Dělat obvodního lékaře v neveliké vesnici je docela nuda. Alespoň tedy pro mě. Většinou za mnou chodí starší lidé s všelikými neduhy stáří. Mladí moc nechodí, proč by taky. Ale občas přece jen dojdou. A nejvíc, světe div se, středoškoláci. Ne že by byli tak nemocní, ale potřebují se ulít ze školy, že ano, takže razítko ode mě jim je dobré. Nebyl jsem v jejich věku jiný, takže mám pro ně pochopení. Ani se nevyptávám, co jim schází. Evidentně jsou zdraví jako řípy. Mladá děvčata nevyjímaje, přestože simulují záchvaty kašle, jakoby mlely z posledních sil. Ale když se mi dostanou pod ruce, tak samozřejmě prohlídku neodbývám.
Právě naopak. Taková prohlídka je pak potěšením i pro mě. Mladé tělo překypující živočišností v každém chlapovi rozproudí sexuální choutky a já nejsem výjimkou. Je mi 35 a pro mladý holky mám prostě slabost. Už se mi párkrát stalo, že jsem si po takovém
pečlivém vyšetření musel odskočit na toaletu a tam dát svému klukovi řádně za uši, aby byl v klidu a nedělal mi na volných lékařských kalhotách příliš velkou bouli. Ale až do určité doby
jsem všem pokušením odolával. Ovšem jen do doby, než se mi pod ruky dostala jedna taková ….hmmm, jak to říct ….no prostě lolitka. Přesně taková, jak jsem často vídal na netu. Útlé
tělíčko, dlouhé nohy, špičaté kozičky, blonďaté culíky. Úplně se mi klepaly ruce, když jsem přikládal fonendoskop k její pružné, bílé pokožce. Při každém nádechu se jí kozičky nádherně vypínaly a já měl strašlivou chuť se jí začít dotýkat.
Jmenovala se Lída. Samozřejmě jí nebylo nic, než obyčejná rýma. Ale já po její návštěvě měl najednou pomalu horečku. Musel jsem na její krásu a vůni pořád myslet. Ocas mi stál jako kůl a já zrovna neměl čas si odskočit a vyhonit si ho. Své vzrušení jsem nemohl utajit, hlavně před sestřičkou, která mi pomáhá. „Podědil“ jsem ji po doktorovi, který tu sloužil už přede mnou. Je to starší paní, zná tady v dědině i okolí úplně každého a praktických znalostí má 2 x tolik co já. Klidně by to tady zvládla sama, jen mít doktorát. Hned jí očka zbystřily, když uviděla, v jakém jsem stavu, a taky si mě celou šichtu dobírala.
No nic, nějak jsem to ututlal a pozapíral, nicméně jsem se nemohl dočkat, až Lída přijde na kontrolu. Přišla. Usmívala se jako sluníčko, přesto se vymlouvala, že jí pořád není dobře – no jo, období písemek, říkám si. Začal jsem ji v tomto smyslu popichovat a snažil se zachytit její pohled. Najednou za sebou slyším škodolibé zakašlání sestřičky, aby mi připomněla, že tam ještě je. Naoko nerudně jsem po ní mrsknul pohledem. Ona se chechtala pod vousy, mrkla na mě a pak hbitě zmizla zadními dveřmi z ordinace. Osaměl jsem v přítomnosti s dívkou, která cloumala mou žádostivostí jako už dlouho žádná. Špičkovali jsme i v průběhu vyšetření. Poslouchal jsem skrz přístroj její dech, opájel se její vůní a byl na vrcholu blaha. Pomalu jsem zvedl druhou ruku a položil ji na její štíhlý bok. Nastala chvilka pravdy. Oba jsme strnuli. Krve by se ve mně nedořezal, ale ona nezaprotestovala. Posunul jsem ruku k bříšku a naslouchal, jak se jí zrychluje dech. Po chvíli už jsem ji hladil oběma rukama, vychutnával si tu nádheru plnými doušky a ona vrněla, jako by právě na tohle čekala.
Všechna pro a proti ve mně bouřila. Odstraňoval jsem z Lídy kousek po kousku už tak sporé oblečení, jako bych rozbaloval vzácný klenot. Nijak mi nepomáhala, ale ani se nebránila. Snad ji přesvědčila i sprška polibků, kterou jsem jí zahrnul zátylek, záda a dál i zadeček. Najednou ležela nahatá na vyšetřovacím lůžku a já se něžně zakusoval do jejího hebkého zadečku. Nádherně sténala. Na chvilinku přestala, až když jsem jí rozevřel půlky a
chystal se ochutnat její růžové dírečky. Hýčkal jsem svoji panenku a z ní ukapávaly nádherně vzrušivé vzdechy. Lída snad vůbec poprvé zažívala, jak moc dokáže její tělo vzrušit muže a jak muž dokáže vzrušit ji.
Může to znít s podivem, ale vůbec jsem neměl chuť ji ošoustat. Byl jsem tak opojený její vůní a nádherou, že mi to vůbec nepřišlo na mysl. Šimral jsem jazykem pičku i análek a nemohl se jich nabažit. Takhle by to dál nešlo, usoudil jsem. Klekl jsem si na zem a rozevřel Lídiny nožky přímo před svým obličejem. Do následného vylizování té přenádherné broskvičky jsem vložil všechen svůj um i nadšení. Kundí šťávy mi tekly po bradě, sahal jsem jazykem hluboko do panenské kundy i lehounce šimral zduřený poštěváček. Lída se zmítala po celé šíři lůžka, jen její klín zůstával cele v mé moci. Vzdychala, sténala, škemrala, škrábala mi záda ….. a prožívala dlouhý, šťavnatý orgasmus. Nepřestal jsem, dokud se zcela vyčerpaná svým vlastním vzrušením neschoulila do klubíčka.
„Měl byste si utřít obličej, pane doktore, máte ho celý ulepený.“ Kde to jsem? Co se to vlastně stalo? To na mě mluví sestřička, aha. Kde je Lída? Zdálo se mi to všechno? Chvíli jsem tomu uvěřil, ovšem jen do chvíle, než mi sestřička zamávala před očima droboučkýma tangama ….. „teda pane doktore ….“

Povídky, co by se mohly líbit: