Jelikož peněz není nikdy dost, rozhodli jsme se s kámošem, že si trochu přilepšíme víkendovým ježděním pro službu Drink & Drive. To je taková služba, která odveze vás i vaše auto domů, když náhle změníte plány a zjistíte, že máte neodolatelnou chuť na pár piv, místo abyste sedli do auta a spořádaně jeli ožralí domů. Věřte, že jsme měli práce nad hlavu. Prakticky celou páteční i sobotní noc až do pozdních ranních hodin jsme se nezastavili a rozváželi většinou pěkně napařené podnikatele i jejich luxusní čtyřkolové miláčky.
Někdy to bylo v pohodě, někdy byl stupeň opilosti takový, že jsme měli co dělat, abychom z dotyčného vymáčkli aspoň přibližnou adresu bydliště. Ale celkově jsme to tak nějak zvládali. Příjemný zpestřením bylo, když si nás zavolala nějaká přiopilá panička. A o jedné takové bych se chtěl zmínit.
Sobota, tři hodiny ráno a Martin mě mobilem burcuje, že máme kšeft a musíme odvézt nějakou napařenou rachejtli, jak on s oblibou říká. Ještě se zalepenýma očima jsme vlezli do jakéhosi baru, kde už od pohledu stál jeden drink tolik, co vyděláme my dva za celou noc ježdění. Chvíli jsme bloudili pohledem po lokále a hledali, která z nemnoha přítomných dam je naše zákaznice. Od jednoho stolu se nakonec velice neochotně zvedla jedna panička, která sice už musela vynakládat docela slušné úsilí, aby vypadala mladě, nicméně se jí to zatím dařilo velice dobře. Figura pořád prvotřídní a léta strávená ve vyšších kruzích jí dodala na přirozené eleganci, která pekelně kontrastovala s naším chováním vesnických balíků.
Jakoby mimochodem hodila Martinovi klíče od svého auta. Když jsem venku zjistil, že to je sporťáček BMW, málem jsem puknul závistí. Všechno bylo od začátku tak nějak divné. Místo aby šla s Martinem do svého auta, chytla se mě pod paží a nechala se dovést k naší nepříliš pohledné oktávce. Až teď bylo cítit, že na podpatcích nestojí úplně jistě. Křečovitě se ke mně tiskla, jako bychom šli po náledí. Rozhodně mi to nebylo nepříjemné. Krásně voněla a její tělo by určitě za hřích stálo. Usedla na sedadlo spolujezdce, zadala adresu a vyrazili jsme kamsi mezi milionářské vilky na okraji Brna. Martin nás následoval v bavoráčku.
V autě mluvila tiše, ale přesto z ní sebejistota doslova vyzařovala. Všechny mé pokusy o žerty jí nechávaly chladnou. Pak mi najednou položila ruku na stehno, hladilo ho a při tom pozorovala můj profil.
„Manžel zůstal v tom baru a já se doma sama bojím…“ povídá, když jsme zastavovali.
Bylo jasné, co chce a moje cukající péro moc dobře vycítilo šanci k pořádnému mrdu. Vystoupili jsme, opět se mě chytla pod paží, a čekali, až Martin donese klíče od sporťáka.
„Doufám, že ani tvůj přítel neodmítne mé pozvání…“
Trochu se mi protočili panenky.
„Vo co de?“ zeptal se Martin, který neznal souvislosti.
„Neptej se a pojď, uvidíš,“ mrknul jsem na něj a on už zjevně začínal tušit. Sice jsme burani z vesnice, ale touha po sexu je lidem společná napříč společenskými vrstvami.
Panička už byla evidentně zmlsaná a jeden hřebec už jí nestačil, ale co, ukážeme jí zač je toho loket. Zatím jsme ale paničku nechali projevit. A ta se nedala pobízet. Hned jak za námi zaklaply dveře, postavila se k nám čelem, přitáhla si nás za rozkroky blíž a nastavila nejdřív mně ústa k polibku a pak i Martinovi.
„To bylo na přivítání,“ byl její první krok. Druhým bylo:
„Pořádně mě vymrdejte, chci ty vaše čuráky cítit ve střevech.“
Její důstojnost byla ta tam. V mžiku klečela u našich stažených kalhot a zkušeně rozkuřovala naše mrdací nástroje. Když měla v péči mě, zkusil jsem přirazit. Žádný problém. S potěšením jsem ji šukal do krku a vychutnával si doteky všetečného jazyka na koulích. Martin poté následoval mého příkladu.
„Ty vole to je děvka, rozmrdáme ji, že na to do smrti nezapomene,“ vzdychal Martin a oči se mu slastí obracely v sloup.
To už jsem z té čubky trhal oblečení, chtivě drtil kozy a nemohl se dočkat její kundy. Měla ji sice zarostlou, ale za to perfektně sestřiženou. Normálně mám raději vyholený holky, ale k ní se to tak nějak hodilo. Navíc každé zatažení za drn ji krásně rozechvívalo a vyhrklo jí z hrdla sexy bolestivé zavzdychání. Tentýž účinek mělo i poplácání po zadku.
Po kratším seznamování s našimi těly jsme se přesunuli z chodby do obýváku, kde bylo přece jen pohodlněji. Martin byl očarován jejím kuřáckým uměním a nepřestával ji šukat do krku. Chrčel u toho jako zvíře a zřetelně se kvapem blížil k výstřiku. Já jsem na sebe zatím vzal péči o paničku. Zatímco ležela roztažená na pohovce s pusou ucpanou macatým čurákem, pochutnával jsem si na její píči i análu a připravoval je na pořádný průtah. Nohy jsem jí držel zvednuté až kamsi za uši. Moje vylizování jí dělalo moc dobře, o čemž svědčila záplava šťáv, kterou mi bohatě chrlila do tváře. Ve chvíli, kdy jsem do ní zarazil svůj natěšený ocas, Martin zařval a celý nalíčený ksichtík jí ještě vylepšil pořádnou dávkou semene. Ta děvka po něm chtivě lapala pusou, ale moc se jí toho zachytit nepodařilo, jelikož už jsem do ní pěkně divoce bušil, takže na sedačce poskakovala jako balón. Po několika minutách řádného kundího mrdání jsem se s klackem přemístil do análu. Obvyklé bránění a bolestivé kvičení, které často slyším od jiných holek, se nedostavil.
„Anoooo, pořádně mi vyšukej prdeeeel,“ pokřikovala na mě, přičemž si sama ještě honila poštěváka.
Udělal bych to sám, ale obě ruce jsem měl zaneprázdněné masírováním poskakujících cecků.
I na mě ale už přicházel první úlevný výstřik. Sice jsem se ho snažil oddálit, jak jen šlo, ale v duchu už jsem přemýšlel, kam bych jí ho tak hodil. Ještě asi dvakrát jsem prostřídal anál s kundou, když to na mě přišlo definitivně. Prostě jsem ho z ní vytrhl a začal pálit. Roztírala si mé semeno po těle a vtírala jej do pokožky jako pleťovou masku. Možná i to napomáhalo jejímu svěžímu vzhledu i kolem čtyřicítky, pomyslel jsem si. Teď ale nebyl čas na přemýšlení, nýbrž na mrdání. Martin už byl zase ready, já zanedlouho taky a pustili jsme se znovu do ní.
Bez skrupulí, bez výčitek, bezohledně a neúnavně. Hlavně její kunda a anál měly co dělat, aby našemu řádění stačily. Ale i masáž mandlí dostávala v celkem pravidelných intervalech. Pot z nás jen stříkal a z ní zase v jednom kuse orgastické ječení. Sendvič byl nepochybně jejím největším potěšením. S nadšením jsme se přesvědčovali o její pružnosti a ohebnosti.
„Tak co, líbí se ti to, děvko?“
Držel jsem její profackovanou tvář, vyměňoval si s ní sliny a vnímal z nepřítomného pohledu její uspokojení.
„Vycákejte se do mě, hřebečci, jste úžasní!“
To bylo něco mezi přáním a rozkazem.
Martin si ji vzal už po několikáté na klín, já se nacpal do zadku a rozjeli jsme poslední kolo šukacího řádění. Tentokrát s cílem uspokojit nás dva. Nasadili jsme rovnoměrné tempo, jako dobře seřízený stroj, vyhovující nám oběma.
„Tak už to do mě napumpujte vy moji čuráci, uuuuha, to je nádhera, cítím vás až v žaludku, nepřestávejte, ano, anooo.“
Udělal jsem se o něco dřív. Zaražený v zadku až po koule jsem si vychutnával sladké cukání v kládě. S výstřikem na mě přicházela krásná malátnost. Bylo moc příjemné přes přepážku cítit, jak v ní Martin neustále jezdí svým ptákem a tím masíruje i mě. Pak i on znehybněl a vychutnával si zřejmě ty stejně úlevné pocity, jako já před chvílí. A naše nadšení sdílela i ona.
Kouknu na hodinky. Půl šesté a venku pomalu svítalo. No nazdar. Šukali jsme skoro dvě hodiny. Na rozloučenou jsme si ještě prohlídli ty úžasně rozšukané díry. Byly pořád rozevřené, jakoby nás zvaly na brzkou shledanou. Neodolali jsme a zahrnuli je ještě mnoha vášnivými polibky. Nevím jak Martin, ale já jsem si dlouho tak skvěle nezamrdal. Pak už jsme se oblékli a chystali vypadnout. Ona zatím zmoženě usínala na gauči. Přikryli jsme ji alespoň dekou.
„Vemte si z kabelky kolik chcete. Díky za odvoz.“
Pak usnula.
Neváhali jsme, vzali si tučné spropitné za dobře odvedenou práci a vyrazili domů.

Povídky, co by se mohly líbit: