František se probudil do krásného dne. Jeho žena Pavla, trávila víkend na povinném školení, a tak přemýšlel, co bude dělat. Půjde na pivo? Nebo raději zvolí zajímavý hokejový zápas? Z myšlenek jej náhle vytrhl telefon. Volala mu jeho tchýně Eva. Zvedl ho a hned uslyšel její sladký a veselý hlásek:
„Ahoj Franto, co děláš?“
„Právě se probouzím, potřebujete něco, Evy?“
„Něco bych od Tebe potřebovala.“ Přešla hned k věci a pokračovala:
„Potřebovala bych pomoc s opravou topení, ke konci zimy mi trochu blbne, mohl by ses na to kouknout, prosím Tě?“
„Dobrá, za chvilku jsem u Vás“ položil telefon a začal se oblékat.
Na Evu se František celkem těšil. Moc se mu líbila. Častokrát se přistihl, že při milování s Pavlou na ni myslí. Bylo jí 40, jemu 25. Přitahovala ho svými krátkými blond vlasy, líbila se mu její tvář, ale nejvíc ho dostala svým velkým poprsím. Jak rád by je celé pokropil svým horkým semenem, ponořil se celý do jejího tajemného klínu. Kdyby jen mohl, zarazil by jí ho tam hluboko, až po koule, pěkně tvrdého a hodně nadrženého. Ještě než by stříkal, vytáhl by ho, a vrazil ji ho do úst. Zřejmě by mu ho sála tak, že výstřik by na sebe nenechal dlouho čekat. Směřoval by jej pěkně na její překrásné poprsí.
Bohužel, žije s její dcerou a tak si mohl o tak vášnivém sexu, jen nechat zdát. S těmito myšlenkami se blížil pomalu k Evě domů. Byl pěkně vzrušený. Bohužel teď to bude muset, nějak rozchodit, a hlavně nedat na sobě nic znát.
Zazvonil na zvonek u dveří. Po krátké chvilce mu otevřela. Přišla v bleděmodré blůzce, delší hnědé sukni a v černých lesklých lodičkách. Byla krásná a předčila jeho předchozí představy. Vzrušení se ještě více stupňovalo, a tajit to, bylo stále obtížnější.
„Ahoj Franti, jsem moc ráda, že jsi tady tak brzy.“ Uvítala jej s úsměvem a pokračovala:
„Odpoledne chci jít s kamarádkou na kávu, tak doufám, že budeš brzy hotov.“
„Udělám vše, co je v mých silách. Mohla byste mi to ukázat?“ poprosil František.
Zavedla ho k nejbližšímu radiátoru. František sáhl na studený radiátor a na přívodní trubky, které byly pro změnu horké. Bylo mu jasné, co má dělat. Požádal o šroubovák. Eva mu jej po chvilce hledání, položila na skříňku vedle radiátoru, a odešla do vedlejší místnosti, aby nezavazela při opravě. Musel se trochu uklidnit, proto jen tak chvilku koukal do radiátoru, a snažil se zaplašit své hříšné myšlenky.
Začal s opravou a doufal, že se mu tak podaří na chvilku zapomenout. Ihned jak přijde domů, sedne si do křesla, bude myslet na Evu a pořádně si to udělá. Škoda, že není doma Pavla, to by byla jízda. Trochu by se s ní pomazlil, strhal by z ní oblečení, a vášnivě by se spolu pomilovali. S pohledem upřeným na radiátor šmátral po šroubováku a nechtěně přitom zavadil o vázičku, která byla postavena na okraji skříňky. Vázička se rozkývala, a spadla dolů na koberec i s květinou, kde se rozbila.
„Je všechno v pořádku?“ ozve se z vedlejší místnosti Eva
„Jo, jo vše v pořádku.“ Zmateně jí odpověděl František
Eva pomalým krokem zamířila zkontrolovat Františka. Rozbitou vázu nemohla přehlédnout. Když ji spatřila, dostala vztek. František se začal trochu bát, a rychle se snažil uklidit tu spoušť z koberce.
„Ale já jsem si nevšimla, že by bylo vše v pořádku!“ zařvala mu za zády Eva.
Vystrašený František, zrychlil uklízení a doufal, že tak alespoň trochu Evu uklidní. To se mu, ale nepodařilo, jak zjistil z dalších slov Evy:
„Tak já jsem si Tě pozvala, abys mi to tu opravil, a Ty mi tu rozbiješ moji nejmilejší vázu.“
„Vázu koupím novou, kytku taky a hned to tady uklidím.“ mírnil její vztek.
Eva mu ale přišlápla ruku ke koberci a přikázala, ať toho hned nechá. Naštval ji a ona prahla po pomstě. Sledovala ho ledovým pohledem. Nemohla přehlednout bouli v jeho kalhotách, a mokré skvrny, způsobené zřejmě vodou z vázy.
Nedávno viděla jeden film, který ji celkem hodně vzrušil. Lasturku měla hodně vlhkou. Možná teď přišla ta chvíle, aby to zažila na vlastní kůži. Rozhodla se tak rychle, že František neměl šanci nic postřehnout.
„Vidím, že jsi mokrý,“ a pohledem sjela na skvrny, na jeho oděvu.
„To nic, to uschne, to je dobrý.“ Odpověděl ji František.
„To není dobrý, okamžitě to svlíkni!“ přikázala mu svým chladným hlasem.
František se neodvážil odporovat. Pomaloučku svlékl košili a kalhoty, a zůstal před Evou jen ve slipech a ponožkách. Doufal, že jí to bude stačit. Jak, ale zjistil, nestačilo.
„Ty slipy a ponožky taky!“ Přikázala mu.
„To ne, vždyť tu budu úplně nahý!“ snažil se protestovat.
Dostal nečekaně facku přes tvář.
„Jasně jsem řekla, že máš svlíknout všechno!“ Usměrnila ho ledovým hlasem.
František Evu nepoznával. Bál se jí, ale zároveň jej vzrušovala. S obavami začal sundávat slipy a ponožky, až byl před ní úplně nahý. Jednou rukou si stydlivě zakryl své přirození. Eva jej odkryla rukou, a když viděla jeho tvrdý úd, byla spokojená. Na sobě to, ale nedala znát. Dál jej pozorovala svým chladným pohledem. Odkryla před ním svoji druhou a velmi tajemnou tvář.
Přísným pohledem zaměřila hromádku jeho šatů.
„Hezký nepořádek, co s tím míníš dělat?“
„Hned to uklidím.“ Odpověděl jí vystrašený František.
„To si piš, že si to tady po sobě uklidíš, ale až já řeknu!“ Odpověděla mu chladným hlasem Eva a sebrala hromádku oděvů do náruče. Otevřela okno, a vyhodila mu je ven. František zůstal jako opařený. Proboha v čem teď půjde domů, pomyslel si. Eva se teď již evidentně bavila jeho strachem a s úsměvem řekla:
„Neboj, nahý ode mě nepůjdeš, něco tu pro Tebe najdu.“
A ze skříně vytahovala černý, dámský korzet.
„To jsou přeci dámské věci, ne?“ Protestoval František.
„Uklízí chlap? Uklízí snad žena a Ty to tady uklidíš, to si piš!“ Zpražila ho.
„Já bych, ale přeci jen něco pro chlapy, prosím.“
„Pro chlapy mám taky něco,“ a práskla jej přes hruď nečekaně jezdeckým bičíkem.
Jasně mu tím dala najevo, kdo tady teď vládne. I když se začal stydět, hra jej celkem vzrušovala. Jeho úd byl tvrdý jako kámen. Všimla si toho i Eva
„To je poněkud trapná situace.“ Neskrýval při tom svůj stud.
„Trapná pro Tebe, mě se líbí! Teď se hezky otoč, ať si z tebe můžu udělat svoji služtičku“ přikázala mu.
Poslechl ji, a hned na sobě ucítil dámský černý korzet. Eva mu jej pomohla obléci. Následoval podvazkový pás, černé nové punčošky a černé lesklé lodičky. Na jeho hlavu nasadila paruku. Kdyby se František nalíčil a oholil, nebylo by ani poznat, že není žena.
„Tak, a teď mi ten svinčík, Haničko, hezky ukliď.“ Přikázala Eva své nové služce. Byl rád, že už nemusí být před Evou nahý, a tak raději ihned vykonal to, co mu jeho samozvaná madam poručila. Pro jeho lepší motivaci jej sem tam přetáhla lískovkou.
Jakmile dokončil úklid, uslyšel Evu táhnout něco ze skříňky. Ukázala mu to tak, aby to dobře viděl. Byly to menší přesýpací hodiny.
„Hanička byla nešikovná, a aby se to více neopakovalo, musím ji teď potrestat a doufat, že si to dobře zapamatuje. Tyto hodiny jí budou vyměřovat dobu trestu. Jen doufám, že se budou přesýpat velmi pomalu.“ Smála se.
Pokynula mu, aby si vylezl po čtyřech na postel. Musel se přes ni ohnout tak, aby jeho zadek byl co nejvýše.
Jeho strach přemohlo vzrušení. Stačilo by, aby si Eva pohrála chvíli s jeho tvrdým údem a stříkal by jako nikdy předtím. Dokonale překonala všechny jeho představy.
Eva si sundala své kalhotky a vyplnila s nimi Františkovi ústa, aby nerušil svým křikem sousedy. Zjistil, že jsou celé vlhké. Nebylo pochyb, vzrušení je oboustranné.
Eva obrátila hodiny a předstoupila před Františka s plácačkou v ruce. Dobře se na něj dívala, ale nemohla najít žádné známky po strachu. No nic, však Ty se budeš bát, až Ti začnou dopadat rány na zadek, pomyslela si.
Přešla za Františka tak, aby mohla začít s trestem. Párkrát s plácačkou švihla do prázdna. Pozorně ho při tom sledovala, ale on se ani nehnul. Připravila se tedy na první ránu, a vší silou udeřila plácačkou přes jeho levou půlku. Několikrát to zopakovala, ale reakce, které očekávala, se nedostavily. Zvýšila intenzitu bití, snažila se trefovat na stejná místa, ale František pořád nic. Přitom jeho levá půlka, byla již dávno rudá. Muselo jej to bolet, párkrát se při tom i pohnul, ale neuronil při tom ani slzičku.
Eva začala k Františkovi, pociťovat obdiv. Neznala chlapa, který by to tak snášel jako on. Změnila cíl dopadu. Rány dopadaly na druhou půlku. Koukla se na hodiny:
„Vidím, že máš prdelku hezky červenou a to jsme teprve v polovině“
Dole byla už pořádně vlhká a byla rozhodnuta dosáhnout orgasmu za každou cenu. Věřila, že jen jeho slzy jí přivedou k vysněnému orgasmu. Proto se rozhodla zvýšit Františkovo utrpení. Plácačku vyměnila za lískovku. Na Františkovu zadnicí začaly dopadat rány, za jejíž sílu by se nemusel stydět ani pořádný chlap.
Měl chuť plakat jako malé dítě, ale nechtěl zkazit hru, která rafinovaně stupňovala jeho vzrušení na maximum. Zadek bolestí ani necítil, a rány jej pálily čím dál více.
Eva náhle přestala. Vytáhla z jeho úst své kalhotky, které byly vlhké nejen od její šťávy, ale teď i od Františkových slin. Dovolila mu sundat ze sebe veškeré dámské oblečení a sedla si na stoličku ve vedlejší místnosti, kde se jí pomaloučku začaly hrnout slzy do očí.
František se pomalu vzpamatoval ze šoku. Nemohl pochopit, co se stalo, proč Eva náhle přestala. Jeho vzrušení bylo na maximu. Kdyby pokračovala, asi by nedokázal vydržet dlouho. Navíc tušil, že Eva na tom bude podobně.
„Na balkoně máš potom své věci, seber si je a můžeš odejít. Jen Tě prosím, abys nic neříkal Pavlíně.“ Řekla teď už se slzami v očích.
„Moc se mi to s Tebou líbilo Evy, vždy jsem to chtěl zažít.“
„To přeci nemůžeme!“ Snažila se protestovat.
„A proč ne? Neříkej, že se Ti to taky alespoň trochu nelíbilo?“
„To ne, ale je to přeci jen má dcera, proboha, co jsem to jen provedla.“ rozplakala se.
František má pravdu. Ještě nikdy nic s nikým podobného nezažila. Nikdy předtím, a nikdy s nikým nebyla tak moc vzrušená, jako s ním. Proč to jen musí být manžel její dcery? Jak jen jí to mohla udělat? Ozvalo se její svědomí.
Na druhé straně tušila, že s Františkem by mohla zažít rozkoš, jakou ještě nezažila. Cítila k němu obdiv za to, co před chvílí vydržel. Jeho nástroj mezi nohama se jí též líbil. Byl dokonale tvrdý a hodně velký, ten by dostatečně zaplnil její mušličku. Přemýšlela co dál. Pavlína se nemusí přeci nic dovědět. František se ji určitě svěřovat nebude, a ona má šanci zažít soulož o jaké se ji ani nesnilo. Po chvíli se rozhodla.
Mezitím ji František hladil po vlasech, zadívala se mu pozorně do očí:
„Nikdy nic neřekneš prosím Pavlíně! Nesmí se to dovědět!“
„Neboj, nikdo se to nikdy nedoví, přísahám.“ Uklidnil Evu František
Proč jen to musí být matka jeho manželky? Jak jen to mohli Pavle udělat? Kdykoli přeci šlo Evu zarazit, upozornit ji, že ubližují Pavle, ale neudělal to! Nedal to sice na sobě znát, ale též bojoval se svým svědomím. Kdyby to byl někdo jiný, nebo by se mu Eva tak moc nelíbila, určitě už by to dávno udělal. Nebyl totiž příznivcem sexu, který před chvílí prožil. Jenže Eva v jeho představách byla královna sexu a musel si sám sobě přiznat, že hlavně ona způsobila to, že je vzrušený na maximum. Nyní to, ale má končit, oba zůstanou nadržení bez slastného vysvobození orgasmem. Zaslouží si vůbec takovou oběť Pavla? Navíc Eva má pravdu, nemusí se přece nic dovědět. On ji to určitě neřekne a Eva bude taky ticho. Je to přeci jen její dcera a nechce ji ranit. Jak jen Evě říci, že je tak skvělá, že by ji moc chtěl? Musí být přeci taky vzrušená?
„Neboj, Tvé dceři to neřeknu a je mi líto, že jsi přestala.“
„Proč proboha?“ Zeptala se s údivem.
„Moc se mi líbíš jako žena, vždy jsem po Tobě toužil, podívej, co se mnou děláš.“ Ukázal ji při tom svůj stojící tvrdý a velký úd.
Eva se na něj pozorně a toužebně zadívala.
Ani jeden z nich teď již nepochyboval, že jejich hrátky budou mít ještě slastnou dohru. František celý vzrušený přelétl pohledem oblečenou Evu. Přistoupil k ní a začal jí rozepínat její blůzku.
Eva se nezmohla na žádný odpor. Své oči nemohla odtrhnout od jeho údu. Ve svém životě, měla již spoustu mužů, ale s něčím takovým se ještě nesetkala. Zapomněla na své svědomí a shodila ze sebe teď již rozepnutou blůzku a sukni. Zůstala stát před Františkem jen v černé krajkové podprsence. Nakonec odložila i tu a oba před sebou byli úplně nazí.
To je nádhera, pomyslel si František při pohledu na nahou Evu. V jeho představách nikdy nebyla tak nádherná, jak ve skutečnosti, dokonce i to menší bříško ji slušelo. Nedokázal se ani pohnout ze strachu, aby ji nějak nevyplašil a nepokazil tak chvíle plné vášnivého milování. Díky vzrušení již nedokázal myslet na nic jiného. Dokonce pro tuto chvilku zapomněl i na svou ženu, a Evinu dceru, Pavlu.
Z myšlenek je náhle vytrhl Evin telefon. Volala ji její přítelkyně. Jen se chtěla zeptat, kdy vyrazí na tu domluvenou kávu. Eva se vymluvila, že jí není dobře. V žádném případě se nechtěla vzdát nezapomenutelného zážitku s Františkem. Nemohlo být žádných pochyb, že u obou zvítězila vášeň před svědomím.
Ucítila Františkovy ruce, na svých ramenou. Nevšimla si, že je tak blízko. Přála si, aby se s ní miloval krásně dlouze a něžně. Tuší však, že sex s ním bude velmi vášnivý a divoký. Chvílí jen tak stáli a navzájem se prohlíželi. Jejímu pohledu neušel žádný kousek jeho těla. Svaly, ruce, nohy a prdelka. Bože, jak jí má nádhernou, pomyslela si tiše Eva. Pomaloučku ji otočil k sobě a začal nádherně líbat. Jeho jazyk v ní kmital a plesal s tím jejím. Už jen díky tomu se celá rozplývala. Vzal ji do náruče a odnesl do postele.
Dopadla do chladných peřin a třásla se touhou po jeho dotycích. Sklonil se k ní. Chtěla vykřiknout, ale nemohla. Jeho rty ji uvěznily do ticha a touhy. Prohlížel si ji jako zboží ve výkladní skříni. Cítila jeho pohled na každém kousíčku svého těla. Cítila, jak jí její šťávy tečou proudem, a všude kolem se linula její vůně.
Sklonil se k ní a jeho prsty vypalovaly cestičku po její kůži. Když se dotkl jejich bradavek, myslela, že zešílí. Tušila, co přijde asi dál, a nemýlila se. Opravdu je vzal mezi zuby a kmital po nich jazykem. To byla nádhera, bradavky se jí vypnuli až k prasknutí, a když se od nich odtáhl, leskly se jako velké drahokamy.
Mezitím jeho prstíky mířily níž a níž po jejím bříšku a pomaličku se blížily k nejtajnějšímu místu na jejím těle. Jemně přejel prstíkem po mušličce a Eva napjala všechny své svaly. Prstík zamířil k poštěváčku a zůstal na něm. Brnkal do něj takovým způsobem, že málem dosáhla vrcholu. František jej vzal do pusy a sál ho jako malé dítě. Milovala, když ji někdo dráždí tímto způsobem. Ucítila jeho prsty na své dírce. Pomalinku do ní zasunul jeden prstík, až se mu podařilo najít její bod G. Dobře věděla, co bude následovat. Hrál si s ním, dráždil ho a Eva byla na vrcholu blaha. Teď už to Eva nevydržela a prožila několik orgasmů, spojených do jednoho jediného velkého.
Bála se, že omdlí, ale on pokračoval dál. Z její kundičky vytékala šťáva proudem a to už nevydržel a přitiskl se k ní ústy. Začal lízat vše, co mohl. Dokonale vysušil Evinu lasturku a ona se řítila pomalu k dalšímu orgasmu. Posunul se nahoru a ucítila jeho tvrdý penis přitisknutý k mušličce. Chtěla ho mít v sobě.
„Chci to!“
František poslechl. Vjel do ní tak nádherně, že musela lapat po dechu, aby se udržela a nerozbrečela nad tou nádherou. Pak z ní vyjel, otočil ji na bříško, vzal ji za prdelku a začali se milovat v rytmu života. Byli šílení touhou. Cítila ho v sobě, jeho koule zavadily o její poštěváček a stupňovaly tak Evino vzrušení. Přestala vnímat a nechala se unášet na vlně rozkoše a slasti, až do svého největšího vyvrcholení jaké kdy zažila. Dosáhly jej společně a František jí vyplnil svým horkým semenem její lasturku.
Po bouřlivém milování odvedla Eva Františka do své koupelny. Místo vany používala sprchový kout.
„Doufám, že si mě po tom, co jsme spolu prožili, hezky umyješ?“ Zeptala se s úsměvem.
„Samozřejmě a moc rád. Líbíš se mi a doufám, že to nebylo naposledy?“zadíval se ji do očí.
„Jsem jen člověk a navíc zdravá, takže už se moc těším na příště,“ trochu zvážněla a pokračovala:
„Jen Pavla se to nesmí nikdy dovědět, je Ti to jasný!“
„Neboj, ani já nemám zájem mít doma peklo a přijít o krásný chvilky s Tebou.“ Uklidnil ji a s úsměvem se zeptal:
„Jen nešlo by to příště bez té bolestivé předehry?“
„Myslím, že určitě šlo. To, co předvádíš při milování, je něco moc úžasného. Žádný jiný chlap mi to tak hezky nikdy neudělal.“
„Kdybys nebyla tak hezká a vášnivá, asi by to byl propadák.“
Eva byla nadmíru spokojená. Měla mladého a schopného milence. Vlezla si do sprchy a pokynula Františkovy, aby ji umyl hubkou a tekutým mýdlem. Voda zatím stékala po jejich nádherných křivkách. František neváhal, ani sekundu, chopil se hubky, a začal s umýváním. Nezapomněl na žádný kousíček jejího nádherného těla. Čekal, až se Eva opláchne, a uvolní mu místo ve sprše. Eva mu uvolnila místo, vzala hubku a začala jej mydlit. Přeci nepustí Františka domů špinavého. Jeho pozadí věnovala zvláštní péči. Pomaloučku začínala vymýšlet, co si připraví na Františka příště. Františkovy se to líbilo a tušil, že příště to bude ještě více vášnivé a krásné, protože Eva využije svých bohatých zkušeností. Vzájemně se usušily osuškou, rozloučily dlouhým vášnivým polibkem, a František se vydal na cestu domů.
Po cestě přemýšlel o tom, co před chvilkou prožil. Byla to pravda, anebo jen pouhý sen? Ne, bolestivý zadek jej ujistil, že to byla realita. Pavla se zítra vrací ze školení, snad to bude dobré a nic nepozná, pomyslil si. Doma je hodně hojivých mastiček, tak by neměl být problém stopy zamaskovat. Horší to bylo s jeho duší. Čím dál byl od Evy, tím více se mu po ní stýskalo. Začal mít strach, aby se nějak neprořekl. Neztratil by jen Pavlu, ale přišel by hlavně o Evu, a to v žádném případě nechtěl připustit. Evu mít teď jako milenku, a Pavlu jako manželku. Alespoň, že vše zůstalo v rodině.

Povídky, co by se mohly líbit: