Bylo mi patnáct pryč, skončil jsem úspěšně základku a po prázdninách na mne čekalo vyhlášené pražské gymnázium. Rodiče se právě rozváděli a tak mne poslali na dva měsíce k příbuzným do malé západočeské vesnice. Docela jsem se těšil, protože už z předchozích návštěv jsem znal místní omladinu, která tu měla báječné možnosti pro boje se sousední vesnicí Lhotou i hry na partyzány, které končily u mučednických kůlů menším výpraskem a potupným odhalením intimních partií zajatců. Akcí se zúčastňovaly i místní holky, které rozhodně nebyly tak stydlivé jako pražské spolužačky, těšil jsem se na nevšední pubertální zážitky. Strýc měl čtyři děti, dvě ale už byly starší a mimo domov, zatímco Vilém byl mladší o rok a Irena o dva. Vilda měl radost z nového společníka a hned první den jsme probrali vše, co dospívající kluky zajímá. Zjistil jsem, že jeho sexuální znalosti i praktické zkušenosti jsou podstatně větší než mé. Bratránek velkoryse prohodil, že vše za léto doženu a začneme hned večer. Děti neměly oddělené pokoje, takže Vilém spal v jednom velkém pokoji s Irenou, na venkově nevadilo to, co by v Praze bylo nemožné. Po večeři jsme ještě chvíli s Vildou na temné zahradě zkoumali délku našich ocasů a pak jsme šli do dětského pokoje. Irena, krásná černovláska ve vývoji, ležela na posteli a četla knihu. Vilém se hned ukázal jako pán, knihu ji sebral a rozkázal: „Teď se budeš věnovat našemu hostovi a ukážeš mu svý kozy!“ Věděl jsem, že se tady stále projevuje silná nadvláda mužů, ale že to platí už mezi sourozenci, mne překvapilo. Irena si totiž okamžitě přetáhla tričko přes hlavu a my spatřili bílou podprsenku nulku. To bráchu rozzlobilo. „Tak holčička si nám hraje na ženskou! Okamžitě dej tu šprndu dolů!“ a dal sestře dva pořádné pohlavky. Rozkaz byl rychle splněn a já si mohl zblízka důkladně prohlédnout to, co pražské stydlivky ukazovaly nerady. Stále spíš dětské tělo sestřenky bylo v horní části jen mírné zvlněno, dva růžové pupence byly obkrouženy maličkými dvorci. Podprsenka, kterou Vilda zmačkal a strčil do kapsy, byla vskutku zbytečná. „Vrať mi ji, prosím, prosím, všechny holky ve třídě už ji nosí…“, škemrala Irča, ale brácha byl neoblomný. Vyzval mne, abych pořádně prozkoumal její „uhříky“. Opatrně jsem vzal mezi palec a ukazovák levou bradavku a bříškem prostředníku lehce jezdil po malé plošce. Vše bylo takové mladé, čerstvé, nepoužité! „Nešetři tu zlobivou mrchu, musí být potrestána!“, radil můj sexuální instruktor a hned to názorně předvedl na pravé kozičce. Irena vzdychla, ale jen krátce, nepohnula se a držela, bylo vidět, že už je na takové zacházení zvyklá. Přitlačil jsem tedy a nedočkavě hnětl růžové masíčko. To však byl jen začátek, Vilém teď položil obnaženou část dívčina těla na postel, abychom měli lepší přístup na její prsíčka. Seděli jsme každý na jedné straně lůžka a snažili se svou bradavku zvětšit. Pupence zfialověly a mírně se vztyčily, Irenu to muselo dost bolet, takže vzdychala už hlasitěji. Za chvíli to bráchu omrzelo a řekl, že půjdeme níž. Musela to znát, protože okamžitě vyhrkla: „Ne, prosím tě, ne, ne, já se moc stydím…“ Dostala další dvě facky, ztichla a už se nebránila, když ji Vilém začal stahovat tepláky. S jejími kalhotkami byl spokojen. „Tak to vidíš, tady si nehraje na velkou!“ a zálibně přejel rukou přes sněhobílé nohavičkové kalhotky s kytičkami. Pak mne ale vybídl: „Strhni ji ten hadr!“, já nedočkavě uchopil oběma rukama gumičku a začal odkrývat tajemný prostor mých pubertálních tužeb. Měla křečovitě sevřené pysky, ale řídké černé chloupky nedokázaly zakrýt vstup do její mladičké lasturky. Marně tiskla nohy k sobě, byla rudá studem… Vilém ji nejdřív stáhl kalhotky a nařídil roztáhnout nohy. Poslechla, ale začala plakat. Vilém vyndal její pečlivě složenou noční košili a zakryl jí celou hlavu. „Jestli nebudeš hned držet hubu, narvu ti ten hadr až do krku a udusíš se!“ Výhružka zabrala a my se mohli nerušeně věnovat průzkumu jejího pohlaví. Vnější pysky už byly uvolněné a rýžka lákala k návštěvě. „Je panna?“, ptal jsem se, „Taky doufám, hned se podíváme!“ a učitel sexu zajel prsem dovnitř tak prudce, že se i přes látku ozval tlumený výkřik. Bratránek vytáhl prst a spokojeně konstatoval: „Ještě není zbouchnutá!“ Spiklenecky na mne zamrkal a řekl hodně nahlas: „Co myslíš, bráchanče, neuděláme z ní dneska ženskou?“ Zpod zábalu se ozval plačtivý hlásek. „Ne, ne, klucí, prosím ne, to nemůžete, bude mi teprv čtrnáct…“ Dobře jsem věděl, že naše počínání je za hranou zákona a tak jsem své vzrušení ještě dokázal ovládnout. „Svěřuji tuto píču do tvé péče!“, pravil Vilda a můj prst hned uposlechl. Pomalu a pečlivě jsem zkoumal nejdřív stěny úzké sevřené lasturky a pak se opatrně dotýkal její panenské blány. Snažil jsem se být šetrný, ale byla uvnitř úplně suchá, takže ji to muselo dost bolet. Nahé tělo se znatelně chvělo v tichém pláči a vzrušovalo mne stále víc. Sklonil jsem se, abych si důkladně prohlédl maličký poštěváček. Když jsem se pokoušel odhrnout její miniaturní předkožku, cítil jsem, jak můj obdobný orgán pod kalhotami rychle mohutní a tvrdne. Dívčiny výkřiky zpod noční košile byly stále silnější, což vedlo Viléma k tomu, že ji začal látku cpát do úst, aby ji umlčel. Když začala rudnout, ukončil její trápení: „Už ji nech, má dost, zítra pokračujeme!“ Neochotně jsem pustil hrášek, který mezitím zfialověl a zvětšil svůj objem skoro dvojnásobně. Nahá školačka stále ležela bez hnutí na své postýlce s roztaženýma nohama, které si neodvážila dát k sobě, dokud ji to nedovolil její pán – bratr. Rychle si navlékla noční košili a zmizela v koupelně… Prožité vzrušení způsobilo, že jsem dlouho nemohl usnout a těšil se na příští večer. Ale ještě dřív mne čekalo odpoledne přijímání do party místních kluků. Vilda mi bez dalších podrobností tlumočil jejich rozkaz, abych přišel ve dvě hodiny do staré stodoly za vesnicí. Bylo jich tam pět, všichni starší než já a začali mne vyslýchat. Já s hrdostí mluvil o škole, jak jsem se dobře učil a měl vyznamenání, to je ale nezajímalo, ptali se, jestli se umím prát. To jsem se zarazil, ale po pravdě řekl, že moc ne, smáli se, že z toho jejich oblíbeného předmětu si mne teď vyzkouší. Vybrali jednoho, který měl postavu asi jako já a nařídili nám svlíknout se do trenek a rvát se. Vůbec se mi to nelíbilo, ale nemohl jsem proti tomu nic dělat, s hrůzou jsem si uvědomil, že jsem vlastně jejich zajatec. I na tělocviku ve škole jsem se nerad svlékal, připadalo mi to ponižující, ale teď jsem musel, pomalu jsem se zul, pak shodil bundu, tepláky i triko a stál tu před bandou vesnických kluků jen v červených trenýrkách. Tušil jsem, že prohraju, byl jsem přece vzorný žák, který se v Praze nikdy nepral. Mé obavy se potvrdily, brzo jsem bezmocně ležel na lopatkách, soupeř mi svíral ruce, klečel na břiše a kolenama ho drtil, vzdychal jsem bolestí. Řekli mi, že u nich je zvykem, že poražený dostane výprask, já zase že v Praze to neděláme, smáli se a začali mi nadávat, že jsem bábovka, šprt, posera, všechno to, co jsem jim o sobě řekl, použili proti mě. Poručili mi, abych si stoupl čelem k silnému podpěrnému sloupu a za předpažené ruce mě k němu přivázali. Bránil jsem se, ale přesila byla jasná, dostal jsem pěstí i pár facek a utáhli mi provaz přes záda, abych se nemohl ani hnout, pak už jsem cítil, jak mi stahují trenky. Zoufale jsem vykřikl Ne, Ne, to nesmíte, ale zase se smáli, škubal jsem sebou, ale marně. Ještě nikdy jsem nebyl před svými vrstevníky nahý, bylo to pro mne kruté ponížení. Řezali mne vrbovým prutem na holou, byl to můj první skutečný pořádný výprask a já se fakt choval jako zbabělec. Řval jsem, aby mne pustili, strašně to štípalo a pálilo, já měl půlky v jednom ohni a už jsem bez přestání brečel. Bolestí jsem se pochcal, samozřejmě na mé stažené trenýrky. Z dnešního pohledu to nebyl velký výprask, asi 15 – 20 ran prutem, ale já to zažil prvně a tak jsem to vůbec nezvládl. Když mne pustili, rychle jsem natáhl tepláky i triko, bundu nechal ležet a vyběhl ven, jako kdyby hořelo. Slzy mi tekly proudem, cítil jsem se strašně ponížený a potupený, že jsem se chtěl okamžitě vrátit do Prahy.
Uklidnil mne až Vilém, který mi pak dlouho vyprávěl, jaké už zažil tvrdé výprasky od starších kluků i rodičů, dřív taky brečel, ale teď už to vydrží a já si slíbil v duchu, že musím vydržet všechno co on, o rok mladší. Večer byl zase příjemný, když mi Irča, napraná jen do těsných dětských kalhotek, namazala zadnici nějakou hojivou mastí a já ji pak svlékl do naha… Místní kluci mne přece jen vzali mezi sebe a tak mé prázdniny pokračovaly mnoha bojovkami se sexuálním podtextem. Snažil jsem se být statečný, měl jsem k tomu dost příležitostí, protože student z Prahy byl vítanou kořistí při bojích se sousední Lhotou. Na vlastní kůži jsem poznal, jaké je to být spoutaným zajatcem, stát polonahý přivázaný ke stromu, honit si ptáka načas před dívenkami z nepřátelské vesnice… Z místních dívek se mi nejvíc líbila Andrea, dívka s vlnitými kaštanovými vlasy a krásnýma očima. Taky po mě pokukovala a Vilém mi řekl, že je to sexuální dračice, která nemá žádné zábrany. To jsem potřeboval, abych se konečně zbavil svého panictví! Pozval jsem ji na procházku do lesa, bavili jsme se, byla stejně stará jako já, taky skončila devítku, ale jinak byla můj přesný opak, učila se mizerně, na trojky a čtyřky, po prázdninách šla na učňák, těšila se, jak bude řádit na intru… Už jsme byli dost daleko v lese, když jsme se začali líbat…Samozřejmě jsme nepostřehli, že se blíží parta kluků ze Lhoty… Brutálně nás od sebe odtrhli a odvlekli k jejich vesnici a nařídili svléknout se do půl těla, což dobře vyvinuté dívce nepůsobilo žádné problémy. Pak nás přivázali ke stromům proti sobě, nemohl jsem spustit oči z jejích krásných koziček, na takové se Irena zatím nezmohla. Já se jen tiše díval, zatímco drzá Andrea se s nepřáteli hádala, takže jsme dostali nejen nařezáno, ale nacpali nám do spoďárů kopřivy, což zejména pro mne bylo šílené, když se žahavky dostaly do kontaktu s mým tvrdým klackem! Zase jsem řval, a když nás konečně pustili, statečná Andrejka mne odvedla kus dál, kam naši mučitelé už neviděli a něžně mi stáhla tepláky i trenky. Stál jsem před ní jen v triku, rudý jako rak a ona mne zbavila nejen kopřiv, ale brzy poté i mého semene, které beze zbytku spolykala. Chtěl jsem se jí odvděčit, ale pod kalhotky mě nepustila, své kopřivy si vyhodila sama, ale přece jen se usmála, vyhrnula si tričko a dovolila mi jemně hladit svá výstavní prsíčka, poznamenána pruty našich tyranů. Zkušená patnáctka poznala, že můj pták je opět připraven k použití, uchopila ho, rychle si sama spustila kalhotky i kalhoty a vložila ho do své lasturky… A tak jsem pomalu ztrácel svou pražskou stydlivost a poznával všechna skrytá tajemství mladičkých dívčích těl, nejen Andrejky. Irena, jejíž panenskou kundičku jsem každý večer trénoval, se těchto hrátek neúčastnila. Často ležela v plavkách na zahradě a četla různé knihy. Zajímalo mne, jakou literaturu tak hltá. Nebyla to žádná červená knihovna, ale samé dobrodružné knihy, navíc i pohádky Tisíce a jedné noci. Otevřel jsem je na založené stránce, kde bylo barvité líčení utrpení prince Azada, přikovaného řetězy v žaláři.
Vernův Patnáctiletý kapitán byl založen u kapitoly, popisující zajetí a mučení Dicka Sanda u afrických otrokářů. Při mé nezkušenosti jsem tenkrát vůbec nepochopil, jaké sexuální sklony se u mé sestřenice začínají projevovat… Prázdniny už pomalu končily, když jsme s Vildou pozvali Andreu a další místní patnáctku Báru, podle vyjádření mého bratránka taky odvážnou holku z vesnice, na sexuální hrátky. Abychom měli klid, odešli jsme na palouček dost daleko za posledními domky. Vše se vyvíjelo slibně, hráli jsme flašku, holky už byly jen v kalhotkách, když nás překvapila parta nepřátelských kluků ze Lhoty. Nejdřív jsme museli pod jejich dohledem všichni dokončit striptýz, pak mne a Vildu přivázali ke stromu a museli jsme sledovat, jak útočníci šukají naše holky. Když se vyprázdnili, slitovali se nad našimi klacky a donutili nahé zajatkyně dolézt po kolenou k nám a vykouřit. Zatím nařezali lískové pruty a museli jsme se navzájem řezat. Snažili jsme se šetřit naše zbídačelé společnice, ale vzali nám nástroje, začali sami a nepřestali do té doby, než jsme všichni řvali bolestí. Když uznali, že už máme pěkná jelita, pustili nás, ale holkám zabavili kalhotky jako vítězné trofeje. Nakonec z nich vynutili přiznání, v jakém intru budou bydlet ve městě na učňáku a radostně jim sdělili, že oni budou hned vedle, takže se mohou těšit na pravidelná sexuální muka. Ponížení a seřezaní jsme se pomalu vraceli domů. Naostro oblečené slečny prahly po odvetě a když viděly Irenu, opalující se v dráždivých bikinkách na zahradě, měly jasno. Sestřenku neměly rády, navíc jim hodně vadilo, že měla nejlepší kamarádku právě ve Lhotě. Dostali jsme nůž na krk: „Budete nás šukat jen, když nám vydáte Irenu na kopřivový nářez!“ Doma jsme šli chladit rozpálené zadky, pak dlouho leželi na břiše a přemýšleli. Měli jsme víc štěstí než rozumu, když večer Irena rodičům řekla, že zítra jde po obědě navštívit Mařenku do sousední vesnice, oddechli jsme si. Ve čtyři odpoledne jsme popadli prádelní šňůru a vyrazili s holkami vstříc naší příbuzné. Čekali jsme u silného dubu, kudy se musí vracet. Divoké patnáctky nám dovolily, abychom vše sledovaly z hustého křoví. Irča dlouho nešla a my škemrali o sexuální zálohu, ale uspěli jsme jen napůl. Holky si přece jen vyhrnuly trička až ke krku a protože podprdy zásadně nenosily, mohli jsme si aspoň hrát s jejich slušně vyvinutými kozami. Když už byly špičaté a tvrdé, spatřili jsme rychle se blížící Irenu. Dívky se skryly za dubem, my v křoví. Nic netušící sestřenka v lehkých letních šatičkách prošla kolem a hned poté se na ni obě útočnice vrhly a srazily ji na zem. Rychle se však vzpamatovala a začala se aktivně bránit, kopala kolem sebe a mlátila rukama. Proti přesile starších a silnějších holek ale neměla šanci. Brzy ležela na lopatkách a zatímco Andrea ji znehybnila nohy, Bára z ní přes hlavu rvala šaty. Marně Irča volala o pomoc, její bratr stál pár metrů od ní s obnaženým čurákem a usilovně si jej honil. I já zíral na zajatou sestřenici, oblečenou nyní jen do maličkých bílých kalhotek s červenou lemovkou. Divošky ji zatím svázaly ruce a nutily vstát, ale Irena dobře věděla, že vleže se lépe ubrání jejich mučení a tak se bránila. Když ji ale přehodily provaz kolem krku a škrtící smyčku pevně uvázaly k bezmocným rukám, vzdala marný boj. Dovlekly ji k dubu, přivázaly k němu zády a začaly surově bít. Se zájmem jsem sledoval přibývající rudé stopy na bledém, stále ještě dětském tělíčku. Oceňoval jsem její statečnost, nebrečela ani neprosila, jen občas slabě vzlykla, když špičaté nehty jejích mučitelek zajely hlouběji do mladého masíčka. Asi k tomu přispěla jak naše večerní výchova, tak její knižní vzory. Vilém, právě stříkající své semeno do trávy, spokojeně šeptal: „Vychovali jsme tu kundu dobře!“ Lehký bavlněný hadřík dlouho neuchránil intimní místa mladé slečny před dobytím. Zatímco Bára stále prováděla bolestivou masáž koziček, Andrea jedním trhnutím poslala kalhotky k zemi a obě její ruce lačně vnikly mezi nohy, v těchto místech úmyslně stažené těsně k sobě… Když se objevily první slzičky, divošky se vyměnily, Bára uchopila poštěváka a Andrea se výsměšně dívala zajatkyni do očí, střídavě ji roztírala slzy po obličeji, políčkovala ji, posmívala se její bezmocnosti a nakonec plivla do tváře. Irča nevydržela ten zlý pohled drsné děvy, sklopila hlavu a rozbrečela se.
Bára vytáhla mokrou ruku z Ireniny kundy a s poznámkou „Hele, vono se jí to asi líbí!“ ji otřela do krásných černých vlasů a zvedla hlavu tak, aby se jejich oči opět střetly. „Už si dostala kytku od kluka?“, zeptala se nevinně. Zajatá školačka zavrtěla hlavou. „My to hned napravíme!“, smála se Andrea, omotala pohozenými šaty svou ruku a poodešla opodál, aby vytrhla trs půlmetrových kopřiv a donesla je ke své oběti. „Tady máš kytku, ty krávo, a teď s ní něco zažiješ!“, řekla a strčila svazek Ireně před obličej. Ta se snažila uhnout hlavou, ale to už ucítila šlehnutí na tváři. Andrea ji cílevědomě šlehala přes útlá ramínka, pak se zaměřila na citlivé, již zcela fialové pupence, měkké bříško kolem pupíčku, důkladně označkovala stehna až ke kolínkům, kde visela stažené kalhotky. Citlivá místa v rozkroku byla však v této poloze špatně přístupná. Mučitelky proto na okamžik rozvázaly ruce, aby ji přinutily vzpažit, odstrčily ji metr od kmene, aby ji za napjaté ruce přivázaly k silné větvi. Obnažené tělo žákyně bylo přístupné ze všech stran. Irena spíš visela než stála, byla zcela pasivní, ječela, když ji prošlehávaly mezi pysky, pak se pustily na dosud nedotčenou zadní část. Pochopil jsem, že k úplnému ponížení nemusí dojít jen fyzickou bolestí. Dotyky kopřiv byly nepříjemné, ale nebyly bolestivé, přesto spolu se svlečením, spoutáním, výsměchem i svěděním celého těla dokázaly sestřenku zcela zlomit. Dříve bílé tělo bylo už z větší části fialové, jakoby napadené nějakou infekční chorobou. Aby ponížení mladší spolužačky bylo dokonalé, nastrkaly jí pár kopřiv do kundy i análku, pak vrátily zmačkané kalhotky do původní polohy, načež do nich vložily zbytek žahavek. Uplakaný obličejík děvčete se zkřivil náhlou bolestí, způsobenou těsnými gumičkami spoďárů, tisknoucí kopřivy na bříško i stehna. „Obleč se a padej! Do konce prázdnin už ty svý bikiny nevoblíkneš!“, zavelela Bára a obě patnáctky se rozesmály. Andrea byly velmi spokojena, jak s úroky vrátila nešťastné dívce, která ji nic neudělala, své nedávné ponížení. Plačící Irena se opatrně nasoukala do strašně pomačkaných šatiček, které jí dotykem na popálené tělo působily další trápení. Jejich cípkem si osušila obličej, vůbec si nedovolila upravit své kalhotky s žahavým obsahem a mlčky se loudala k domovu. Jen co zmizela za zatáčkou, vyrazili jsme z křoví a vrhli se na divoké holky. Netrvalo ani minutu, obě byly úplně nahaté a své mladé jeskyňky ochotně otevřely pro naše obrovité klády… Večerní výchovu jsme Ireně odpustili, ale sledovali ji, jak leží nahá a pruhovaná na své postýlce a usilovně, leč marně hledá vhodnou polohu. Když skryla své sešlehané tělo pod lehkou deku, dobře jsme viděli, jak její ruka směřuje mezi nohy. Do konce prázdnin jsem už sestřenku nahou neviděl. Chodila po zahradě ve sportovní soupravě, četla své vybrané knihy a když si myslela, že ji nikdo nevidí, mizela její ruka pod tepláky… Když jsem se na konci srpna vrátil do Prahy, každý den jsem před spaním zavřel oči a v duchu viděl černovlasé děvče v bílých kalhotkách, přivázané ke stromu… Co jsem přitom dělal já pod dekou, nemusím jistě dodávat…

Povídky, co by se mohly líbit: