Dělám prodavačku v obuvi. S penězi to moc výhra není, ale baví mě to. Ráda boty nakupuju, ale i třeba si je jen tak nazout a projít se v nich, i když na ně nemám, je fajn. A samozřejmě taky ráda poradím s výběrem. Ať už je to muž nebo žena. Já teda raději poradím pěknýmu chlapovi, ale těch do našeho obchodu moc nakupovat nechodí. Vlastně chodí, ale ne nakupovat, hlavně jako doprovod manželek. Tito týpci jsou ale většinou pěkně zpruzení, tak s nimi není kloudná řeč.
Výjimky se ale přece jen najdou. Zrovna nedávno k nám přišel jeden starší pár, kolem čtyřicítky. Manželka se snažila vypadat na dvacet, taky tak poskakovala a švitořila, docela trapas. Zato pán byl uvolněný, voňavý a těžce nad věcí. Nechal manželku pobíhat kolem regálů a sám se, jakoby zaujatě ploužil prodejnou. Bylo mi jasné, že si nekoupí ani tkaničky, přesto mi nedalo, abych ho neoslovila, co si přeje. „Já nic a co vy?“ Musím říct, že se mi líbil hned od prvního pohledu. Statný chlap, opálený, troška šedin, pár vrásek kolem očí a svalnaté ruce, které se mu nenuceně pohybovaly kolem boků. Vyptával se mě na různé boty a až po chvilce mi došlo, že mu podávám krabice buď z úplně horních polic nebo naopak z dolních. Dole jsem na něj špulila zadeček ukrytý pod krátkou sukýnkou a při natahování nahoru se mi vyhrnulo tričko a obnažilo pupík s piercingem. Lichotilo mi, jak se na mě znalecky dívá a usmívá se při tom. Přistihla jsem se, jak usilovně myslím na to, aby tu svoji velkou tlapu natáhl k mému zadečku, když už jsem mu ho tak předváděla. Zavrtěla jsem jím a přes rameno pozorovala, jak zareaguje.
Místo očekávaného sevření přišlo pronikavé zavřeštění jeho choti, aby jí šel poradit při výběru. Roztomile pokřivil rty a důstojně odkráčel směrem k ní. On mi ale přišel vážně moc sympatický a tak jsem se rozhodla v rozehrané hře pokračovat. Přišla jsem za tímto párečkem, motala se okolo, přinášela milostivé jedny botičky za druhými a když jsem míjela jejího muže, nezapomněla jsem se o něj jakoby náhodou otřít, žduchnout do něj nebo se mu jen tak vyzývavě podívat do očí. Chytnul se a já měla radost. Vždy ke mně něco milého prohodil a já věděla, že už jen čeká na vhodnou příležitost. Ta se mu naskytla, když jsem mu zpola zakrytá regálem před pohledem jeho manželky podala krabici, aby ji vrátil na její původní místo pod policemi. V tu ránu mi jeho svalnaté ruce přistály na zadku a začaly jej pěkně zčerstva zpracovávat. Ani dýchat jsem nemohla. Měla jsem asi tak půl minutky na vychutnání si toho fantastického pocitu, než si ta fuchtle usmyslí, že chce nějaké úplně jiné botky. Samozřejmě, že je chtěla podat v ten nejnevhodnější okamžik, kdy mi mozolnaté ruce začaly vjíždět pod sukýnku. Ach jo. Ale tohle už jsem musela dohrát.
Další krabici jsem vracela sama. A hned jak jsem měla hlavu ve výši jeho pasu, i moje ruce vystřelily, aby si vychutnaly svalnatý zadek. Moc mě ale zajímalo i to, co má ve předu. Nebýt v obchodě, hned mu rozepínám poklopec, protože co jsem tam nahmátla si o osvobození přímo říkalo. Nalité, pevné, akorát do ruky. Teď jsem si plně uvědomila, jak moc mám rozčvachtanou kundičku.
Co jsem asi udělala potom? No přece požádala ho, jestli by mi nepomohl odnést nějaké bedny do skladu. Tam jsme spolu nebyli déle než pět minut. Za tu chvilku mě stihl rychle, tvrdě a hlavně skvostně ošukat. Nejdřív ze zadu. Málem mi roztrhl tanga, jak se dral k mé roztoužené pičce. Pak se mi zatmělo před očima. Zajel do mě svým beranidlem a hned nekompromisně přirazil. Úha, pasoval tam skvěle. Měl takovou sílu, že jsem se mohla celá uvolnit a jen si užívat báječné vyjebávání. Za chviličku si mě otočil a já mu automaticky vskočila do náruče s nohama kolem jeho mohutných beder. Sotva do mě ze spodu zase zajel, začal si se mnou pohazovat jako s hračkou. Skutečně krásně jsem se udělala z toho, jak se poštěváček téměř permanentně třel o jeho podbřišek. Pustil mě na zem a já automaticky zamířila k té jeho trčící nádheře. Držel mě z vlasy s pusou dokořán kousek od žaludu a honil si svůj skvost k výstřiku. Nemohla jsem se ho dočkat. Asi mu ta jeho škatule moc často nepodrží, protože mi tvářičku i pusu zaplavil opravdu luxusní dávkou, kterou mi málokdy poskytnou i mnohem mladší hřebečci. Olizovala jsem se až za ušima.
A zase ta jeho ječící rachejtle, ach jo, musel hned jít. Škoda, chtěla jsem ho ještě olízat. Když jsem se upravená vrátila mezi regály, už byli u pokladen. Byla jsem trošku mrzutá, ale jen do chvíle, kdy mi Hanka z pokladny podávala s nechápavým výrazem v obličeji vizitku od „jakýhosi divnýho páprdy.“ Hanka neví, co je dobrý.

Povídky, co by se mohly líbit: