Minulý rok jsme byli na školním výletě. První dny probíhalo vše normálně a nestalo se nic zvláštního. Pak jsem ale onemocněl a musel jsem zůstat v posteli. I přes to, že jsem se cítil dobře. Jako každý den se po snídani začaly ostatní děti rozdělovat na různé sportovní aktivity. Všichni kluci odešli hrát fotbal někam pryč a většina holek odešla jinak hrát softbal. Jenom asi deset dívek zůstalo na přilehlém hřišti a hráli volejbal. Ještě než začali, řekla mi jedna paní učitelka, která tu jako jediná zůstala, že se mám vypotit. Bylo asi půl jedenácté, ...

Nechci s tebou souložit! vykřikla Bety rozčíleně a odstrčila Petrovu ruku ze svého rozkroku. Pociťovala už, jak se jí jemným tlakem jeho prstů kundička rozevírá, ale nakonec se rozhodla, že mu nedá. Znali se několik týdnů. Náhodou se seznámili na pláži, ve frontě u stánku s občerstvením, a když se domluvili, že oba jsou z Prahy, že oba spí ve stejném hotelu, nic už jim nebránilo v erotickém a pohlavním sblížení. Zatímco Petr se mylně domníval, že v tomto vztahu budou pokračovat i v Praze, Bety považovala jejich příležitostnou soulož za náhodu, kterou je nutné ...

Bára zabouchla dveře a vtrhla do obýváku. Ruce se jí klepaly. „Nabourala sem tátovo auto, zabije mě!“ Mladší sestřenici jsem sice nemohl vystát, byla protivná a panovačná, ale taky moc sexy a nyní jsem ucítil příležitost. „Buď v klidu, vezmu to na sebe. Mně strejda nevynadá tolik. Mám už řidičák a řeknu, že sem potřeboval nutně něco vyřídit v městě.“ Zamrkala na mě svýma většinou krutýma, zelenýma očima. „To bys vážně udělal? Co za to budeš chtít?“ „Vezmu ten průšvih na sebe pod jedinou podmínkou. Vyspíš se se mnou. Teď hned.“ Šokovaně na mě vyvalila ty ...

Jmenuji se Barbora, je mi 22 let a ač jsem dívka, mám ráda fotbal a často se na něj chodím dívat se svojí kamarádkou Simonou, která je stejně stará, přímo na stadion. Máme k tomu dobré možnosti, protože jsme obě z Prahy. Jsme zatvrzelé fanynky jednoho pražského týmu a nechybíme na žádném jeho domácím utkání. Shodou okolností jsme se seznámily právě na jednom zápase. Od té doby jsme se hodně sblížily a většinou jsme pak zašly k jedné z nás na kafe. Tenkrát náš milovaný tým porazil svého odvěkého rivala, tak jsme tedy nejdříve zašly ...

S Davidem jsme kamarádi už od gymplu. Prožívali jsme spolu své první lásky a společně jezdili na výlety ve čtyřech. Také loni o prázdninách, deset let po maturitě, jsme s Davidem a s našimi protějšky - mou snoubenkou Monikou a jeho Martinou sjížděli Sázavu. Vše bylo naprosto skvělé, romantické večery u ohně, dlouhé diskuze o nejrůznějších nepodstatnostech atd. Dva šťastné páry. O to víc mě překvapilo, když se krátce před Vánocemi David s Martinou rozešli. David byl úplně zdrcený a nemohl se s tím vyrovnat. Zůstával sám doma, nechtěl nikam chodit, práci zanedbával a jen ...

Jana seděla unavená vedle mě. Přijel jsem pro ní na nádraží. Její vlak měl tři hodiny zpoždění, ale nic, oba jsme měli radost, že už je tady. Před měkolika měsíci při narozeninách naší babičky jsme se poprvé viděli. Protože jsme si hned od začátku rozuměli, navrhnul jsem jí, aby teď, o prázdninách k nám přijela. Byla ráda, protože neměla chuť trávit nejhezčí měsíce v roce doma. Je mi líto, že moc nemluvím, ale jsem hrozně utahaná," omlouvala se. „Tomu rozumím. Postel už máš připravenou, nepotřebuješ tedy nic, než do ní skočit,“ uklidňoval jsem jí. „Já ...

Vystoupila jsem z tramvaje a hnala domů. Nejen proto, že jsem měla hodně práce, ale také proto, že jsem cítila v podbříšku tlak. Potřebovala jsem se vyčůrat. Nenáviděla jsem veřejné záchodky, pokud to šlo, snažila jsem se vydržet domů. Nastoupila jsem do výtahu, a když se dveře už zavíraly, rozrazila je silná mužská ruka. Mirek, náš soused. Můj manžel Petr s ním chodil hrát kopanou, ale jinak jsem o něm nic nevěděla. Snad jen to, že žil sám i když to byl fešák. Stiskla jsem osmičku a výtah se rozjel. Usmála jsem se na Mirka ...

Maturity konečně skončily a my se všichni sešli v naší oblíbené vinárničce. Samozřejmě, že jsme pozvali i našeho všemi oblíbeného třídního profesora Libora i se svou velmi atraktivní manželkou Renatou. Zábava byla v plném proudu, všichni už byli notně v podroušeném stavu, když se Renata přitiskla k Liborovi, dlouze ho o něčem přesvědčovala a nakonec se naklonila k mé kámošce Darje a něco jí pošeptala. Připadala jsem si jako při tiché poště, kterou jsme jako děcka hrávaly, neboť i mně Darja začala šeptat do ucha, že nás Renata s Liborem zvou k sobě domů. Cítila ...

Na jakékoli zachraňování situace už bylo pozdě. Stála nade mnou ve slamáku a bleděmodrých šatečkách. Upřeně mě pozorovala s podivně na pjatým výrazem v obličeji. Přerývaně vydechla a usmála se. Tváře mi hořely studem. Vyndala jsem prsty z dírky a široce roztažené pokrčené nohy dala koleny k sobě. Vstala jsem a přetáhla sukni přes boky. Na kalhotky nebyl čas, ty jsem zmuchlala v dlani. Poznala jsem ji okamžitě, byla to paní z chalupy u lesa nad vesnicí. Kde se tu vzala? Nadzdvihla malý kosíček, upletený z trávy: ` "Je,tu plno jahod, nechceš?" Zavrtěla jsem hlavou a stála ...

V naší firemní kantýně pracují dvě ženy - Eva, drobná štíhlá černovláska okolo čtyřicítky, a její matka Renata, prsatá podsaditá šedesátnice s nazrzavo obarvenými vlasy. Obě mají řadu věcí společných: výrazné hnědé oči, krásné plné rty (které si umějí velmi smyslně olizovat), obě jsou dozlatova opálené, a hlavně veselé, usměvavé, příjemné. Chodím k nim rád nejen pro něco dobrého k jídlu, ale hlavně prohodit pár (i mnohem více) milých slov. Jednoho odpoledne jsem se v kantýně zastavil, že si koupím něco ke svačině. Byla tam tehdy jen Renata. Nějakou dobu jsme si povídali, ještě příjemněji než ...