Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Alespoň tolik jsem se přesvědčil já, Kilián, syn zámeckého pána v Poříčí. Mám totiž starší sestru, jistě velmi krásnou a bohužel přesvědčenou, že všemu rozumí lépe než já.
Co se týče vzhledu, tam ji opravdu nemám co vyčítat. Můžete si ji představit jako mimořádně roztomilou zlatovlásku s modrými rty a pečlivě vykrojenými rtíky. Aby také nebyly pečlivě vykrojené, když nad nimi tráví hodinu svého rána. Ale o její ranní toaletě budu hovořit jindy.
Postava mé sestry zaujala jednoho pána natolik, že ji sledoval celý večer. Pohled měl tak chlípný, že by si člověk myslel, že hledí na plesovou debutantku, – a ne na sotva patnáctileté dítě. Sestře ovšem takový pohled vadil pramálo; dobře si vzpomínám, jak se své šaty snažila napínat tak, aby lépe vynikly její přednosti. Na tak křehké tělo byla opravdu štědře obdařena a dá se čekat, že se tento růst ještě nezastavil.
Nechci, aby si někdo dělal o povaze Leonora bůhvíjaké iluze. Kdyby ji ten chlapík oslovil a dost důrazně trval na svém, nepochybuji, že by ji zbavil panenského pokladu ještě toho večera. Takto je sestra ovšem odkázána pouze na své prsty.
Docela nedávno k nám přibyla naše sestřenice Daniela. Co do vzhledu by mohla být Eleonořiným dvojčetem; pouze vlasy jí příroda obarvila na něžný odstín kaštanů a oči jí dala hnědé, laní. Protože vyrůstala na venkově, povahu měla méně zkaženou, ale ochotně se učila.
Ty dvě měly zřejmě dojem, že si musí vyměňovat dlouhé hodiny dívčí důvěrnosti. I když jsem povahou slídil, přesto jsem netoužil být svědkem jejich nekonečného tlachání; nicméně jednou se stalo, že jsem uvízl v jedné ze svých skrýší, když ony vešly do pokoje. Obrnil jsem se tedy trpělivostí a zoufale čekal na konec těch slepičích řečí.
První hodinu mne bolely uši, ucpané přívalem nebetyčného žvanění. Nicméně i jejich pusy nevydržely klapat věčně, tak si přinesly trochu otcova vína z karafy a důkladně se napily. Tváře jim zčervenaly a s chichotáním se rozhodly ověřit, zda si jsou podobné po celém těle. Myslím, že Eleonora neměla čisté úmysly, když toto navrhla.
Všiml jsem si, že hladí Danielu po odhalených ramenech a nedočkavě sjíždí prstem do skulinky mezi ňadry. Obě dvě se napůl svlékly, takže se jejich těla obnažily jako by bílou růži odkryly okvětní plátky. Jen růžové bradavky mířily k nebesům, u Eleonory zatažené, zatímco u Daniely stále ještě světlé a nevinné.
Ale to se brzy změnilo, když sestra podráždila vršky ňader prstem s dlouhým nehtem a donutila je se scvrknout se špičatých citadel. Samotné srovnávání jim dlouho nevydrželo; pily jeden kalíšek vína za druhým a pohledy jim matněly. Sestra se ani nesnažila maskovat své pravé úmysly, když něžně políbila sestřenici napřed na tvář a následně i na rty.
Daniela byla v té hře pilnou žačkou; navzájem se pusinkovaly až do chvíle, kdy sestra zaútočila jazýčkem. Jako had zajel do jeskyňky překvapených Danieliných úst. Milé sestřence nezbylo než užasle vytřeštit oči. Na její obranu musím říct, že se pokoušela Leonoře vzdorovat, ale té stačilo jen se trochu pomazlit s bílou kůži milenky – a veškerá obrana se sklonila před dalším útokem.
Sestra bývala vždy obdařena velkou představivostí: přinutila dívku, aby se jí schoulila do náručí, otevřela ústa a čekala na věci příští. Sama Leonora se napila vína a tenkým čůrkem ho nechala téct do připravené tlamičky. Rudé kapky zatoulané po hebké pokožce hrdla slízávala s pozornou péčí.
Toto dráždění už nemohla hnědovlasá Daniela snést. Její dlaň mířila přes bříško až k zakrytému místu mezi stehny; zde se zastavila. Pravidelné vlnění pod bílými šaty upozornilo celý svět, že si ji roztomilá sestřenka urputně honí. Hedvábí se mrskalo jako kočka v košíku.
Oči jsem měl jako na šťopkách a podepsal bych prohlášení, že dospívající dívky dokáží chlapce i pobavit. Nesmí však na svá ústa spoléhat jako na orgány mluvy. Což se potvrdilo vzápětí, kdy Eleonora odkryla zahalený klín a jala se ho lízat. Ostrý a dlouhý jazyk smejčil v puklé spáře. Do prostoru se linuly směšné zvuky.
Nicméně Daniela měla na věc jiný názor. Hladila zlatohlávku mezi stehny, kroužila prsty kolem ňader a vydávala jemné steny. Zněly jako by se nemohla rozhodnout, zda se sluší dávat najevo takovou rozkoš. Ke konci ale zábrany padly a má sestra se dočkala podivného překvapení.
Milenka jí totiž vyvrcholila příliš do obličeje, takže se hezoučký ksichtík vynořil nad koleny zamatlaný poševním slizem. Bezmála se zdálo, že ho někdo polil studenou vodou. Provinilá sestřenka si ovšem nevšímala úžasu a pobouření. Drobnýma ručkami nadšeně tleskala a vykřikovala spoustu slov. Některá se mohla naučit leda na venkově. To nezapomněla Leonora podotknout, když se oblékala a utírala do závěsu.

Povídky, co by se mohly líbit: