Cestovat vlakem v sobotu večer mě nikdy nebavilo. Vlastně mě nebavilo cestovat vlakem vůbec. Kdykoliv. Ale od toho dne jsem začala mít jízdu vlakem i docela ráda. Nastoupila jsem v Praze na Hlavním nádraží do rychlíku z Ústí nad Labem a jela do Brna, domu, za přítelkyní. Kupé z kraje byly zase přeplněný, a tak jsem zalezla do nejvzdálenějšího, kde na sedadle odpočívala jen velká taška a nikde nikdo. Usedla jsem. Souprava se konečně rozjela a já se dívala na nádraží mizící ve tmě. Za pět minut přišla asi sedmnáctiletá dívka a sedla si vedle ...