Jmenuji se Jakub a je mi 21 let, již třetím rokem chodím s kráskou Mončou, která je o rok mladší. Monča je štíhlá tmavovláska spíše nižší postavy. Má nádherný modrý očka, vyvinuté poprsí a krásnou prdelku. Je to prostě holka, kterou mi ostatní kluci závidí. To mě občas vytáčí, protože mám pocit, že si jí musím neustále hlídat.
Jednou v létě jsme o víkendu s přáteli vyrazili na chatu. Bylo nás tam celkem sedm: dva páry což jsme byli já a Monča a Lucka s Martinem (Lucky rodičům chata patřila). Pak tu byla kámoška Míša a nakonec bratranci Petr a Lukáš. Všichni byly celkem v pohodě, až na Petra, ten je podle mě namyšlený blbeček.
Plánovali jsme na chatě zůstat tři noci. První dny byly fajn. Přes den jsme se chodily koupat do nedalekého rybníka a přes večer se popíjelo a grilovalo. Vše bylo z počátku OK. Poslední den mě trochu znepokojilo, jak na mojí Monču Petr doráží. Když Petr potkal Monču ráno na chodbě ještě v noční košilce, pochválil jí její poprsí. „Pěkný prsíčka Mončo, nechceš si trochu povytáhnout košilku?“ Samozřejmě myslel, že nic neslyším a stále spím na rozkládacím gauči v obýváku. Nastražil jsem uši a poslouchal, co Monča odpoví, k mému klidu pronesla něco ve smyslu: „To můžeš Kubovi jen závidět a radši si otoč pyžamo, máš ho naruby.“ Naštěstí se zdálo, že Monča sdílí moje nesympatie k Petrovi.
Toho dne po obědě se mi udělalo trochu zle. Možná to bylo z jídla, možná to bylo z pití anebo to byl úpal (celé dny dost pražilo sluníčko). Houpal se mi žaludek a tak jsem oznámil, že se odpoledních letních radovánek nezúčastním. Lucka a Martin šli k vodě a Lukáš, Petr a Míša zůstali na chatě. Míšu napadlo, že se půjdou ven trochu slunit a tak následovaná Petrem a Lukášem šla na zahradu (zahrada tu byla velká a chata stála na samém konci vesnice). Monča zůstala se mnou, že se o mě bude starat. Nechtěl jsem jí ale kazit zábavu a tak jsem ji navrhl, aby se šla taky trochu opálit (je tam přece i Míša a Lukáš říkal jsem si). „A vážně ti to nevadí zlato?“ Zeptala se mě. Když jsem zavrtěl hlavou, tak si šla vzít plavky a za chvíli se natahovala vedle Míši na trávníku. Lukáš s Petrem zmizeli z dohledu, což mi vůbec nevadilo. A tak jsem usnul, musel jsem spát asi tak hodinku nebo dvě, když jsem se probudil a z okna se podíval na zahradu, nikoho jsem neviděl.
Měl jsem takový zvláštní pocit a tak jsem se šel z oken v horním patře chaty rozhlédnout, jestli někoho neuvidím. Z toho co sem uviděl, se mi roztočila hlava. Míša s Lukášem k vidění nebyli zato Petr a Monča se k sobě měli. Seděli na lavičce u kolny (zřejmě si mysleli, že tam budou mít soukromí, protože až na jedno malé okno tím směrem žádné nebylo) a Petr právě šahal mojí Monče na prsa. Čekal jsem, že dostane facku, ale nic takového se nestalo. Nevěděl jsem, co mám dělat, jestli mám vyběhnout ven, nebo dělat jakože nic. Měl jsem vztek, ale nedokázal jsem udělat nic, jen jsem tupě stál a koukal.
Najednou si Petr před Monču kleknul, poodtáhl ji spodní díl plavek trochu na bok aby se mohl dostat k její štěrbince a trochu ji roztáhnul nožky. Monču to očividně nevyvedlo z míry a upřeně hleděla směrem na zahradu, jestli někdo nejde. Bylo vidět, jak jí Petr začal lízat a ona si to náramně užívá, protože já jí to moc často jazykem nedělám (čehož jsem začal při tom pohledu trpce litovat). Měl v ní jazyk asi tak pět minut, když najednou se Monča začala chvět při orgasmu. Petr z ní ale jazyk nevyndal a dobrých deset minut jí pipinku lízal dál a při tom se asi ještě dvakrát udělala. Jejich radovánky, jim přerušili Míša s Lukášem, kteří se společně vraceli kdoví odkud. A tak Petr vyndal svojí hlavu z Monči klína a odešel jakoby nic někam na zahradu.
Byl jsem v šoku, hrozně mě to štvalo, ale zároveň mě to vzrušovalo a tak, když se Monča za mnou vrátila, nic jsem ji neřekl. Večer se šlo brzy spát, protože na zítřek byl plánovaný odjezd. Samozřejmě jsem nemohl usnout, Monča ležela vedle mě a opodál leželi na nafukovacích madračkách i Lukáš a Petr.
Nakonec jsem přeci jen usnul ale ne na dlouho, v noci mě vzbudily nějaké tlumené hlasy. „Mončo, neblbni, nikdo se o tom nikdy nedozví.“ Zašeptal Petrův hlas. K mému údivu jsem však zaslechl i další hlas. „Tak pojď, půjdeme ven ke kolně.“ To byl Lukášův hlas, který přesvědčoval Monču ke spáchání něčeho, v co jsem věřil, že se mi nikdy nemůže stát. Dělal jsem, že dál spím. Monča se opatrně zvedla z postele a odcupitala společně s Petrem a Lukášem ven. Tomu jsem nemohl uvěřit!
Chvíli jsem počkal a pak opatrně vyrazil za nimi. Vzal jsem to ke kolně druhou stranou, nežli šli oni a tak jsem se měl v plánu přikrást z boku. Šel jsem potichu podél chaty. U kolny jsem zahlédl ve světle měsíce celou trojici na houpací lavičce, Lukáše, jak Monče cucá bradavky a Petra opět zabořeného v jejím klíně. Byli sami sebou tak zaneprázdnění, že si nevšimnuli, jak jsem se schoval za hromadou dřeva jen pár metrů od nich.
Monča slastně sténala a bylo slyšet, že se snaží být potichu. Měla dva kluky najednou a to je něco co mě v životě nenapadlo, že uvidím. Dvojitá nevěra v přímém přenosu. Po chvilce se Petr napřímil a vytasil ho na ní. „Ne Petře, tohle já Kubíkovi nemůžu udělat.“ Zašeptala Monička. „Tak jenom do pusinky Mončo, to přeci není nevěra.“ Odpověděl jí Petr. Chvíli bylo naprosté ticho. „Tak dobře ale jen trošku.“ Zasténala Monča a pusinkou se přiblížila k Petrově chloubě. Viděl jsem, jak vypláznula jazyk a začala mu olizovat žalud. To už se přidal i Lukáš a naráz měla před obličejem dva ptáky. Chvíli je na střídačku kouřila, když ji Lukáš opatrně položil na zem a klekl si ji před obličej a viděl jsem, jak se rytmicky pohybuje dopředu a dozadu. Petr využil toho, že se Monča věnuje Lukášovi, roztáhnul jí nožky a viděl jsem, jak ho zasunul do kundičky. Monča vyjekla ale jen tlumeně, protože měla v pusince Lukáše. Teď se i Petr rytmicky pohyboval a šukal její, do té doby věrnou, pipinku. Monča ze sebe ani jednoho neshodila a zřejmě si to užívala, protože slastně sténala.
Měl jsem takový divný pocit v hrudi a šimrání v břiše, nemluvě o tom, že mi při pohledu na ně stál. Po asi pěti minutách změnili pozici, Lukáš si lehl pod Monču a zasunul do její pipinky a Petr se chystal na anální sex! Monča mi nikdy nedovolila zasunout do jejího krásného zadečku, teď se jí ale nikdo na nic neptal a Petr jí ho pomalu tlačil do prdelky. Monča jen vzdychla: „Ne Petře, do zadku ne!“ To ale Petra vůbec nezajímalo a s penisem od její šťávičky z pipinky jí ho tam zarazil až po koule. Monča jen zapištěla a Petr jí dal rychle ruku přes pusu, aby je neprozradila a druhou rukou ji chytil za její krásné tmavé vlasy. Oba jí začali rychle prcat a nebít Petrovi dlani na Moničiných ústech určitě by její sténání vzbudilo celou chatu. Při tomhle pohledu sem si ho musel vyhonit. Monča tlumeně hekala přes Petrovu dlaň a netrvalo dlouho a svíjela se v orgasmu při stálém přiražení Petra a Lukáše. Bylo to šílený a hrozně intenzivní.
Nevím, jak dlouho to takhle dělali, ztratil jsem pojem o čase. Po nějakém čase ho z ní Lukáš vytáhnul, lehnul se před Monču a dal jí svou chloubu do pusinky. Podle Lukášovo vzdechů jsem usoudil, že jí právě semenem plní její ústa. Petr nejspíše také usoudil, že je na čase jejich vystoupení urychlit a tak začal tvrdě a rychle přirážet, i pleskání o Moničiny půlky bylo teď hlasitější. Najednou tvrdě přirazil, našponoval se a vystříkal jí její prdelku. Pochopil jsem, že je čas se nenápadně vypařit a tak jsem pomalu zmizel zpátky na rozkládací gauč. Stihl jsem to tak akorát, protože o tři minutky později dorazila i jejich trojice a Monča si ke mně potichu lehla, byla ještě udýchaná ze sexu. Ležela tu jen tak vedle mě s vystříkanou pusinkou a prdelkou a já dělal, že spím.
Ráno se pak dobalilo posledních pár věcí a celá naše chatová sešlost vyrazila na vlak. Rozhodl jsem se zatím neprozradit nic o tom, co jsem v noci viděl. Při čekání na vlak jsem byl tak zamyšlený co mám dělat, že jsem si ani nevšimnul, že chybí Petr. Monča mi sdělila, že si ještě před cestou musí odskočit a odběhnula někam za budovu staré vlakové zastávky. Po chvilce mi došlo, že tu něco nehraje a tak jsem se od ostatních čekajících také trhnul a šel se po Monče poohlédnout. Samozřejmě jsem jí po chvilce našel opřenou zády o nějakou starou zeď s vykasanou sukní, kalhotkami šoupnutými na bok a Petrovo čurákem v její pipince. Oba oblečení, Petr jen s rozepnutým poklopcem a ptákem v mojí Monče. To už na mě bylo moc, odešel jsem čekat na vlak s ostatními. Když jsme nastoupili, vzal jsem si Monču stranou. „Nechceš mi něco říct zlatíčko?“ Zeptal jsem se. „Co se děje broučku?“ Zeptala se vyplašeně. Strčil jsem jí ruku pod sukni, zabořil prst do její kundičky a vytáhnul z ní zbytky Petrovo dávky, kterou jí tam ten blbeček nastříkal na rozloučenou. „Co je tohle?“ Podívala se na mě takovým zvláštním pohledem, který jsem u ní ještě neviděl, jakoby říkala: „Co asi?“ Chvíli bylo ticho, pak odpověděla. „To je Péťa Kubíku, promiň.“

Povídky, co by se mohly líbit: