To je zas jednou vedro! Co si takhle vyrazit na nudu? zeptala se mě moje kamarádka Alena. „Minulý léto jsem si tam nabalila perfektního kance s tááákhle velkým čurákem!“ A Alena rozhodila ruce na obě strany. „Víš, to jak jsi pořád sama, ti už vážně začíná lézt na mozek. “ „Co tím myslíš?!“ rozkřikla jsem se naoko naštvaně. „Já přece nemám zapotřebí lézt s každým druhým do postele!“ Je fakt, že zatím co jsem s Alenou bojovala a vehementně se jejímu nápadu bránila, v duchu už jsem před sebou viděla vysokého, dohněda opáleného chlapa, jehož obrovské tlapy mě vyzvedávají až k jeho nadrženému tělu… „No, je fakt, že jsem bílá jak nefalšovanej ředitel vápenky a trocha toho slunění a čvachtání mně jedině prospěje!“ usoudila jsem nakonec. Než jsem se stačila vzpamatovat, už jsme ležely na přehradě společně snad s půlkou města. „To je zas jednou nával, „naštvaně pronesla Alena. „Snad už nebudou všichni pořádní mužští rozebraní. Víš co?
Půjdeme si koupit zmrzku a při té příležitosti obhlídneme situaci. “ Ale mně se nějak nechtělo. Bylo to asi tím, že když jsem se kolem sebe rozhlédla, leželi kolem nás samí chlapi tak od padesátky nahoru, kteří měli do Ramba asi tak daleko jako my dvě s Alenou do Bardotky. „Tak já jdu na lov opuštěných duší v krásných tělech sama, „zahalekala na mě a už jí nebylo. Jak dlouho byla Alena pryč, to opravdu nevím, neboť odpolední sluníčko natolik uklidňovalo a uspávalo, že jsem nakonec usnula. Když jsem se probudila, byla pláž poloprázdná, kolem mě široko daleko nikdo a já se zadívala na vodu plnou vlnek, s nimiž si pohrával podvečerní větřík. Už už jsem se chtěla zvednout, posbírat si věci a odejít, když tu náhle slyším za sebou hlas. „Slečno, nešla byste si zaplavat? Já totiž hrozně nerad plavu sám!“ Když jsem se obrátila za hlasem, uviděla jsem před sebou svůj dopolední sen. Přede mnou stál vysoký, tmavovlasý, udělaný chlap s černýma hlubokýma očima. Zalapala jsem po dechu. „A vy tady nemáte nikoho jinýho na otravování?“ odpověděla jsem mu otázkou a moje oči se začaly šibalsky usmívat. „Tak hezkou oběť bohužel ne, „odpověděl pro změnu on naoko smutně. Za okamžik jsme plavali oba bok po boku chladivou vodou. „Nedaleko je prima místo pro zmožené plavce, „zaznělo z jeho úst a protrhlo napjaté ticho mezi námi.
Já díky této větě měla konečně „hmatatelný“ důkaz o tom, že dnes toho samce budu mít nejen u sebe, ale i ve své nenasytné kundě. Doplavali jsme do malé zátočiny a usadili se na jejím písčitém břehu. Protože už bylo poněkud chladno, začala jsem se třást zimou. „Ty moje chudinko, „řekl něžně, „neboj se, hned se zahřeješ „, a oběma rukama si mě pevně přitiskl ke svému tělu. Cítila jsem jeho tabákem provoněný dech, jak se téměř dotýká mých rtů, až se mně konečně do nich vpil. Rukama mi začal hladit moje prsní bradavky. Začala jsem tiše sténat a protahovat se jako kočka u rozpálených kamen. „No tak, no tak, hřebečku, bud‘ na mě trošičku něžný a ohleduplný. I já si chci pohrát s tvým nádherným tělem, „pronesla jsem přiškrceným hlasem a při tom uchopila jeho ptáka a začala ho opatrně mnout mezi prsty. To rozjelo zase jeho. Položil se na písek, dal ruce za hlavu a z pod víček sledoval mé další počínání. Svými polibky jsem se pomalu propracovala až k jeho těšiteli. Ten byl už tak napjatý a tvrdý, že jsem to nevydržela a pochvalné si zabručela á spustila si tu obrovskou kládu co nejdál do krku. Byl mohutný, hladký, a když jsem ho laskala a sála, málem jsem se udusila. Začal mi svou pánví vyjíždět naproti a rukou mi přirážel hlavu ke svému klínu. Nedovolil mi však, abych jej dodělala.
Když už měl semeno na krajíčku, vytrhl se mi z objetí a začal jazykem dorážet na můj k zbláznění naběhlý poštěvák. „Lásko, to je báječné! Už mi to tam prosím vraž, nebo mě to snad roztrhá!“ spíš jsem zavyla. Už byl sám taky tak nadržený jako já, neboť okamžitě mou výzvu přijal. Mým tělem projela rozkoš, kterou my ženy pociťujeme, je-li v nás pořádný kanec, zaplňující celou naši jeskyňku. Ale ne, to nebylo to pravé přirovnání. On mi tou svou kládou snad rval i vnitřnosti z těla. „Ach ano, pokračuj! Rychleji, přidej, nandej mi to!!!“ začala jsem ze sebe vyrážet. On si ho však v tom nejlepším vytáhl z mojí svatyně a donutil mě, abych si klekla. Myslela jsem, že mi to udělá zezadu a už jsem taky cítila jeho koule, dorážející na můj poštěváček. Když jsem se už dostávala ke svému tolik očekávanému orgasmu, opět ho ze mě vytáhl a začal dorážet na moji kakaovou dírku. „Co to děláš?! Vždyť to strašně bolí!“ Avšak už po několika přírazech napětí povolilo a já se udělala jako ještě nikdy. „Miláčku, bylo to báječné. Nezopakujeme si to třeba zítra?“ A tak jsme se setkávali a šoustali nejen celý zbytek dnů vhodných ke koupání, ale taky celých pět let, neboť tento báječný milenec se stal i mým manželem.
