Jednoho podzimního večera, kdy venku bylo sychravo, žluté listí opadávalo z ještě nedávno zelených stromů a tma se vkrádala do bytu o něco rychleji než dříve, Dana neměla nic na práci a tak z dlouhé chvíle sedí u telefonu, obvolává známé a s neúspěchem se někoho snaží pozvat na návštěvu. Když si myslela, že to už vzdá a znuděně přebírá list po listu telefonní seznam, tak jí skoro vyleká drnčící aparát. Kamarád Jirka slibuje svůj příjezd se svou přítelkyní. Dana má obrovskou radost a kvapem chystá pohoštění. Konečně zazvonil zvonek u dveří, až málem nadskočila a běží otevřít. Jirkova přítelkyně se jmenuje Sandra a tehdy jí znala jen z vyprávění. Že to je sympatická mladá dívka Daně bylo jasné, ale že je pěkná jako obrázek to netušila. Její dlouhé blond vlasy, vlnité od přírody jí sahaly až do půli zad, dokonalý makeup dokresloval hladkou tvář a stylové oblečení ještě více zvýrazňovalo štíhlou a přesto tak ženskou postavu o které se mnohým dívkám jen zdá. Po kávě přišlo na řadu červené suché víno. Když všichni tři byli v rozveseleném hovoru, Jirkovi se náhle ohlásil operátor, jenž měl připnutý na zadní straně kalhot. Odběhl k telefonu a za okamžik se vrátil s nemilou zprávou, že musí do práce, ale ať Sandra zůstane a počká tu na něj. Ona svolila, vyprovodila ho k autu a povídání pokračovalo bez Jirky.
Dana Sandře chce dát přečíst svou novou písničku, kterou má pečlivě uloženou v počítači a tak se přesunuli do obýváku. Jako naschvál počítač vypověděl službu . Sedí a prozkoumává tu krabici, ve které se zřejmě nacházela chybička, lamentuje jako by jí šlo o život a ani nepostřehne, že Sandra stojí za jejími zády. Sandřina ruka jí zajela do krátce střižených vlasů a druhá pod vlněný svetr na rameno. Dana se zarazila ,hlavou jí prolétla myšlenka, co že to má znamenat, jenomže víno udělalo své a ona se takřka ani nechtěla bránit. Sandřiny horké rty se přitiskly na Daninu hebkou šíji a jazýček lehce vibroval mezi nimi. Ač netušila, že by jí žena mohla vzrušovat, bylo to tak a Daně se to celkem líbilo. Přestala si všímat té v tu chvíli pro ní už nezajímavé věci na stole a přivřela oči. Sandřiny hebké ruce hledali pod svetrem sponku od podprsenky, prsty obratně uvolnili háčky a Daniná ňadra byla osvobozena ze sevření. Už to nemohla déle vydržet, zvedla se ze židle a sedla si na pohodlnou měkkou pohovku. Sandra jí svlíkla svetr, v kleče hladila její prsa, bříšky prstů třela bradavky, které se ihned vztyčili a podobali se maličkým korálkům. Dana už neměla nejmenší chuť přestat, víc a víc její tělo toužilo po těch dokonalých dotycích, jenž dokážou ženské tělo rozproudit na tolik,že si dělá co chce a s rozumem přestává spolupracovat.
Když si Sandra dost pohrála s ňadry, zvedla se a svými plnými rudě nalíčenými rty jí začala líbat. Ty polibky v Daně probouzeli rozkoš, jenž se linula do celého jejího já. Bouřlivě opětovala její polibky, byla jak smyslů zbavená a netušila, co všechno s ní ona dívka, ještě dokáže udělat. Pomalu, ale mistrovsky jí svlíkla kalhotky a lehce si olízla spodní ret, jako by se těšila až ochutná Daninu mušličku. Jazykem něžně přejížděla po tvrdém lesknoucím se poštěváčku. Byla to taková nádhera, až se zajíkala tou přemírou pocitů, jenž v ní panovaly. Ucítila prst, který zajíždí do mokré kundičky. Sandřin jazyk neustával a vytrvale masíroval celý klitoris a jí se začínalo zdát, že skoro létá. Stále s větším a větším tempem narážely prsty do jejího lůna, jenž bylo zaplaveno neuvěřitelným množstvím šťáv. Vzdychala a věděla, že už se nezadržitelně blíží slastné vyvrcholení, které jí dá to nejkrásnější co zná. Pocit, že je někde jinde a že se nechce vrátit do přítomnosti za žádnou cenu.
Náhle Sandra přestala, jako by tušila Danin orgasmus a sáhla do kabelky na stolek. K jejímu úžasu vyndala náhražku mužského penisu. Byl neuvěřitelně dlouhý, hladký a barvou opravdu připomínal pyj. Připnula si ho na pevné bříško. Donutila Danu vstát, otočit se zády k ní a opřít se o pohovku. Něžně zasouvala podobu penisu do její lasturky a Daně nezbylo než se přizpůsobit jejím pohybům. V ten okamžik úplně zapomněla že za ní stojí žena, jenž jí miluje jako muž a zaráží úd až na samé dno. Znovu se ocitla na samém pokraji rozkoše, svaly v celém těle se jí napínaly a stahovaly její rozdováděnou číčku. Sandra přirážela tak divoce,že se Daně téměř samou krásou nad tím uměním, zatmívalo před očima. Ještě chvilku chtěla vzdorovat přicházejícímu vyvrcholení, protože jí lákala představa ochutnání Sandřiny berušky. Obrátila se čelem k ní a oči byly na úrovni její hebce vyholené broskvičky. Ani na moment Daniny rty nezaváhaly a pustily se do té voňavé nádhery. Jazýček mrštně kmital mezi stydkými pysky a posouval se až na samý Venušin pahorek,který vyčníval ven jako maličký pyj. Sandra si rozepnula umělý penis a velice šikovně jí ho zastrčila do roztoužené dírky. Pohybovala jím nahoru a dolů, kroužila po stěnách pochvy a slastně při tom sténala.Dana už nemohla déle vydržet a s přívalem orgasmu její jazyk pracoval rychleji a bouřlivěji. Sandra už nevzdychala, ale z hrdla se jí drali výkřiky a v jejích očích byl vidět ten zážitek, jenž právě prožívala. Ani Dana nezůstávala po zadu a s maximální rozkoší doslova hltala své vyvrcholení.
Obě dvě se společně zmítaly v tom blahu, ze kterého je tak nesmiřitelný návrat. Jejich hlasivky nabírali na síle a výkřiky se rozléhali po celém bytě. Nekontrolovatelně se proplétaly jedna přes druhou, aby si mohli co nejvíce vychutnat tu rozkoš, Sandřiny nehty se zarývali do Daniny bílé kůže, to jak nedokázala ovládnout tu slastnou křeč, jenž škubala s celým jejím tělem.Dana si skousla spodní ret , celá se zachvěla a přitiskla svá ústa na Sandřino voňavé rameno, na kterém dlouze vzdychla a přivřela oči, jako spokojená kočka.
Svezly se na pohovku a vychutnávaly si pomalu odeznívající orgasmus společně. Hladili se po svých, vzrušením vyčerpaných tělech a lehce oddychovali. Nikdy by Danu nenapadlo, že by se mohla milovat se ženou, ale zřejmě se až dosud nenašel nikdo, kdo by jí k tomu postrčil a ukázal , že to vůbec není špatné.Naopak se začala těšit, až Sandra zase přijede, Jirka bude muset znenadání do práce a ony dvě si to užijí přinejmenším stejně nádherně jako dnes.
