Vendula studovala střední zdravotní školu. Bylo jí už dvacet a teď chodila teprve do třeťáku. Nebylo to ale proto, že by propadla, ale protože předtím chodila na průmyslovku a tam jí došlo, že by se mnohem raději stala zdravotní sestrou, a tak přestoupila. Některé její spolužačky se k ní chovaly s despektem, protože byla o tři roky starší, ale mezi učiteli si ji převážná většina oblíbila. Byla mnohem svědomitější a vyzrálejší, proto mnohem častěji chodila na praxe do nemocnice i do sociálních zařízení, různě pomáhala, a dokonce sama pracovala ve volném čase jako dobrovolnice. V nemocnici na praxi se také seznámila s Jirkou, o dva roky starším klukem z vysoké, který si tam přivydělával jako zdravotní bratr. Rychle si kápli do noty a z legrace si začali říkat kolegové. Pak jim to najednou připadalo už úplně přirozené, že se oslovovali kolego Jirko a kolegyně Vendulo, dokonce i ve volném čase, když třeba Jirka Vendulu doprovázel domů.
Bylo jasné, že z toho musí vzniknout něco víc, a také že vzniklo. Jirka pozval kolegyni Vendulu na rande a ona ráda šla. Měla takovou zajímavou vlastnost, a to takovou, že ráda podléhala klukům, neupejpala se, nebyla to prostě žádná cudná holka. V praxi to znamenalo, že hned na tomhle prvním rande, když jí Jirka chtěl dát takový první roztřesený polibek, se mi pověsila okolo krku a byla z toho dlouhá francouzská líbačka, jak se patří. Jirka z toho byl překvapený a nadržený, jak Vendula poznala podle toho, že ji jeho erekce tlačila přes kalhoty do stehna. Od té chvíle v nemocnici se oba často vypařili do skladu nebo do nějaké nevyužívané místnosti, a tam objevovali taje svého těla. Tedy, kolegyně Vendulo, máte naprosto parádní kozy, šeptal jí třeba Jirka do ucha, zatímco jí důkladně kozy prohmatával. Vendula měla límec blůzy stažený dolů, stejně tak košíčky podprsenky, a tak jí prsa doslova vypadávala ven. Moc se jí to líbilo, bylo to takové uspěchaně rajcovní, Jirka ji mohl štípat a kousat do bradavek. A kdyby někdo šel, ve dvou vteřinách měla výstřih zase upravený a zůstala jí jenom vilná jiskra v oku.
A ona mu po několika dnech mezi vlhkými polibky sdělovala: Tedy, kolego Jirko, to vaše péro se jen tak nevidí… A u toho držela jeho ocas v ruce a s velkým rozmachem ho honila, přetahovala mu předkožku přes žalud a vyvíjela přesně ten správný tlak, až byl kolega Jirka celý zčervenalý a zadýchaný vzrušením a nejradši by ji přehnul přes nejbližší vozík s prádlem. To oslovování kolego a vykání bylo mezi mladými lidmi tak bizarní a komukoliv jinému by se zdálo směšné, ale oni dva ho využívali také jako šifru, která znamenala, že se blíží tělesné hrátky a že na ně mají velikou chuť. Muchlování na skrytých místech se stávalo stále častějším a oba „kolegové“ byli naštěstí tak opatrní, že je přitom nikdy nikdo neviděl a mohli si tak užívat do sytosti. Už to nebylo jen líbání a osahávání, ale Jirka kolegyni Vendulu natvrdo prstil dvěma, někdy i třemi prsty, až se mu vzrušením zakusovala do ramene a skřípala zuby, aby nemusela nahlas sténat, to by je mohlo prozradit. Jirka měl potom pokaždé ruku úplně celou mokrou a ulepenou od jejích šťáv. Pokaždé mu ji Vendulka celou olízala, aby ochutnala svoji chuť, a celá se ještě vzpamatovávala z těch silných orgasmů. Stejně tak ona Jirkovo péro honila, až mu ho málem utrhla, a zručně chytala do hříšné pusinky žhavé proudy jeho spermatu.
Zbývalo jen jediné, a to pořádná mrdačka. Poprvé k ní došlo, jak jinak, také v nemocnici při jedné z dobrovolných nočních služeb. Vyšlo to zrovna na tak příhodný čas, že pacientů na oddělení bylo maličko, a tak se všechny potřebné věci vyřídily už večer. Doktoři se šli prospat, stejně jako většina sester, jenom jedna hlídala, což znamenalo, že si četla knížku a čekala, jestli se nerozsvítí některé z pípátek na pokojích. Jirka s Vendulou slíbili, že budou také vzhůru. A to doopravdy byli. Vrhali na sebe žádostivé pohledy už dlouho předtím, a pak se oba nenápadně vydali do skladu prádla. Vendula samozřejmě několik prostěradel a povlečení vytáhla a převlékla, aby ji někdo nemohl podezírat, až pak se tam vrátila znovu a už tam zůstala. Schválně si pod svůj učňovský úbor nevzala spodní prádlo, což také Jirkovi několikrát svůdně ukázala, až Jirka málem slintal a v klacku mu hučelo skoro slyšitelně.
Když už konečně byli spolu, stačilo jen pár pohybů rukou, jen párkrát se prsty prohrábnout ve Vendulině kočičce, a už byli vyrajcovaní na maximum. Vendula si vyskočila na jeden z vozíků a vyhrnula si svoji uniformu. Vyšpulila na kolegu Jirku zadeček, byla na všech čtyřech. On jí ještě prolíznul jeskyňku, až slastně vrněla, a už držel ptáka v ruce. Byl tvrdý jako skála. A konečně ho, na vrcholu blaha, do Venduliny pičulindy zasunul. Oba málem porazil ten pocit nekonečné slasti. Při šoustání se však tato slast ještě stupňovala, každý příraz byl jako jeden pořádný schod ke konečnému vyvrcholení. Ozývalo se mlaskání, protože Vendulina píča byla úplně promočená, a tiché pleskání Jirkových koulí. Také tlumené vzdechy a sténání obou. Vendula se pevně držela vozíku, protože Jirkovy přírazy byly stále prudší, on ji popadl za boky a narážel si ji na svůj klacek, potom na ni úplně nalehl a mačkal jí rukama kozy vypadlé z výstřihu ze všech sil. Nakonec Vendula dostala orgasmus a Jirkův následoval ihned po tom – vystříkat se do její frndy byl ten nejlepší pocit, jaký kdy zažil. Od té doby se jejich dobrovolné služby nesly ve znamení divokého sexu, a v obou případech byl kolega či kolegyně ten nejlepší sexuální partner, jakého kdy měli.
