Jmenuji se Tomáš a budu vám vyprávět příběh z mých mladých let Žil jsem si krásný a šťastným životem psal se rok 1982 a mi se měly jak v bavlnce. Žily jsme v Praze ve velkém bytě, takže já i ségra Veronika jsme měly svůj vlastní pokoj. Chytal jsem se na průmyslovou školu dopravní a ségra končila šestou třídu. V prázdninách jsme se chystaly na dovolenou do Jugoslávie. Bohužel vše dopadlo jinak. Když jsme dojely na hranice tak místo klidného odbavení, nám rozebraly celé auto a všem nám udělaly osobní prohlídku a poslaly nás domů. Otec měl totiž úžasný plán emigrovat, ale nikomu z nás o tom neřekl. Samo sebou příslušníci VB našli, co potřebovaly, peníze, tátovo vysokoškolský diplom a další věci. Tátu jsme naposledy viděly den po našem návratu, potom si ho odvezly na STB kde po jednom z výslechu zemřel na infarkt. I další následky se dostavily. Musely jsme se odstěhovat z bytu na Vinohradech a přestěhovali jsme se do Plzně do malého 1+1 kde jsme měli společný pokojík se ségrou a mamka spala v kuchyni.
Jedinou práci, kterou sehnala, byla noční služba v kotelně jedné z výtopen. Já jsem musel do učiliště na truhláře a ze školy sešlo, ségra nastoupila do místní základní školy, ale kádrový posudek udělal také své. Náš byt byl velmi malý, se ségrou jsme se tísnili na 3 krát 3 metry štěstí, že soused nám daroval pohodlné palandy, která byla každá široká metr, takže měl člověk svoje pohodlí, já jsem si zabral tu nahoře a byl jsem, jakž takž spokojen trošku jsem se obával, jak budeme se ségrou vycházet, nikdy jsme spolu moc nepekli, ale tato situace nás velmi semkla. Tak tedy začal školní rok a řeknu vám ani pro jednoho z nás to žádný med nebyl. Vracel jsem se domů utahaný jak nikdy, mamka která dopoledne spala, aby se nám když jsme přišli věnovala jak mohla, ale v půl devátý večer odcházela na svojí noční směnu a vracela se až po osmé ráno takže snídani jsme si dělávali sami. V sobotu se vracela až v jedenáct hodin protože chodila uklízet do jedné vilky, kde si přivydělávala úklidem. První měsíc byl dost náročný, než jsme si zvykli na všechny ty změny.
S Verčou jsme se v jednom pokoji snášely docela dobře, dokonce jsem i mohl pozorovat, jak se z malé holky stávala žena. Z nás dvou to byla ona, kdo ráno vstával jako první, nejednou jsem měl možnost vidět její krásné mladé tělo a sledovat jak se mění její křivky. Jednou večer, když už mamka odešla, jsem si četl u sebe v posteli a ze zdola jsem slyšel, jak ségra vypískla: „ Sakra pití“. „Co se stalo“ a nahnul jsem se přes horní zábradlí postele a spatřil Verču jak odnáší tekoucí láhev. Sešel jsem z postele a koukal, že Verča má půl postele od šťávy sundal jsem její prostěradlo a suchým místem se snažil odsát co nejvíce šťávy. Verča se vzápětí vracela s mokrým hadrem. Hadr jsem od ní vzal a začal se pokoušet, dostat tu šťávu z její matrace výsledek byl takový, že velká část její matrace byla mokrá. „Tak skvělí nejen, že nemám kde spát, ale ani v čem podívej se, jak vypadám“ a opravdu ségra měla mokrý spodní díl pyžama od toho, jak odnášela prasklou láhev a rukávy od vody. Naštěstí její peřina byla suchá, vzal jsem její peřinu a hodil si jí k sobě do postele. „No jestli ti to nevadí, na té jedné se v pohodě vyspíme oba a něco na spaní ti taky dám, pyžamo sice už nemám, ale mám tu čistou košili, která je dlouhá i mě tak jí budeš mít skoro jako noční.“ Verča jen pokrčila rameny a šla se do koupelny převléct. Já jsem to nahoře u sebe trošku uspořádal. Verča se za chvilku vrátila v mé flanelové košili, která jí končila nad koleny. Ještě jsme spolu sundaly matraci a daly jí nastojato, aby lépe proschla. Verča řekla, že si ještě odběhne kdežto já, se už soukal do postele. Verča během chvilky byla zpět a vylezla si ke mně. Zachumlala se do svojí peřiny tak že jí koukala jen hlava. Chvilku jsme si spolu ještě povídaly, ale já jsem během chvilky usnul. V noci jsem se probudil, když jsem otevřel oči, viděl jsem a hlavně cítil, že Verča leží u mě odkrytá. Viděl jsem její záda, ale i její krásné nožky byl jsem, rozespalí a spíš jsem měl obavy, aby jí nebyla zima. Přivinul jsem se tedy k ní a oba nás přikryl, ruku jsem přehodil přes její bok a opět jsem usnul. Po chvilce jsem se opět probudil nebo spíš verča mě probudila, když se otočila. Ležela na zádech a moje ruka byla na jejím hrudníčku. Byl jsem, takový rozespalí a trošku ještě v polospánku, tak jsem zkusil posunout ruku výš a náhle jsem to ucítil, ve své ruce jsem držel krásné jablíčko. Bylo to poprvé, co jsem takto držel ženské ňadro, můj kamarád okamžitě začal reagovat. Chvilku jsem si opatrně pohrával s tím krásným plodem a doufal jsem, že to nebude nápadné. Po chvilce jsem si dodal trošku odvahy a rozepnul jeden knoflíček a potom ještě druhý a čekal na reakci. Když jsem si byl jistý že Verča spí, pomalu jsem vsunul ruku pod košily a ucítil holou kůži,něco nového o kterém jsem před tím jen snil. Držel jsem v ruce nahá ženská prsa. Zajímavé bylo, že vrchní část byla mírně zduřelá jak zralá borůvka, když jsem se toho vrcholku dotkl tak Verča vydala slabý sten. Lekl jsem se, ale ruku jsem nechal na svém místě a dělal, že dál spím. Bál jsem se, aby se nevzbudila, a opět jsem usnul. Po nějaké chvíli jsem opět procitl, jak jsem nebyl zvyklí, že někdo vedle mě spí. Verča stále ležela na zádech, moje ruka byla stále pod její košilí. Cítil jsem tu hebounkou kůži a můj kolík opět zcepeněl. Ani nevím, co mě to napadlo, ale měl jsem hroznou chuť přezkoumat její rozkrok, v té době jsem již tušil co tam, ženy mají, ale stále to bylo něco neznámého. Udělal jsem tedy pohyb jako, že se chci otočit, takže jsem rukou vyjel z pod košile a hled jako bych si to rozmyslel a ruku umístil na podbřišek. Cítil jsem, že pře otáčení se Verči košile posunula víše, takže jsem cítil holou kůži a zároveň okraj jejích kalhotek. Chvilku jsem ruku nechal na svém místě a poté jsem jí sunul níž. Pod prádlo jsem si zatím netroufnul, ale rukou jsem kopíroval bavlněné prádlo. Špičkami prstů jsem cítil holou kůži na stehnech, ale mezi ně jsem nemohl Verča měla nohy těsně u sebe. Zvýšil jsem nepatrně tlak své ruky a ucítil přes prádlo cosi nového. Mírnou škvírku jako záhyb látky. Verča se trošku pohnula a tak jsem s tlakem povolil. Verča se trošku zavrtěla, což mělo za následek, že se její nožky mírně roztáhly a já měl volnou cestu. Chvilku jsem váhal, ale po chvilce jsem si dodal odvahy a prozkoumával svojí sestřičku dál. Rukou jsem sjel níže mezi stehna. Můj prostředníček se mírně bořil do škvíry, která se stále rozestupovala a na prstu jsem pocítil teplo a hebko. Pod prostředníčkem jsem ucítil mírný výstupek, když jsem učinil další pohyb Verča hlasitěji vydechla. Lekl jsem se a tlak mírně povolil. Verča se pohnula v bocích a učinila pohyb přesně proti mé ruce. Posílil jsem opět tlak hlavně u prostředníčku a mírně pohnul ze strany na stranu. Opět se Verča mírně prohnula a vyšla mi vstříc. Byl jsem jak smyslu zbavený a začal jí prstem masírovat ono místo. Z počátku velmi něžně a pomalu později jsem již tlačil poměrně silně. Najednou jsem začal na prstu cítit vlhkost a jeí stehna se více rozestoupila, jedna její noha se přitiskla k mému stojícímu klacku. Cítil jsem, jak se prsty bořím trošku hlouběji, sjel jsem prostředníčkem ještě níž, kde jsem ucítil už opravdu dost mokro. Verča vydala hlasitější sten a já si uvědomil, co dělám. Okamžitě jsem přestal, ale ruku nechal na svém místě. Čekal jsem, co se bude dít. Po chvilce Verča uchopila mojí ruku, kterou jsem měl v jejím rozkroku a přemístila jí na její hrudník. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet a po chvilce jsem usnul. Zbudil jsem se až ráno, když nám zvonil budík. Verča se vysoukala, z pod mojí peřiny. Její peřina byla v nohách postele a jako kočka se protáhla, koutkem oka jsem zahlédl obrys jejích koziček. Vzápětí slezla z palandy a šla vařit čaj a obléci se. Já jsem chvilku přemýšlel, zda to byl jen sen nebo skutečnost co se v noci dělo. Při té vzpomínce mi opět stál. Neváhal jsem a zamířil na záchod, kde si to rychle udělal, stačilo opravdu málo, ale takhle jsem doposud nikdy nestříkal.
Oblékl jsem se a šel na snídani Verča se tvářila normálně jako každé ráno. Optal jsem se, zda se dobře vyspala a odpověděla mi, že se vyspala velmi dobře. Pak už jsme se bavily jen o dalších věcech, jako co koho čeká ve škole a v kolik přijde. Před domem jsme se rozloučily a každý zamířil na jinou stranu. Ve škole jsem chvilkama přemýšlel o tom co, se mi přihodilo. Den utekl jak voda a já si to sunul zpět domů. I když byl pátek, tak jsem nikam za zábavou nechodil. Přeci jen jsem tu ještě nikoho neznal a hlavně nikdo se mnou nic společného chtít neměl. To samé Verča. Doma jsme se setkaly s mamkou, která už nám chystala večeři a pověděla nám, že ráno přijde až po poledni, že ještě musí umýt okna, a že oběd bude v lednici a šla se ještě prospat. Já jsem si zalezl a vzal jsem si nějakou knížku a začetl se. Verča si dělala domácí úkoly a potom si vzala knížku, lehla si na zem a četla si. Ze své postele jsem tu a tam kouknul a pozoroval její zadeček a vůbec jsem se na ni díval, opravdu byla velmi hezká krásně štíhlá a hedvábná kůže, která se jí ukazovala v místech, kde končilo oblečení. Večer se nachýlil a s mamkou jsme společně povečeřeli a stejně jako vždy v půl deváté rozloučily. V pátek jsme se sestrou hrávali karty nebo jinou hru takže jsme vždy trošku ponocovali a ráno si vždy přispali.
Přemýšlel jsem jak to udělat, aby Verča spala opět se mnou. Naštěstí se řešení našlo samo. „Bracha prosím tě, můžu spát dneska ještě s tebou, ta matrace ještě neproschla.“ Když jsem nahlédl do pokoje, viděl jsem, jak ségra už sama přesouvá svojí peřinu do mojí postele. „Jasně proč aspoň mi bude tepleji“ usmál jsem se. Verča nic neřekla a pokračovala. „Jdu se vykoupat“ povídá po chvilce a odešla směr koupelna. Chvilku jsem si četl, když jsem z koupelny slyšel „ Tome prosím tě není tu čistý ručník“. Vzal jsem ze šatníku čistý ručník a chystal se do koupelny. Když jsem chtěl vejít, zjistil jsem, že je zamčeno. „Tak mě tam, ale musíš pustit“ žadonil jsem. „Fajn, ale nesmíš koukat, musíš mít zavřené oči“ a uslyšel jsem šplouchání vody a cvaknutí zámku. Na chvilku se otevřely dveře a v nich stála Verča. Měl jsem ruku přes oči, ale tak abych viděl. Snažila se schovat za dveře a volnou rukou si zakrýt intimní partie. I přes to jsem zahlédl její krásná jablíčka, která byla akorát tak do ruky. Vytrhla mi ručník z ruky „děkuji“ a zase zabouchla dveře. Jen jsem nasucho polkl a šel opět směr pokoj. Tam jsem něco málo urovnal a chystal si věci na druhý den. Verča houkla z koupelny, že už je volno a já zamířil též za očistou. Když jsem byl v koupelně hotov, pozhasínal jsem všude a zamkl vchodové dveře. Vešel jsem k nám do pokoje a sestra už byla zalezlá u mě nahoře v posteli. Vyšplhal jsem nahoru a tak tak jsem udržel svoje neposlušné pyžamo. Verča si toho všimla a lehce se zahihňala: „jenom aby ti to nevypadlo“. „By se ti líbilo co“ dodal jsem. „Jo to by se mi líbilo“ a začala se smát. Jen jsem mávl rukou a ulehl vedle na postel. „Nejdeme spát moc brzo náhodou“ zeptal jsem se. „Ani ne, ale mě se chtělo už zachumlat pod peřinu, když už jsme u toho, mohla bych k tobě pod peřinu, jako když jsme byly malý, prosím“ a udělala na mě prosebný výraz. Jen jsem zvedl peřinu a pustil jí k sobě. Verča si položila hlavu na můj hrudník a přitulila se ke mně. Cítil jsem její tělo na mém, kouknul jsem a shlédnul, její modré pyžamo. Řekl jsem si, že je škoda, že nemá mojí košili. Dal jsem jí ruku na záda a mírně jí začal hladit. Začaly jsme si povídat o všem možném hlavně o nespravedlnostech a zvěrstev doby a také o vztazích mezi spolužáky. Skoro se mi rozplakala když povídala svých spolužačkách, které si zní utahovaly kvůli její postavě i když mi teda nechtěla sdělit kvůli čemu. Byla hrozně ráda, že si může povídat a objímala mě čím dál tím víc a rukou mě hladila po hrudi a po bocích. Já jí hladil po zádech a občas si troufl i na okraj zadečku. Verča se ke mně tiskla víc a víc a ani nevím, kdy jsem si to uvědomil, kdy se naše nohy mírně propletly a její noha byla mezi mýma. Cítil jsem její stehno na svém kamarádovy. Jak jsme se hladili, tak mě probleskla v hlavě myšlenka na minulou noc a kamarád ožil.
I když jsem se snažil ovládnout, tak tohle už zamaskovat nešlo. Verča si toho všimla „co to děláš? Je to to co si myslím, že to je?“ Trošku jsem to chtěl zazdít „ no záleží, co máš na mysli, ale lhát nebudu no tak mi stojí, to se občas stane, hlavně když tu se mnou leží taková pěkná holka přivinutá ke mně a říká mi krásné věci, to stačí jen fakt pár pohybů a jde to samo.“ Chvilku na mě koukala a pak sundala nohu z mého rozkroku. K mému překvapení tam nasměrovala svojí ručku a mírně mi ho přes pyžamo stiskla. „Vau to je tak tvrdý“ a směrovala pohled dolů. Já jsem mírně přivřel oči, neboť mi ten malý stisk udělal velmi dobře a mě zcepeněl ještě víc. „Páni, Ty snad praskneš, teď je ještě větší a tvrdý je jak kámen“ a ruku stále nechávala na místě. „Promiň, že se neovládám, ale je to příjemné“ vypustil jsem z úst. Verča se mi zadívala do očí a hladila můj stojící klacek. Snažila se ho přimáčknout dlaní k mému břichu a při tom jej hladila nahoru a dolů. Při tom, sledovala mojí reakci ve tváři, cítil jsem se jako v sedmém nebi. Zanedlouho se dostavilo, to co muselo a já cítil, jak exploduji. V mém klacku zaškubalo a bylo to. „Fůj cos to udělal“ řekla sestra a pustila můj nástroj. „Promiň, jsem se udělal, bylo to užasný“ a soukal se z pod peřiny, neboť jsem si nechtěl zmazat peřinu, stačilo to pyžamo. „Takhle to vypadá, když se kluk udělá?“ Řekla Verča a utřela si ruku do mého pyžama. „Jo, ale teď se musím omýt a převléct, promiň, hned jsem tu“ a vystartoval jsem směr koupelna. Tam jsem rozdýchával, k čemu zrovna před chvilkou došlo, „uff vyhonila mi ho vlastní ségra a navíc první holka.“ Omyl jsem se, dal pyžamo do špinavého prádla a omotal jsem si ručník kolem hýždí. Když jsem vházel do pokoje, tak se Verča zeptala „ a v čem budeš spát, když máš teď všechny pyžama v prádle, heh jestli chceš tak ti půjčím košilku, ale ta ti bude určitě krátká.“ A začala se smát. „Klidně bych mohl spát nahý, mně by to rozhodně nevadilo, ale tebe bych určitě pohoršil,“ utrousil jsem jedovatě. „Ha na to nemáš“ odpověděla, ale už se tak jistě netvářila. Dodal jsem si odvahy a vystoupal do postele jen s omotaným ručníkem. Verča Vypadala překvapeně a pobaveně zároveň. Nechtěl jsem vypadat jako nějaký exhibicionista, a tak jsem zaplul pod peřinu tak aby nic vidět nebylo a doufal jsem, že zvítězí Verči zvědavost. Ručník jsem přehodil přes okraj zábradlí a podíval jsem se sestře do očí, „no vidíš a problém vyřešen konečně mě nic netlačí.“ Verča se ke mně přisunula blíž, nejspíš nevěděla co dál. „Teď už asi k tobě nemůžu co?“ Vyhrkla ze sebe. „To bychom na tom nebyly stejně, když Ty jsi oblečená“ usmál jsem se šibalským úsměvem. „To by se ti líbilo co mě očumovat, jsi asi upadl“ a přidala úsměv. „Ono by toho přes tu peřinu moc vidět nebylo“ rýpl jsem si a nejspíš jsem uhodil na jádro problému, co měla mezi spolužačkama, protože to si vzala osobně. A dost se zarazila. „Promiň, řekl jsem něco špatně, tak jsem to nemyslel, jsi hrozně hezká holka, máš perfektní postavu, jen jsem to myslel, že tu je šero a přes peřinu bych z tebe stejně moc neviděl o moc víc než teď určitě ne. Co tě tak, žere, že ti něco udělaly, nebo řekly?“ A pohladil jsem sestru po vlasech. „ O nic nejde, jen mi říkaly, že tam dole nevypadám jako žena.“ „A to tam vypadáš jako muž, nechápu?“ Bylo na ní vidět, že se stydí, ale nakonec řekla „ jde o to, že všechny holky u nás ve třídě už jsou, alespoň trošku ochlupené, jenže já tam jsem pořád holá jako oškubané kuře.“ „A to je všechno, bože to bych vůbec neřešil.“ „To není všechno, většina holek už dostala menstruaci, jenže podle mamky to já dostanu, až v šestnácti ona byla prý na tom stejně.“ Naštěstí v tomto ohledu jsem byl vzdělaný ještě od otce, který mi tyto znalosti vštěpoval už snad od dvanácti. „Tak z toho bych si už tuplem nic nedělal, určitě o nic nepřicházíš, spíš bych to bral jako výhodu, když budeš mít něco s klukem dřív, než to dostaneš, tak aspoň neotěhotníš.“ „Jenže holky říkaly, že dokud to nedostanu tak ani s klukem být nemůžu a do té doby o mě stejně žádný stát nebude.“ „Prosím tě, od tebe se budou muset odhánět houfnicí, já bych se nenechal dvakrát pobízet.“ „Fakt to myslíš vážně“, a skoro ukápla slzu. „Že váháš“ smál jsem se a hladil jí po tvářích. Bylo vidět, že je klidnější a užívala si moje hlazení, pak mě chytla a hladila jí. „ Chtěl bys mě vidět nahou?“ Zašeptala. Ve mně docela hrklo, protože v tu chvíli jsem si nepřál nic jiného. „Docela i jo, i když je to asi jen teoretická otázka“ a stále na ní upíral zrak. Když pořád mlčela, tak jsem dodal, „ pak bych tě pustil k sobě“ a usmál jsem se. Bylo na ní vidět, jak s něčím bojuje, ale nejspíš zvědavost zvítězila. „Dobře, ale nejdřív se chci podívat já na tebe, pak se uvidí.“ „Fajn“ a odkryl jsem peřinu. Verča si na chvilku zaclonila oči, přeci jen stud byl ještě vidět, ale vzápětí ji dala pryč, aby co nejlépe viděla. „Páni, nevypadá tak velký“ a směřovala ruku k mému nástroji. „Řekla jsi kouknout né sáhnout“ zavtipkoval jsem a Verča se zarazila i když jsem po tom toužil, nechtěl jsem, aby to měla tak zadarmo. „Já ti to pak taky dovolím“ špitla a natahovala dál ruku. „Dobře, ale nejdřív tě chci taky vidět, pak si můžeš sáhnout“ modlil jsem se, aby souhlasila. Na chvilku se převalila na záda a o něčem přemýšlela. „Dobře,“ povídá potichu „, ale nikdo se to nesmí nikdy dozvědět, dokud budu naživu, hlavně mamka nebo někdo ze školy a slib, že když půjdu k tobě pod peřinu, že budeš hodný, a když budeš na mě sahat a já řeknu dost tak přestaneš. Platí?“ a podala mi ruku jako gesto dohody. „Platí, nebudu dělat nic, co by se ti nelíbilo“ a ruku přijal. Potřásly jsme si rukou a já očekával, co bude následovat. Verča si zhluboka oddechla, odkryla peřinu a posadila se. Bylo vidět, jak váhá „ nikdy před tím jsem se před žádným klukem nesvlíkala takže budeš první.“ „První snad nebudeš ne, co taťka nebo doktor ti už tě přeci viděli“ a sledoval jsem každý další pohyb. „To není to samé“ a posunula svojí peřinu až k nohám. Opět si odechla, zhoupla se a sundala si spodní díl pyžama.
Jelikož jsem měl co dělat, abych vyklidil prostor tak jsem moc neviděl. Posunul jsem se až ke zdi a vyčkával „Se na mě otoč, ať z toho něco mám“ vyhrkl jsem „ jde ti to moc dobře.“ Verča se na mě otočila, tak že měla nohy u sebe a složené k jedné straně. I když bylo šero, viděl jsem, že její klín je hladký a byla vidět její začínající čárka, na sobě měla stále horní díl pyžama. Pohlédla na můj nástroj, přetáhla přes hlavu i vrchní díl. Ukázala se její krásná jablíčka a na jejich vrcholech byly vidět její růžové bradavky, které byly obě mírně zduřelé. Verča odtáhla nohy od sebe a já konečně spatřil její dokonale hladkou kundičku. Byla opravdu nádherná téměř dětská, neskutečně mě ten pohled rajcoval a začalo to ve mně mírně vařit. Verča sklopila zrak do prostěradla „vypadám hrozně co.“ „Né naopak“ oponoval jsem „ vypadáš nádherně, máš nádherný prsa jak dvě zralá jablíčka a tvá kůže vypadá jak samet, toužím se jich dotknout.“ „Ale tam dole nemám žádný chloupky i ty je tam máš“ a ukázala na můj nástroj, který mírně povyrostl. „Věr mi někdy bych byl rád, kdybych je neměl, náhodou tohle se mi líbí víc při představě takového kožichu“ a zakroutil hlavou a natahoval svojí ruku, abych se dotknul jejích prsíček. „Počkej nejdřív já ne tak zněla dohoda“ zašeptala sestřička a já stáhnul ruku. „Tak si lehni vedle mě a oba zároveň ano“ a při tom trošku prosil. „Fajn“ a lehla si vedle mě. Měl jsem nyní její ňadra nadosah. Bylo to jako ve snu. Verča byla o něco rychlejší než já, svojí roku přesunula na moje břicho a zkoumavě zamířila k mému malému kamarádovy. Já jsem sestru pohladil po krku a sjel rukou k jejím ňadrům. Bylo to nádherné, hladil jsem konečky prstů její ňadro, přejížděl po jejích dvorečkách, zakroužil jsem kolem bradavky a dotknul se jí na jejím vrcholu. Bylo vidět, že se to Verče líbí, neboť mírně přivřela oči. Zopakoval jsem tento pohyb i na druhém ňadru a reakce u Verči byla stejná, opět mírné přivření očí. Hrozně mě to rajcovalo navíc Verča zkoumala mojí předkožku a reakce se dostavovala, můj malý kamarád v její ručce rostl na velkého kamaráda. Já mezitím hladil její kozičky, když jsem zamířil opět ke dvorečkům, ucítil jsem, jak tvrdnou její bradavky. Za chvilkou jsem pod svojí dlaní cítil malou zralou borůvku. „Páni a to jsem myslel, že tu tvrdnu sám“ pousmál jsem se. „To se mi taky občas stává, když se koupu, je to pak docela příjemný. Tobě se to děje když se ho dotýkáš?“ podívala se na mě a stále ručkou mačkala můj úd. „Jo, a když si chci udělat nebo když jsem hodně vzrušený a když se mi líbí nějaká holka, což je pak problém hlavně v létě“ a mírně se u toho usmál. „Tak, už stačí ne“ a odtáhla ruku a sháněla se po peřině. „Počkej, můžeme být pod tou jednou ne“ a doufal jsem, že budu mít ještě další příležitost, nechtěl jsem příliš tlačit na pilu. Verča chvilku váhala a nejspíš zvažovala možnosti, ale pak jen pokrčila rameny „proč ne“ a přisunula se blíž ke mně. Přikryl jsem nás oba peřinou a lehl jsem si na záda a doufal. Očekávání bylo naplněno Verča se ke mně přivinula a položila si svojí hlavu na moje rameno. Neváhal jsem a obejmul jsem ji a přitáhl jsi jí k sobě blíž. Cítil jsem její ňadra na svých bocích a celý její trup. Potom přehodila i jednu nohu přes moji a já cítil na svém boku její holou kůži. Chvilku jsme jen tak ležely a jeden druhého hladily Verča mě na hrudníku já ji na zádech a na boku. „Je to takové jiné viď, ležet takhle“ promluvila do ticha. „Mě je to velmi příjemné cítit tvojí hladkou kůži na sobě, hrozně se mi to líbí“ reagoval jsem. Verča se vytáhla se tak, aby se mi mohla dívat lépe do obličeje a při tom se posunula tak, že mi ležela na boku, její noha sklouzla mezi mé a část jejího stehna se dotýkala mojí chlouby. „Nemyslíš, že zacházíme moc daleko. Myslím jako, když tu takhle spolu ležíme“ a upravila si vlasy. Chvilku jsem váhal s odpovědí, a zkusil trošku přiložit „ Nemyslím si, že by na tom bylo něco zlého, když se to obou líbí. A i kdyby se něco stalo tak Ty zatím do toho přijít nemůžeš. Navíc já to nikomu vyprávět nebudu.“ „Takže takové naše malé tajemství“ usmála se Verča a hladila mě pod krkem a na hrudníku. „Můžu se tě na něco zeptat. Líbal jsi se někdy s holkou?“ Chvilku jsem váhal s odpovědí, ale nakonec jsem přiznal barvu „Jen takové ty dětské polibky jednou jsem to chtěl zkusit se Zdenkou od nás ze třídy, ale řekla mi, že se jí to zdá hrozně nechutný. Proč se ptáš? Ty jsi se, už s někým líbala?“ „Já ne, ale právě jsem myslela na to, jaký to asi je pocit.“ Tak na to ti bohužel neodpovím, protože to taky nevím“ a už jsem tušil, kam to bude směřovat, ale přeci jen jsem chtěl, aby její zvědavost naprosto odbourala její pochyby. Bylo vidět, že nad něčím uvažuje „ myslíš na to samé viď.“ „Já, proč myslíš“ a hrál troubu. „Jaký by to bylo líbat se, myslím jako my dva“ a kdyby nebylo zhasnuto tak bych snad viděl její ruměnce ve tvářích. „Myslím, že by to bylo krásné“ a reakce nenechala na sebe dlouho čekat. Verča se ke mně přiblížila tak, že naše obličeje byly jen pár centimetrů od sebe a rukou mi projela vlasy. „Tak aspoň se něco oba naučíme ne“ a naše rty se setkaly. Nyní jsem měl obě dvě ruce volné, takže jednou rukou jsem si jí přitáhl k mému tělu a druhou jsem jí pohladil po vlasech a přitáhl jí blíže a drtil jí svými rty. Brzy jsme našli společný rytmus a naše souhra byla jako koncert. Verča přehodila svojí nohu přes můj bok, takže teď v podstatě na mě seděla. Já jsem na svém hrudníku cítil její ňadra, rukama jsem jí hladil po zádech a sjížděl až k jejímu krásnému zadečku, který jsem jemně zmáčkl. Ona mi naopak projížděla konečky prstů vlasy. Tím jak byla přitisknuta na mém těle, jsem cítil každou její reakci, každé pohlazení které jsem učinil, bylo jako hrát na hudební nástroj. Brzy jsem zjistil co její nejvíce příjemné. Pokaždé když jsem sjel po páteři, až k jejímu zadečku přidala na intenzitě to samé, když jsem si jí přitáhl za lopatku víc k sobě a naše těla se dotýkala každým kouskem.
Cítil jsem na sobě její malou broskvičku, která přisedla mého ptáka, takže při každém pohybu jsem mohl vnímat její rostoucí horkost. Seděla mi u jeho kořene, takže jsem cítil jak se můj naběhlý žalud, opírá o její bříško. Po chvilce jsem přesunul pozornost na její hrudník, jednou rukou jsem chytil její ňadro a na jeho vrcholu byla krásně tvrdá borůvka. Pořád jsem jí nepřestával líbat, hladit a ona mi vycházela vstříc. Po chvilce jsem pocítil na svém kamarádovy, jak mi po něm stýká malý pramínek jejích šťáv. Nevím, jak dlouho jsme se takhle líbaly, ale na chvilku jsme musely přestat, protože nám oběma došel dech. „Páni to bylo úžasný, lepší pocit jsem nezažila.“ „Ani já ne“ odpověděl jsem. „Koukám, teda spíš cítím, že tě to docela rozhycovalo“ řekla Verča a vzpřímila se, podívala se na můj nástroj, který s pod ní vykukoval. Mě se naopak dostalo výhledu na její kozičky. Bylo to silnější než já, tak jsem vztáhl ruce a obě její prsa uchopil „Tebe snad ne“ a hladil její hrudníček. „Tomáši to už bychom, ale fakt neměli. Navíc mám trošku strach“, chytila moje ruce, ale neodtáhla je. „Proč máš strach, tobě se to nelíbí?“ „Líbí, to jo, ale bojím se.“ „A čeho otěhotnět nemůžeš. A pokud je nám to příjemné tak proč to řešit mě se líbíš a tohle se mi líbí tak proč to kazit“ a pohladil jí po tváři. „Bojím se, že by to bolelo.“ Už mi bylo jasné co tím myslí, ale byl jsem rád, že už její odvaha zašla tak daleko „tak to můžeme jenom zkusit, Já přestanu, když řekneš.“ Verča se sesunula vedle mě a lehla na záda. Lehl jsem si na bok, abych jí viděl lépe do tváře a přivinul jsem se k ní, rukou jsem jí pohladil po břiše a sunul jsem jí níž. Její nohy byly mírně od sebe a moje ruka měla téměř volnou cestu. Verča na mě pohlédla a byl jí vidět v očích náznak strachu. „Neboj“ řekl jsem a směřoval rukou mezi její stehna. „Tomáši Já…“, ale už větu nestihla dokončit a vydala slabý sten v momentě, když jsem se dotknul její rozinky. Tlak v nohou povolil a já měl volnější přístup.
Verča si mě přitáhla blíž a přisála své rty k mým. Moje ruka jako, když ví, co má dělat. Čím víc jsem dráždil tu malou rozinku, tím vášnivější byly naše polibky. Můj prostředníček přejížděl celou svojí délkou po její rozince a já v dlani cítil teplo a vlhko. Verča mi svoje ruce zarývala do vlasů a do zad. Pak to přišlo, zvrátila hlavu vzad, sevřela stehna i s mojí rukou a její tělo se napnulo jak luk. Ve své dlani jsem už necítil jen vlhko, ale mokro. Měl jsem tušení, co se stalo, a věděl jsem, že teď jsem zabodoval. Chvilku jsem čekal a sledoval, jak se snaží nabrat dech. Hladil jsem jí po vlasech a kozičkách a líbal její šíji. Po chvilce se její dech ustálil „líbilo“ zeptal jsem se. „Bylo to úžasný“ a políbila mě. „Tak vidíš, jsme si kvit“ a také jí políbil. Opět jsme se začali líbat a já se pomalu přesouval na Verču. Nejdříve jsem se přesunul tak, aby to vypadalo, že si dělám pohodlí a přehodil jsem jednu moji nohu přes její, takže jsem se dostal svojí nohu mezi její stehna, můj pták se opřel o vrchol její lasturky, volnou rukou jsem jí chytil za zadeček a přitáhl jsem si jí k sobě, takže jsem na svém žaludu mohl cítit její mokrou lasturku. Hladily jsme se a líbaly. Verča pomalu přestala být tak křečovitá. Na chvilku jsme se přestaly líbat a jen se na sebe dívali.
„Neboj se, bude to krásné“ a hleděl do jejích očí, které bojovaly se strachem a chtíčem zároveň. „Prosím tě, jestli to opravdu bude bolet slib, že přestaneš.“ „Slibuji“ a opět jí políbil, cítil jsem z toho polibku obavy a trochu strachu. Potom jsem se přesunul, klekl jsem si mezi její stehna. Vychutnával jsem si pohled na její dokonalé tělo. „Tomáši opatrně“ a pomalu rozevřela nohy. I při tom chabém světle jsem viděl její lesknoucí se lasturku. Přiblížil jsem svůj nástroj k okraji její jeskyňky, cítil jsem na vrcholu žaludu její šťávy. Verča pokrčila nohy v kolenou a já měl snadnější přístup. Díval jsem se do jejích očí, když jsem poprvé přitlačil a můj nástroj pronikl do mé sestřičky. Tím jak byla velice mokrá, šlo to velmi snadno, špička tam zajela skoro sama. Verča se slabě nadechla a její oči byly plné překvapení. Já jsem opět přitlačil a můj nástroj směřoval hlouběji. Kolem mého ptáka se rozlévalo teplo a mokro, pocit byl nepopsatelný, chtěl jsem víc a opět přitlačil, ale narazil jsem na malý odpor, Verča malinko sykla „au“ a položila mě ruku na břicho a já přestal. „Dobrý můžeš, ale pomalu“ a povolila ruku na mém břichu. Byl jsem tak nadržený, že už bych se asi dlouho neudržel a přitlačil, odpor povolil a já tam zajel až po kořen. Lekl jsem se, jestli se něco nestalo, ale Verča se na mě usmála „dobrý jen to štíplo.“ Naše rty se opět setkaly a my si začali vyměňovat polibky. Vychutnával jsem si ten pocit, když kolem mého ptáka bylo tak mokro, teplo, a těsno. Po chvilce jsem se začal pohybovat uvnitř té neskutečné lasturky, která mě obepínala ze všech stran, po další chvilce už mé pohyby byly zcela instinktivní a Verča mi vycházela vstříc. Cítil jsem a vnímal každý dotyk, pohyb, každou nerovnost uvnitř jejího těla, každou kapičku jejích milostných šťáv, chuť jejích rtů a teplo jejího dechu. Tak vzrušený jsem snad v životě nebyl. To mokro ta perverznost a to, že se tu miluji s tak mladou holčinou. Po chvilce jsem explodoval uvnitř své sestřičky. Cítil jsem, jak pumpuji celou svojí dávku do jejího mladého těla. Poté jsem se zhroutil na Verču a oddechoval. „Děkuji, nikdy nezapomenu, sestřičko.“ „Ani já ne Tomáši.“ Stále jsme se objímaly a já si vychutnával každý dotek. Verča mě políbila na krk a pošeptala „ budu si muset odběhnout nebo zaneřádíme celou postel, už takhle je podemnou loužička.“ Zvedl jsem se a cítil jak vyklouzávám z jejího těla. Můj úd vyjel z její lasturky a já i přes šero viděl, jak se leskne. „Taky budu muset“ můj zrak sjel na prostěradlo, „tak šup já převléknu tu postel.“ Verča se zvedla a zamířila do koupelny a cestou mi rozsvítila světlo. Na prostěradle byly malé fleky a byly tam i nějaké červené kapky došlo mi, že to je krev a trošku jsem zpanikařil. Sundal jsem prostěradlo a letěl do koupelny, bylo otevřeno. „Promiň, můžu, potřeboval bych to prostěradlo namočit“ a čekal na odezvu. „Pojď“ ozvalo se. Vstoupil jsem do koupelny a viděl Verču jak sedí ve vaně a drží se v rozkroku. „Jsi v pořádku“ otázal jsem se „není ti nic.“ „Asi je něco špatně mám tam krev“ a ukázala ruku, na které bylo trošku krve. V tu chvíli mi už došlo, která bije, a byl jsem trošku klidnější. „To nic, bude to dobrý, jsem četl, že když je to poprvé tak to může být bolestivé a může to doprovázet troška krve.“ Verča na mě pohlédla a zdála se klidnější „ a jo panenská krev“ a prohlížela si ruku. Napustil jsem umyvadlo vodou a ponořil prostěradlo. Verča si mezitím nastavila sprchu a začala se mýt. „Nechceš umýt záda“ navrhl jsem. „Ale jo proč ne“ dostalo se mi odpovědi. Vzal jsem žínku, namydlil a dal se do díla. „Víš Tomáši“ otočila se na mě Verča „ už se ani před tebou nestydím a cítím se mnohem lépe, když tě mám vedle sebe, jako by více v bezpečí.“ „To jsem moc rád“ usmál jsem se „ hlavně teda to, že se předemnou nestydíš“ a obdivoval krásu jejího těla. „Ty chlípníku“ prskla Verča, postříkala mě vodou a začala se smát. „Nech toho, zleješ to tu“ řekl jsem a kryl se před další vodou. „Tak pojď ke mně do vany, dva se sem vejdeme.“ Nepoznával jsem svojí sestřičku, ale vítal jsem nové zpestření. Vlezl jsem do vany a Verča mi podala sprchu. Opláchl jsem své intimní partie a při tom jsem dostal nápad. „Co si dát společnou vanu?“ „Jasně“ řekla Verča a zacpala vanu špuntem. Chvilku jsme jeden druhého omývaly vodou a sem tam si vyměnily nějaký ten polibek. Nyní jsem měl možnost zkouknout její tělo v plné kráse a světle. Nejvíc jsem zkoumal její mušličku, která byla hlaďoučká a na dotyk velmi hebká. Chvilku jsme pak ležely ve vaně a vychutnávaly si příjemnou teplou vodu, bohužel již bylo velmi pozdě a únava na nás dolehla. Proto jsme se osušily a šli opět spát. Vera se oblékla do pyžama a já nám dal nové prostěradlo. Ležely jsme a jeden druhého jsme objímaly a takto jsme i oba usnuly. Ráno, když jsem se probudil, zjistil jsem, že Verča už vedle mě není. Zavolal jsem tedy na ni a dostalo se mi odpovědi. „Tady v kuchyni, chceš taky čaj?“ Odpověděl jsem „jasně.“ Po chvilce Veča přišla do pokoje, na sobě měla stále pyžamo a nesla dva hrnečky s čajem. „Promiň, jestli jsem tě zbudila, ale šla jsem dát prát prádlo, aby mamka nepojala podezření. Nevíš, v kolik říkala, že přijde?“ „Někdy po poledni“ a protáhl se „pojď ještě sem.“ Verča položila hrnky na stolek a vyšplhala za mnou na postel, sedla si a nohy si dala pod sebe. „Jak ses vyspal?“ „Jako v pohádce“ odpověděl jsem a opět se protáhl „ a co Ty? Jak se cítíš“ „Dobře není to špatný.“ Pořád na mě koukala a prohlížela si mě, její zrak spočinul na peřině. „Hele na co myslíš.“ Kouknul jsem na peřinu a viděl, že mám postavený stan. „aha to se mi stává každé ráno hlavně v sobotu. Obvykle si od toho vypomůžu na záchodě.“ „Už jsem myslela, že máš chlípné myšlenky“ odpověděla a já si všimly, že přesunula svojí ruku mezi stehna. „No a taky jsem vzpomínal na dnešní noc.“ Vyhrkl jsem ze sebe. „Já na to taky myslela.“ „A něco v nepořádku“ a trošku se obával, jestli něco není špatně. „Ne, všechno v pohodě, jen bych ti ráda poděkovala, že jsi mě vyslechl no a za tamto“ a sklonila hlavu. „To bych spíš měl poděkovat já, bylo to úžasné.“ Opět jsem se protáhl a posadil se. „Já spíš myslela, jak jsi mi to dělal rukou, nikdy před tím jsem nic podobného nezažila.“ Velmi mě potěšilo, že jsem to byl já, kdo jí přivedl k prvnímu orgazmu. „Jsem rád, že se ti to líbilo“ a pohladil jí po stehně „hrozně rád bych si to někdy zopakoval.“ V duchu jsem doufal, že co nejdřív. „Mohl bys na chvilku zavřít oči a lehnout si“ řekla Verča. Zavřel jsem tedy oči a lehnul jsem si. Slyšel jsem pohyb látky a cítil to jak se Verča pohnula na posteli. Potom jsem ucítil, jak se odhrnula peřina. Nejdřív jsem ucítil na svém těle její ruku a poté její nohu, kterou přehoupla přes mé tělo. Věděl jsem, že si na mě sedla. „Už můžeš otevřít.“ Otevřel jsem oči a naskytl se mi pohled pro bohy. Verča na mě obkročmo seděla a usmívala se. Sjel jsem jí pohledem dokonale. Její dvě borůvky byly od pohledu zduřelé mezi dvorečky a její broskvička opět drtila mého kamaráda, který zpod ní vykukoval, jen špičkou. Vztáhnul jsem ruku k její šíji a přitáhl jsem si jí k sobě. Naše rty se k sobě přitiskly a jeden druhého jsme zasypávaly polibky. Hladil jsem jí po zádech, mačkal její zadeček a nevynechal ani její dvě borůvky. Verča mi hladila ve vlasech a občas vydala slabý sten. Mírně jsem pohyboval pánví a třel jsem svým žaludem její rozinku. Po chvilce mi Verča začala vycházet vstříc a já na svém údu cítil její šťávičky. Chtěl jsem opět cítit to sevření v její lasturce, a proto jsem udělal takový pohyb, abych dostal svého kamaráda do lepší polohy. Verča mě přestala líbat, „co chceš dělat?“ „Nadzvedni se malinko, rád bych něco zkusil“ a chytil jsem svého ptáka. Verča se malinko nadzvedla a já jí nasměroval svůj nástroj na její broskvičku. Rozhrnul jsem svým žaludem její mušličku a při tom cítil její vlhkost a horkost. Verča na mě pohlédla a pochopila, co zamýšlím. Pomalinku dosedla a já cítil, jak tam zajíždím. Opět se dostavil ten úžasný pocit tepla, vlhka, který obepínal můj nástroj. Verča vydechla v okamžiku, kdy můj nástroj byl celý uvnitř jejího těla. „Páni, teď to nebolelo ani trošku“ a její tělo se začalo pomalu pohybovat jako, když ví, co má dělat. Vychutnával jsem si každý její pohyb, z počátku byly velmi opatrné, ale později už byly plné jistoty. Také já jsem se přidal k dílu a využil jsem toho, že jsem měl obě ruce volné. Hladil jsem její mladé tělo a pohrával jsem si s kozičkami a borůvkami, které byly na dosah. Verča se narovnala a napodobovala pohyby zadečkem, jako když jede na koni. Díky tomu se můj nástroj uvnitř ní ještě více sevřel a já cítil, že brzo exploduji. Verča se taky blížila k vrcholu a vydávala již hlasité vzdechy, po chvilce se prohnula a něco uvnitř jejího těla mi sevřelo úd. To už jsem nevydržel a pustil jsem svoji dávku. Verča se na mě zhroutila a oba oddychovali. Políbil jsem jí na krk a pošeptal do ucha „Tak takovédle ráno si nechám líbit. Miluju tě.“ Ani nevím, jak mi to vypadlo, ale dostalo se mi krásné odezvy. „Já tebe taky. A takové ráno můžeme mít každý den.“ A taky, že ano. Od té doby jsme se milovaly denně. Vždycky večer, když naše mamka odešla, jsme si na sebe našli čas a navzájem jeden druhého uspokojovali.
Později jsem se s Verčou miloval i ráno když jsem za ní vlezl do postele a ona při tom dělala, že spí. Sobotní rána byla velmi pěkná, vždycky za mnou vylezla do postele a osedlala si mne. Bohužel všechno mělo svůj konec, když mi bylo devatenáct, musel jsem na vojnu. Byl jsem povolán, bohužel až na druhý konec republiky. Poslední noc s Večou jsme si slíbily, že až přijdu z vojny tak utečeme za hranice. Bohužel nic takového se nestalo. Během prvního měsíce co jsem byl na vojně, Verča dostala silný zápal plic a po třech dnech v nemocnici na něj zemřela. Mamka to nevydržela a otrávila se. Měl jsem štěstí, že jsem měl na vojně dobré přátele, kteří mi pomohli z nejhoršího. V posledním roce vojny jsem se seznámil s mojí současnou manželkou, která byla mojí sestře velmi podobná, žijeme spolu dodnes a máme dva syny, o mé minulosti jsme nikdy moc nemluvily, ale na mé zážitky s mojí sestřičkou vzpomínám dodnes.

Povídky, co by se mohly líbit: