej, a já zatím udělám kafe. Nevadí to doufám, že jsem v pyžamu?” “Ale klidně, vždyť tě znám.” A položila přitom na stůl sedmičku vína. “Můžeme si potom dát”. Otočil jsem se ke své kuchyni, tedy kuchyňskému koutu a začal připravovat vodu a kávu. Petra začala povídat. Bylo jasné, že jí jde jen o to, někomu říci, co jí potkalo a ne něco řešit. Proto jsem jen poslouchal, občas přikývl a hlavně, díval se pořád na ní. Postupně se uklidnila a tak mi mohla říci všechno. Všechno o tom, jak si se Simonou už pár týdnů nerozumí, že se spolu už dlouho nemilovaly a nakonec to, že ji včera večer oznámila, že už končí. Končí se vztahem s Petrou, ale taky se vztahem s ženami, má kluka, moc se jí to s ním líbí a nemůže pochopit, jak bez toho mohla těch pět let žít. Petra povídala, já mezitím udělal kávu a když jsem se chystal odnést ji na stůl, zazvonil pro změnu telefon. Volala Alena. Potěšilo mě to, takže na její “Ahoj, tady Alena”, jsem odpověděl, “Ahoj Alenko, jak se máš?”. Petra okamžitě zpozorněla, vrhla se k telefonu a stiskla tlačítko hlasitého příposlechu. Ohnal jsem se po ní a chtěl ho zase vypnout, ale Petra udělal smutný obličej, zaprosila rukama a pošeptala mi do ucha. “Nech to prosím, já bych ráda slyšela, o čem si dva milenci povídají.” Mám Petru rád a nedokážu jí nic odepřít a tak jsem to nechal být. Do jinak tiché garsonky se teď rozléval Alenin příjemný hlas. “Jak se mám? Ani sama nevím. Jsem teď sama doma, Karel odejel na chatu ke své matce, pomáhá tam stavět bazén a mě tu nechal. Takže zase sama. Proto ti volám. Původně jsem chtěla přijet, ale ohlásila se švagrová, přijde na oběd a pak půjdeme plavat. No a když tě nemůžu vidět, tak ti alespoň volám.” Byl jsem nesvůj, moc se mi to nelíbilo. Petra dělala grimasy, já byl po tom ranním probuzení nějaký přepadlý, a rozhodně jsem neměl náladu Alenu jen poslouchat. Jo, kdyby přijela, to by bylo jiné. Ale Alena pokračovala. “Jestlipak víš miláčku, co právě teď dělám. Sedím v křesle, a protože jsem se ještě nestačila od rána převléknout, mám na sobě jenom krátkou noční košilku…” Za tu krátkou dobu, co Alenu znám, jsem začal tušit, co by asi tak mohlo následovat, a pochopitelně jsem rezolutně vypnul hlasitý příposlech. To se ale nelíbilo Petře. “Okamžitě to zapni, ty padouchu,” sykla na mě ostře, “já to chci taky slyšet, prosím.” Řekla to prosím tak, že jsem zcela bezděčně tlačítko zase sepnul. “Co se to u tebe děje. Slyším nějaké hlasy.” Pokračovala Alena. Uklidnil jsem jí, že je to jen televize že může pokračovat. A Alena pokračovala. “… má velký výstřih takže stačí málo, abych si sáhla na svoje prsa. Mám teď už docela tvrdé bradavky a ještě budou určitě tvrdší. Právě si jednu z nich dráždím volnou rukou. Ááááách, to je hezké. Víš co, já si zapnu telefon na hlasito, ať mám obě ruce volné. A ty udělej to samé.” Kdyby tak věděla, že jsem to už udělal. Petra se pěkně křenila a bylo vidět, že se dobře baví. O mě se to ale říci nedalo. Vzpomínka na Alenu a to, co jsem s ní už zažil způsobila, že se mi to ranní, už dávno zmizelé ztopoření začalo pomalu vracet. Začal jsem být nesvůj, představa, že jsem v garsonce s Petrou, Alena mi telefonuje a mě stojí čurák, mne nenechávala klidným. Zcela nenápadně jsem si na stojícího čuráka položil ruku tak, aby Petra nic nepoznala. Mezitím se ale z telefonu dál ozýval Alenin hlas. “Teď mám tedy obě ruce volné a ty taky. Já si svlékám košilku a ty se taky svlékni.” Na to jsem odmítl reagovat, i když Petra jasně naznačovala, ať poslechnu. Zavrtěl jsem hlavou a ona začala divoce gestikulovat. “Ano, už jsem taky nahý,” zalhal jsem. “Já si laskám prsa, bradavky mi stojí a jsou tvrdé jako kámen. Přehodím si nohy teď přes okraje křesla, abych mohla ke své kundičce. Kdyby jsi viděl, jak je mokrá. Určitě by jsi ji chtěl ochutnat. Tak jak to dělám právě já.” Z telefonu ze ozývalo hlasité vzdychání a mlaskání, zřejmě jak si Alenka olizovala svoje mokré prsty. “A teď poslouchej.” Zvuky v telefonu se změnily. Byly jemnější, už to tolik nemlaskalo, ale byl to podobné. Tentokrát z větší dálky se opět ozvala Alenka. “Popíšu ti, jak to u mě vypadá. Telefon jsem si položila na křeslo, přímo ke své kundičce. To aby jsi slyšel, jak si ji pěkně honím.” To už bylo příliš. Zcela podvědomě jsem začal rukou, kterou jsem se z počátku snažil zakrýt své vzrušení, pohybovat po tvrdém čuráku. Vzápětí jsem si ale uvědomil Petřinu přítomnost a rychle přestal a pro jistotu se po ní otočil. To co jsem uviděl mě totálně rozhodilo. Petra stála opřená o kuchyňskou linku, rozepnuté džíny, a rukou zastrčenou za lemem kalhotek se dobývala do svého rozkroku. Druhou rukou si vytahovala tričko a snažila se dostat ven svoji jednu kozu. Ruka v rozkroku mizela stále hlouběji a za chvíli bylo podle výrazu Petřina obličeje jasné, že dosáhla svého. Začala s ní rytmicky pohybovat nahoru a dolů, druhou pak drtit bradavky kozy, kterou se jí podařilo vyprostit ze zajetí trička. Byl jsem u vytržení. Z telefonu se ozývalo hlasité vzdychání a výkřiky Aleny, za mými zády totéž produkovala Petra. Jedna moje čerstvá milenka, druhá moje dlouholetá kamarádka a lesbička. To jsem už nemohl vydržet. rychle jsem si svlékl pyžamo a nahý se postavil čelem přímo k telefonu, což bylo ale zároveň i čelem k Petře. Čurák mi stál, nalitý k prasknutí, hned jsem ho vzal do ruky a začal si ho dlouhými tahy honit. V jednom okamžiku Petra zvedla oči a upřeně se na mě podívala. Na okamžik přestala, vytáhla obě ruce a rychle se úplně celá svlékla. Chvíli se rozhlížela, pak vykročila směrem ke mě. Zarazil jsem se, ale ona mě minula a sedla si do křesla, nohy přehodila do strany až se jí její kunda celá otevřela. Pozoroval jsem jí s nadšením, a neušlo mi, že je mokrá tak, jak jsem to snad u žádné jiné ženy neviděl. Okamžitě, jak dosedla, se pod ní rozlila obrovská tmavá skrna. Hned si rukou zajela přímo doprostřed roztažených pysků a začala se dvěma prsty dobývat dovnitř. Druhá ruka se už nevěnovala kozám, ale začala dráždit vystouplého poštěváka. V okamžiku se úžasně zvětšil a vypadal skutečně jako malý čurák. Pootočil jsem se tak, že jsem teď po jedné ruce měl Petru v křesle, po druhé telefon, ze kterého se ozývaly přímo zvířecí výkřiky. “Petře, Péťo, kdyby jsi tak mohl vidět jak si ji honím, áááááách, ještě, …, chtěla bych tam tvého čuráka, …, mrdej mě miláčku, šukej mě, prcej mě, …. vomrdej mě jako tu nejhorší děvku, dělej, rychle, ááááách, …, ještě, já …, já …, já za chvíli budu, …” Teď už jsem si ho honil stejně tvrdě, jako si dráždila svojí kundu Alena. Rval jsem předkožku nahoru a dolů, vzdychal a pozoroval přitom Petru. Ta za Alenou v ničem nezaostávala. Jen snad v tom, že nemluvila, jen vydávala stále hlasitější a hlasitější vzdechy. Byl to úžasný koncert. Petra tekla jako vodopád, její ruka mlaskala v kundě, kam už zastrčila celé tři prsty a bylo vidět že je tak rozdělaná, že by se tam vešly i čtyři, možná celá pěst. Já jsem stále zrychloval tempo, a spíše jen v duchu drtil nezi zuby “Petro, Alenko, holky mrdejte mě, dělejte, udělejte mi to, …” Alenka v telefonu přitom nezadržitelně spěla k vyvrcholení. Tempo už snad nešlo vystupňovat více. Jakoby to Petra cítila, náhle přestala a začala zběsile jezdit očima po místnosti. Nakonec jí padl zrak na láhev vína, kterou sama přinesla. Doslova po ní skočila, vrátila se na křeslo, roztáhla nohy co nejvíce a dnem si ji začala rvát dovnitř. Myslil jsem, že se jí to nemůže povést, ale najednou, za velkého výkřiku láhev zajela dovnitř. Petřiny ruce byly celé mokré a po hladkém skle klouzaly, takže brzy zjistila, že toho z lahví moc nanadělá. Rychle to vyřešila, postavila se před křeslo v podřepu tak, že se hrdlo láhve, kterou měla zasunutou v kundě, dotýkalo sedáku křesla a ona se začala na láhev nabodávat ze všech sil. A při tom už zcela bez zábran křičela: “Ano, ano, …, áááááách, ááááááách, …, já to chci, chci to hned. Simonko, miláčku, protahuj mi tu moji škebli, óóóóóóóóóch, to je krásné. Já si ještě pohoním poštěváka, pak mi ho ještě budeš okusovat, viď?” Natáhla ruku tak, že se mimoděk dotkla té mé. Hned mě za ní chytla a jak se narážela na láhev, přešel ten rytmus i na mě. Vzrušilo mě to tak, že jsem cítil, že už taky brzy budu. Podobně na tom byla i Alena na druhém konci drátu. Přicházelo to na mne, a nenechal jsem si to jenom pro sebe. Jak bylo ostatně mým zvykem. Začala jsem hlasitě odychovat a nakonec, stejně jako obě holky křičet. “Jo, jo, to je ono, už mi to půjde, už budu stříkat mrdku, postříkám tě , připrav se.” Jak to Alenka slyšela, začala taky a to byl signál pro Petru, která jí následovala, vydávajíc při tom přímo zvířecí skřeky. Během pár posledních tahů jsem začal stříkat, a zároveň to oznámil Alence. Ta už křičela na plné kolo. Když se začalo moje semeno hrnout ven, otočil jsem se na Petru. Vůbec nevnímala a věnovala se svému dábelskému orgasmu. Skropil jsem jí první dávkou vlasy, druhou a další pak obličej a prsa. Vůbec si toho nevšimla, její orgasmus ostatně ještě neskončil a zdálo se, že hned tak neskončí. Ale přeci… Stačilo ještě pár dosednutí a Petra se schoulila na zem, lehla si na bok a přitáhla nohy k sobě. To stačilo k tomu, aby láhev vyklouzla z její mokré kundy a kutálela se po koberci, zanechávajíce za sebou mokrou stopu. Zároveň z kundy začala proudem vytékat šťáva, která se před tím nemohla dostat ven. Petřino tělo se otřásalo v křeči. Z telefonu se ozývalo hlasité oddechování Alenky a já nad tím vším stál a ze špičky čuráka mi ještě vytékala poslední dávka semene. Posadil jsem se do uvolněného křesla, přehlédl jsem že je celé mokré, a chvíli tiše zíral. “Péťo, jsi tam?” Ozvalo se tiše z telefonu. “Já budu muset zavěsit. Za chvíli přijde Jana a já se musím jít vykoupat”. Rozloučili jsme se, oba jsme zavěsili a já se začal věnovat Petře. Ta už úplně tiše ležela na koberci a zdálo se mi, že pláče. Skutečně. Přiklekl jsem k ní a pohladil vlasy. “Nech mě, prosím,” bylo jediné, co řekla. Pak se pomalu zvedla a lehce vrávoravým krokem odešla do koupelny. Za chvíli jsem za ní odnesl její šaty a během dalších pěti minut byla už oblečená a s lehkým úsměvem se se mnou loučila. “Já teď půjdu domů a někdy si o tom popovídáme.” Usmála se, rozloučila a za chvíli jsem už byl v garsonce sám. Rozhlédl jsem se a povzdechl si. Budu to tu muset uklidit a je mi jasné, jak to dopadne, až budu sušit křeslo, na kterém si to tak krásně udělal moje lesbická kamarádka. Do večera jsem si ho ještě dvakrát vyhonil a střídavě při tom myslel na Alenu a Petru.
[Read more →]