Místností se rozléhalo nepříjemné pípání. Aneta natáhla ruku, poslepu nahmatala budík a vypnula ho. Vzduch v místnosti byl chladný, až jí skoro naskočila husí kůže. Pomalu otevřela ospalé oči a podívala se na ten pekelný stroj. Ukazoval přesně sedm hodin – čas jít do školy.
Anetě se ale vůbec nechtělo opustit vyhřátý pelíšek. Ruku, kterou lovila budík, schovala opět pod peřinu. Strčila si ji mezi nohy, aby si ji trochu zahřála, a při tom si přejela prsty přes své pohlaví. Nebyl to špatný pocit, tak to zopakovala. Aneta váhala. Do školy se ji nechtělo a raději by ležela doma v teple a hrála si se sebou. Jenže, co řekne rodičům? Mezitím už jedním prstem rejdila ve své pochvičce. Za půl roku měla maturovat, ale zodpovědnost nebyla její silná stránka a její pohodlnost také nakonec zvítězila, zkrátka řekne, že ji není dobře a zůstane doma. To už měla v sobě prsty dva a blížila se k vyvrcholení. Po ruce ji stékali milostné šťávy a její ruka kmitala čím dál rychleji. Zkousla si rty, protože si uvědomila, že začala nahlas vzdychat. K orgasmu ji chyběl už jenom kousíček, když v tom se rozrazily dveře.
„Vstávat! Nebo přijdeš pozdě do školy.“
Aneta se lekla, rychle vytáhla prsty z pochvy a musela se držet, aby vlastnímu otci nenadala, že ji přerušil zrovna teď.
„Mně nějak není dobře. Bolí mě hlava a strašně mě škrábe v krku.“
Aneta si demonstrativně odkašlala a snažila se znít co nejnemocněji.
„Tak dnes zůstaň doma. Vylež to a když se to nezlepší, tak zajdi k doktorovi.“
Aneta přikývla. Dveře se za jejím otcem zavřeli. Zase měla celý pokoj jen pro sebe a mohla pokračovat ve svých radovánkách. Rukou si sjela opět tam dolu a ukazováčkem si začala dráždit poštěváček. Netrvalo dlouho a tělem jí projel zas ten nádherný pocit. Zabořila hlavu do polštáře a rozkošnicky se rozvalovala v posteli. Přemýšlela, jestli si má dát druhé číslo, ale to už se dveře znovu otevírají. Zase někdo vyrušuje.
„Přinesl jsem ti čaj. Jo a ještě si změř si teplotu“, řekl její táta a podal ji teploměr.
Aneta si ho strčila do podpaží. Návštěva jejího táty netrvala dlouho, hned odešel.
Aneta věděla, co dělat. Rozhodla se použít ten starý známý trik. Rožnula lampičku a teploměr postavila co nejblíže k žárovce, aby se zahřál. Mezitím si otevřela knížku, protože se chtěla nějak zabavit. Za pět minut přišel její táta znovu. Aneta zpanikařila, vzala teploměr a strčila si ho opět do podpaží. „Tady je to jak na Václaváku“, pomyslela si. Táta se chystal odnést prázdný hrnek, ale před tím si od ní vzal teploměr a podíval se na něj a zamračil se. Anetu polilo horko. Uvědomila si, že ho zapomněla sklepat.
„Nevypadáš na to, že bys byla smrtelně nemocná,“ podíval se na ji. „Raději to přeměříme ještě jednou, ale tentokrát tak, aby si nemohla švindlovat.“
Vzal peřinu a odhrnul ji stranou. Aneta si upravila noční košilku, pod kterou samozřejmě nic neměla a která se ji během jejích hrátek vyhrnula až nebezpečně vysoko.
„Klekni si na všechny čtyři a pořádně vyšpul zadek!“
Poslechla. Klekla si na všechny čtyři. Opřela se o lokty, takže jí zadek trčel do výše. Otec ji vyhrnul noční košilku a navlhčil teploměr. Dvěmi prsty roztáhl její anální otvůrek a pomalu ho do něj zasouval. Aneta sykla. Bylo to nepříjemné a navíc se s teploměrem v zadku cítila dost trapně. Její táta ji ho tam ale nestrčil jen na kousíček. Zasunul ho tam co nejhlouběji to šlo, takže jí z prdelky čouhal jen kousek.
Pak následovalo pár trapných minut, po které musela vydržet v této pozici. Nakonec jí teploměr vytáhl a podíval se na jeho stupnici.
„Zdravá jako rybka. Přesně jak jsem si myslel. No na dnešek ti napíšu omluvenku. Co bys taky dělala ve škole, když se nějaký čas nebudeš moct posadit.“
Na stole ležela hromada různých školních potřeb a mezi nimi bylo i dlouhé plastové pravítko. Došel si pro něj a za chvíli už na její zadeček dopadaly první štiplavé rány. Anetino pozadí se postupně barvilo do růžova.
Obvykle byla trestána přísněji, takže věděla, že tohle je jen začátek. Nemýlila se. Za sebou uslyšela známý zvuk rozepínajícího se pásku. Otec přeložil pásek na půl a za chvíli už svištěl vzduchem. Dopadl přímo do prostřed Anetina pozadí. Ta sebou cukla a vykřikla. Po každé ráně zůstal na jejím zadku červený pruh. Protože sebou házela a zadek ji čněl do výšky, noční košilka se ji po zádech sesouvala pomalu dolů. Až ji na konec spadla skoro ke krku. Podprsenku pod ní pochopitelně nenosila, takže jí z ní vykouklo její úctyhodně velké poprsí.
Na konec byla poslána do kouta. Košilku si musela držet, tak aby byl její zadeček odkrytý. Když její táta odcházel, nechal schválně otevřené dveře, aby jí mohl kdykoliv zkontrolovat. Stála skoro naproti dveřím, takže z chodby byl velmi dobrý výhled na ni a její holý zadek, plný červených pruhů. Stála tam a doufala, že bude mít štěstí a nikdo ji takhle neuvidí. Neměla ho. Chychotáni, které za sebou zaslechla, bylo jasnou známkou toho, že se její mladší bratr právě vrátil ze školy.
