Přijel jsem do Pece pod Sněžkou po deváté ráno. Světlana mě očekávala u autobusu. Byla vysoká jako já, zpod pestrého kulicha se jí draly světlé lokny, měla bílou prošívanou bundu a jasně modré šponovky Odpověděl jsem na její inzerát, ona mě pozvala k sobě, byla to vlastně sázka do loterie, ale jak jsem ji spatřil, pocítil jsem příliv sympatie. Celý den jsme používali vlek zdarma, byla u něho zaměstnána. Když se opřelo do sjezdovky slunce, předvedla se mi ve svetru a já si uvědomil, že vypadá lépe než jsem si ji vysnil. Za šera jsme se najedli u stánku ...