Vyrazili jsme na Štěpánskou zábavu do blízkého o městečka. Autobus nás dovezl až k místnímu kulturnímu domu. Kluci mě dovedli na sál, kde mně představili své partě. seděli jsme u stolu, popíjeli, tancovali a čas ubíhal a nikdo si nevšiml, že poslední autobus je už pryč. Rozhodli jsme se, že půjdeme pěšky. Než jsme vyrazili, zatelefonoval Luboš domů, aby se o nás nestrachovali, že přijdeme později. Cesta ubíhala rychle a než se kdo nadál, byli jsme ve vesnici. Postupně jsme se rozešli do domovů a já šla s kluky. U babičky však byly zamčené dveře. ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Každý den po obědě se sejdeme u Milady v kanceláři, popíjíme kávičku a probereme vše od sexu až po nejžádanější recept v našich rodinách. Já osobně rodinu ve svých 31 letech ještě nemám, ale jíž 8 let žiji spokojeně se svým přítelem, v sexu nám to klape a pravděpodobně začneme uvažovat o zplození potomka. Ten osudný den před měsícem někdo nadhodil téma "nevěra" a ostatní osazenstvo mne málem "kamenovalo", když jsem tvrdila, že za svého přítele mohu dát ruku do ohně a že vím, že on by mne nikdy s žádnou ženou nepodvedl. Někdo utrousil ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Diskotéka byla v plném proudu, DJ Kage roztáčel cédéčka, mixoval dance hity a rapoval po pódiu. Všichni se dobře bavili, jen jedna z dívek měla trochu pokaženou náladu. Její kamarádka, která ji sem vytáhla až z předaleké Chrudimě, ji zákeřně opustila s neznámým mladíkem a už delší dobu se nezdržovala nikde v dohledu. Pravděpodobně prcala někde za mixážním pultem mezi konektory a kabely, kam nebylo tak vidět. Ale Veronika si dovedla domyslet, proč asi každou chvíli přeskakuje cédéčko. Veronika měla vztek. Na diskotéky chodila s odporem, a když už se přece jen někde objevila, dopadlo ...
Přečíst celou povídku...
1 komentář
Měla jsem v tom městě jednání s jedním z našich dodavatelů a to se nepředpokládaně protáhlo. Úsilí, jenž jsem vyvinula, se na mně muselo zákonitě projevit, necítila jsem se na to sednout za volant a jet téměř 300 km. Hotel, v jehož salonku jsme jednali, vypadal slušně a tak jsem se rozhodla, že zde přespím a vyrazím až ráno. Dveře mého pokoje jsem našla pootevřené, zkoupelny se ozýval zpěv a byl to hlas ženy. Skláněla se nad vanou a vystříkávala ji ruční sprchou, při každém pohybu se jí poodhrnuly červené šaty na úzkých ramínkách a ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Ochotnických spolků už není tolik jako dříve. Ale stále ještě jsou, zvláště v menších městech a na vesnicích. Obvykle stačí jeden, dva nadšenci a ti dokáží rozvířit divadelní život tak, že jdou od jedné premiéry ke druhé. Ale než se k takové premiéře dojde, je nutné překonat velký časový úsek, vyplněný nejprve čtenými a pak i hranými zkouškami.
Tam v Orlických horách, to platí o ochotnících také. Není snad třeba jmenovat městečko blízko Deštné, kde . začali zkoušet hru Františka Langra "Obrácení Ferdyše Pištory". Všichni si slibovali, že i taková klasika se dá nastudovat dnešními prostředky ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Bylo léto a to je čas, kdy se prostě nedá jen tak sedět doma. Nejlepší, co můžete udělat, je vydat se někam na přehradu nebo koupaliště. A to jsem také udělal. Bohužel všichni moji kamarádi byli zrovna na dovolených, takže jsem musel vyrazit sám. Zajel jsem si na své oblíbené místo, kde se za celý den neobjeví ani človíček. To proto, že jsem chtěl být sám a odpočinout si od všeho, ale také proto, že se rád koupu bez plavek. A to mi dáte určitě za pravdu, že bych před zraky stovek lidí působil asi ...
Přečíst celou povídku...
Nekomentováno
Před několika málo měsíci jsem nastoupil na nejmenovanou univerzitu. Protože jsem až dosud vyrůstal v malém zastrčeném městečku v jižních Čechách, byla to pro mne dost razantní změna. Hlavně v tom, že život tady se proměnil v jeden nikdy nekončíčí mejdan. Jenže jak už to tak bývá, brzy jsem zjistil, že mé zdejší žití má i své stinné stránky - že je jaksi nad poměry. Přestávaly mi totiž stačit peníze. A i když jsem se mermomocí snažil sehnat nějakou pořádnou práci, která by se dala nějakým rozumným způsobem sladit se školou, neměl jsem pořád tolik ...