Ochotnických spolků už není tolik jako dříve. Ale stále ještě jsou, zvláště v menších městech a na vesnicích. Obvykle stačí jeden, dva nadšenci a ti dokáží rozvířit divadelní život tak, že jdou od jedné premiéry ke druhé. Ale než se k takové premiéře dojde, je nutné překonat velký časový úsek, vyplněný nejprve čtenými a pak i hranými zkouškami.
Tam v Orlických horách, to platí o ochotnících také. Není snad třeba jmenovat městečko blízko Deštné, kde . začali zkoušet hru Františka Langra „Obrácení Ferdyše Pištory“. Všichni si slibovali, že i taková klasika se dá nastudovat dnešními prostředky a něco z toho udělat pro současnou aktualizaci.
Režie představení se ujal Lojza Sádlo Byl to takový venkovský všeuměl, -který kromě několika řemesel docela dobře pochopil i to, jak se divadlo dělá a co takové nastudování hry potřebuje. Ferdyše mu měl zahrát Jirka Beneš, takto místní učitel, a další role už měl rozdělené snad rok předem. Beneš nebyl jako místní osvětář a nositel kultury nijak poplatný nějakému vzoru, který by měl sloužit jako příklad morálky. Vypadal na svých čtyřicet dobře a protože byl rozvedený, nikdo mu ani nemohl nic zazlívat. Ty holky za ním chodily samy, aniž by musel vyvíjet nějakou zvláštní iniciativu. Často se dostal do party s Vládou Tulachem a poseděli do noci v místní napůl kavárně a napůl hospodě. Když pak padla jedenáctá, nezřídka se dali do holportu s nějakou tou místní kočkou nebo s takovou, která byla ve městě na nějaké návštěvě. Ted, když se dvakrát v týdnu zkoušelo, nebylo těch příležitostí nějak moc, ale našly se.
Nečekaně se ale stalo, že i na zkoušky chodily do sálu sokolovny, kde se celé divadlo odbývalo, zvědavé návštěvnice, aby sledovaly, jak se „Ferdyš“ připravuje. Bylo už pozdní září, a premiéra se měla konat koncem října. Dá se říci, že už byl nejvyšší čas něco umět.
Ten den, byl to čtvrtek, jich bylo na zkoušce sotva polovina. Ale v hledišti seděly zase ty dvě, které už tady byly posledně. Když si pak Vláda šel o přestávce sednout na jednu kávu a malého ruma do lokálu, přitočila se jedna z těch dvou k němu a ptala se, kdy mají premiéru. Vláda nebyl nezkušený trouba, aby nepoznal, že ta otázka byla jen záminkou k hovoru. Kdyby to ta slečna nebo paní chtěla vědět, zeptala. by se nejspíš režiséra. Ale ona si počkala právě na tu nejvhodnější chvíli.
Vláda se s tím svěřil Jirkovi. A na jeho radu si šel holku okouknout. Tak pětadvacítka, žádný diblík, ale pěkná. A její kamarádka snad byla ještě hezčí. Černovláska, ., vyvinutá, s pěknou chůzí a krásným úsměvem. Jirka na: vrhl Vláďovi, že si je mohou vyzkoušet. Počkají na chvilku, kdy se k nim do hlediště přitočí. Lojza vyhlásil pauzu a tak nastala ta správná chvíle. Jak se ukázalo, , příliš mnoho práce vyjednávání o vyplnění dalšího večera nedalo. Po půl jedenácté se všichni čtyři sejdou za sokolovnou. Vláda jako ženáč nemohl riskovat a dát si rande rovnou před vchodem nebo si s holkama sednout v lokále. To by určitě někdo brzy vyžvanil. Ten večer se ani Jirka, ani Vláda nedokázali na zkoušku příliš soustředit. Co chvíli je Lojza napomínal a Jirku ani nepoznával.
„Člověče, na co myslíš, vždyť ty neznáš ani text, ani nevíš, kam máš jít,“ řekl mu podle pravdy.
Kdo by teď myslel na Ferdyše, když si říká, co to bude večer za rande a jak to udělají. Jirka si vzal pro všechny případy k sokolovně škodovku, protože věděl předem, že Vláda nebude chtít jít k němu do bytu. Takový kříženec, dva na dvě, to by v malém městě nemuselo projít. Sousedi mají oči všude, a pouhé zapadnutí do baráku sleduje hned několik párů očí. A co je na tom nejzákeřnější, ty oči jsou bezvadně schovány za záclonou. Navíc, Jirka a Vláda právě proto, že ochotničí, jsou známi snad každému. Jirka při zkoušce přidal a konečně se to líbilo i Lojzovi.Vidíš, když chceš, tak hraješ, řekl mu s uspokojením. Bodejť by ne, řekl si pro sebe Jirka, kdybych to tu kopal, tak bude zkouška trvat do půlnoci. Ale jeho životní zkušenost mu říkala, že ženy, když jde o něco, dovedou i počkat. Půljedenáctá se přiblížila a Jirka s Vládou počkali, až se všichni rozejdou. Za sokolovnou, hned vedle zadního vchodu čekaly obě holky. Martina a Zdenka. Obě tmavé, velice hezké. Jirka se představil a chvilku stáli. Co dělat a jak to zařídit.
Tuhle otázku si kladl během celé zkoušky. Ale už po několika větách věděli, že to mohou vysypat přímo. Nejlepší by bylo, řekl Jirka, kdybychom jeli někam na čerstvej vzduch. Čtveřice si sedla do stodvacítky a uháněla od města. Jirka při rozvodu uhájil i chalupu, kterou do půlky bývalé manželce proplatil a tak si tam občas mohl někoho přivést. Měl sice blízké sousedy, ale ani jednoho z jejich městečka. A to, že přijel někdo v tuhle pozdní dobu, nebylo v chalupách nic divného.
Do města to bylo kousek a někdo tam dokonce celé léto i nastupující podzim bydlel a dojížděl odtud do zaměstnání a také do kina nebo na koncerty. A Jirka byl proslulý návštěvník kulturních akcí. Holky ten nápad, jet na chalupu, přivítaly. Počáteční rozpaky rychle vystřídala touha zažít něco neobvyklého, nějaké dobrodružství. Chlapi hrají divadlo, tak to nebudou nějací hlupáci, řekly si. Mělo by to být, jak se říká, na úrovni. Na začátku ale bylo nutné udělat hned několik praktických věcí. Mírně zatopit, alespoň dřevem, a připravit něco k pozdní večeři a hlavně se po tom zkouškovém výkonu napít. A jak se také v takovém případě dělá, udělat si prostě bene. K tomu, aby pobyt byl pohodlný, sloužila na chalupě všemožná zařízení.
Obývák byl poměrně rozlehlý, představoval tři válendy a slušný otoman, ložnice, pokud se dala ložnicí nazvat, obsahovala další dvě válendy.
Když se dvojice po dvojici napila a najedla, sedli si Jirka a Vláda tak, aby měli holky v těsné blízkosti. Martina u Jirky, Zdenka pak u Vládi. Už v obýváku se mohli všichni čtyři blíž seznámit. Tak nějak jakoby mimochodem vzal každý z nich holku za ruku, pohladil po stehně. Při rozhovoru došlo i na doteky boků, a neuplynula ani. hodina, když se začali všichni čtyři líbat. Jirka jako hostitel odtáhl Martinu do ložnice, i když tam bylo poněkud chladněji. Nechám obývák Vláďovi, je to fér, řekl si pro sebe. Ten už nelenil a sáhl Zdence do výstřihu. Hluboký polibek a dotyk se Zdenčinými prsy stupňoval jejich vzájemné úsilí po těsnějším objetí. Při dalším polibku položil Vláda Zdeňku na válendu a lehl si přímo na ni. Znovu se zabořil do jejích prsou a začal jí rozepínat halenku. Zdeňka nečekala a dotáhla svlékání horní části těla do konce. Vláda už něco v životě viděl, ale krásu Zdenčina poprsí musel zvláštním způsobem ocenit. Jseš krásná holka, řekl jí a znovu ji políbil.
Současně jí pohladil její prsa, jedno po druhém, a začal třít bradavky. Zdeňka se prohnula rozkoší. Mimoděk roztáhla nohy, jimž se nyní začal Vláda víc věnovat. Současně se jí zakousl do pravého ňadra a začal jí je vášnivě cucat. Pak se dotkl pravého stehna a přejel jej až k otvoru. Cítil, jak už má kundu provlhlou. Dostal se jednoduchým pohybem pod sukni a nahmatal kalhotky. Ještě chvilku, za stálého líbání, jí třel buchtičku přes kalhotky, až si přes horní gumičku zamířil po břiše do ochlupení. Zdeňka na to reagovala při polibku slastným zamručením. Ponořil se prsty dovnitř, vyhledal oba pysky a posléze se dotkl i poštěváčku. Cítil, jak jí kunda vlhne čím dál víc a pohybem poštěváčku, jeho stálým honěním se současně zvyšovala i její slast a přibývající vzrušení. Slyšel její vzdechy, když skončil s líbáním a začal se plně věnovat jejímu svlékání. Zdeňka ale vyskočila a rychle se svých svršků zbavila sama. Nečekal už na nic a začal si svlékat kalhoty, kosili a tričko. Lehl si vedle Zdeňky a znovu ji začal, tentokrát už prudčeji, dráždit na prsou a současně i na poštěváčku. Když už její dech natolik zesílil, že bylo znát její připravenost ke spojení, lehl si na ni a vnikl do ní svým už stojícím klackem. Zdeňka se k němu několikrát mohutně přirazila, jako by chtěla naznačit, jak jí je to počínající šoustání milé. Stačila mu pošeptat, že má DANU a že se nemusí bát to do ní nastříkat. Vláďa povzbuzen tímhle zjištěním ještě zesílil rytmus svých pohybů. Jak zrychlil rytmus mrdání, cítil, jak Zdenina kunda ještě více vlhne, dokonce bylo slyšet, jak se jeho čurák zmítá v docela mokré jeskyňce. A pak to přišlo. Vláda zrychlil až na přímo nepřetržitý rytmus, jeho tělo se vzepjalo a pták se snad ještě víc ztopořil. Celým jeho tělem projel ten slastný vrchol, a do poslední kapky se do Zdeňky vystříkal. Ta, když pocítila ještě větší zmohutnění Vláďova pyje, se dostala do stejného vrcholu, sevřela jeho nohy svými stehny a současně jej ještě víc objala v milostné křeči. Velký vzdech, a několik téměř vzlyků pak následovalo z jejích úst. To byla nádhera, řekla po chvilce.
Nějaký čas tak leželi, a snad to byla náhoda, že slyšeli i zakončení stejného aktu vedle v ložnici. Vláda se odhodlal odskočit si pro nějaké pití a viděl, jak Jirka už leží u zcela nahé Martiny. S omluvou se ale vzdálil. Jirka zabručel něco o tom, že teď nás snad už nebudou dál otravovat, a začal Martinu znovu dráždit mezi stehny. I když to bylo ze začátku spíše škádlení, dalo se očekávat, že se začnou líbat a přikročí znovu k něčemu, co asi dělali předtím. Leželi oba na boku a to tak, že Jirka měl Martinu před sebou. Levý prostředníček zasunul mezi stehna a dráždil pysky a později i poštěváček tak, že mu Martina odpověděla souhlasným zamručením. Jirka se nad ni nasunul, stále ještě z boku, a líbal Martinu na krku. To byla její citlivá zóna. A když se k tomu přidalo i dráždění jejích prsou, nemohlo to dopadnout jinak, než že si Jirka Martinu přisunul k sobě, a zavedl do ní svůj znovu postavený úd. Byla to poloha „zezadu z boku“, kterou měl Jirka rád. Věděl, že se tak dostane poměrně hluboko do kundy své společnice.
Zároveň se těsně přitiskl k jejímu rozpálenému tělu. Jirkovo laskání pokročilo k tomu, že se jí lehce zakousl do jejího zátylku. Navíc zvýšil rytmus mrdání tak, že Martina se k němu ještě víc přirážela. Po čtvrthodině už ale cítil, že se mu znovu blíží závěr aktu. Moc se mi to líbí, zaslechl slova Martiny a hned po této větě slyšel, že se její vzdechy proměňují v křeč orgasmu. Zachvění proběhlo celým jejím tělem, od hlavy až k patě. Jirka ji pak už následoval. Mocně se přirazil a prudkým trhnutím šoustání zakončil. Závěr, tak podobný elektrickému zažehnutí, pocítil současně s ulevujícím vystříkáním své milostné šťávy do kundy své partnerky. Oba pak slastně ulehli vedle sebe a čekali na další dvojici. Pak se už jen oblékli, vypili připravenou studenou kávu a odjeli do města. Když pak následovala další zkouška, byli oba herci, Jirka i Vláda, dokonale připraveni a také plně soustředěni. Ale to už je docela jiná kapitola.

Povídky, co by se mohly líbit: