„Yes, yes, máster Smith. Číslo pět je ti kdykoliv k dispozici! “
„Dobrá tatíku, dobrá. A koho mi pošleš zapálit dýmku rozkoše? “ Číňan pokrčil rameny a sklonil hlavu, jakoby byl přesvědčen o své nesmazatelné vině. ;;Květ Broskve čeká svého pána, Slavičí Hlas čeká smutně celý den, aby se rozesmála radostí při tvém pohledu a Lilie odmítla potravu na znamení smutku. I ostatní květy mé zahrady rozkoše čekají netrpělivě na moudrého muže, aby si uschovaly do svého šatu paprsek tvého úsměvu. Pojď pane, rozjasni svým úsměvem a kouzlem jejich smutné tváře! “
Číňan se uklonil až k zemi a následoval mladého muže zvolna na pozadí místnosti k malým nenápadným dveřím. „Vstup, pane; a učiň si pohodlí! Vše, čeho si přeješ, bude zde v malé chvilce. “
Mladý muž otevřel dveře a vstoupil. Byl to asi pětadvacetiletý muž, středního vzrůstu, úzkých, vášnivě vykrojených rtů, tmavých vlasů i očí a jemné pleti. Jeho tvář byla vpadlá, se stopami prohýřených nocí, které byly hluboce vepsány ve vráskách jeho snědého obličeje. Jeho dlouhé, úzké ruce se nervosně. chvěly, zřejmě hovořily o tom, že nejsou zvyklé žádné jiné práci než zvedání pohárů. Richard Smith byl jediným synem velkoprůmyslníka, několikanásobného milionáře. Proto si mohl opatřit mnohé, co prostému člověku zůstalo krásnou, avšak nedosažitelnou hudbou tajemného prostředí bohatých vrstev.
Podařilo se mu vstoupit díky prostředkům finančníka do. podzemí kavárny tatíka Li-čanga, kde mu byl neustále rezervován nejkrásnější z pokojů, zařízených v nevšední orientální kráse, kde bohatí zhýralci prožívají vzrušené chvíle poddajných žen, které byly nuceny vyhovět ve Všech jejích neřestech, aniž by se směly nějak ohradit. Richard byl zde již znám a v malé chvilce, kterou užil k tomu, aby odložil svrchní oděv, byl obklopen několika ženami různého stáří, ne však starších dvaceti osmi let a nestejných typů.
A musí se přiznat, že tatí’k Li-čang, ač byl Číňan, mel ve výběru ženy pro svůj podnik skutečně přitažlivé. Květ Broskve byla drobného a krásného zjevu a byla Číňanka, ostatní květy byly bělošky různého plemene. Všechny však dokonalé krasavice.
Každá tak jak přicházely chtěně z vlastí vůle nebo nechtěně, dopravovány jako kus zboží agenty s lidským masem od evropských břehů, obdržely čínská jména. A tímto novým křtem se staly skutečným majetkem tatíka Li-čanga.
Propadly tělem i duší a nebylo možno již pomoci, leda že by je některý bohatý zhýralec zakoupil od Li-čanga pouze pro sebe jako svou otrokyni, pak si ji mohl odvést nebo ji nechat v opatrování u Číňana.
Takto to měl zařízeno u Číňana také Richard, který měl zakoupeno pouze pro sebe šest dívek. Tyto musely být k dispozici kdykoliv přišel.
Pro všechny dívky, pokud se líbily svým majitelům a ostatním návštěvníkům kavárny, vlastně ve skutečnosti jejího podzemí, byl jejich život celkem snesitelný. Avšak ve chvíli, kdy se vynořily proti některé z nich námitky, neodvratně mizely. Jsou prodány do podřadnějších podniků, až posléze zapadnou kdesi ve hnusných, špinavých brlozích kdesi na periférií čínských čtvrtí, navštěvovaných pouze barevným plemenem; přístavními dělníky a námořníky.
A proto všechny vědomy si svého smutného osudů, před nímž není záchrany, snažily se vyčíst všechna přání, ať byla sebevíce zvrácená z očí svých zákazníků a majitelů. A Richard byl jedním z nejznalejších. Nebyl v podstatě zlý chlapec.
Měl pouze rád kolem sebe samé nahé dívky, jež poděloval jedné po druhé svou lásku tak dlouho, až se mu zhnusila. Nikdy je však netýral, a když vyměřil některé trest, bylo to obyčejně, když byl hodně rozdrážděn a nemohl se ukojit, vykonávaly na ní tento akt druhé dívky a on přihlížel.
Proto při jeho příchodu zavládlo mezi nimi vzrušení. Richard se usadil na zemi do měkkých podušek a roztáhl ruce. Rázem ze všech stran šest přítomných děvčat se vrhlo do jeho náruče a zaplavilo jej něžnými, ženskými vděky, pod nimiž úplně zmizel.
Svalil se pod tímto přívalem na zem a ženská nahá těla vytvořila na něm pyramidu vzájemně spletených údů. Jeho hlava se ocitla v klíně běloučké krásky, jejíž klín byl zdoben světlými chloupky. Znal ten klín a věděl, aniž by ji viděl, že je to Bílá Lilie. Její pohlaví se svezlo po jeho obličeji a pevně se vzepřelo o jeho sevřené rty. Rozevřel ústa a dotkl se jazykem jejích rodidel, horkých a růžových, jenž byla jako formována sochařem z karelského mramoru.
Nahé tělo nad ním učinilo několik pohybů a dívčí pohlaví se otíralo násilně o jeho ústa a vtlačovalo se do nich. Jeho jazyk je zvolna obohacoval lehounkými doteky. a současně cítil, jak horká a nedočkavá ručka dívky mu vylovila ocas zpod spodního prádla a pevně jej sevřela v sametové hebké dlani a něžně ho začala honit.
Tento chladivý dotek dívčí dlaně zachvěl mu celým tělem. Byl mu příjemný a probouzel v něm touhu utonouti v těchto nakupených nahých dívčích tělech. Děvčata znala již tento jeho záměr a vášeň, a proto se mu snažila vyhovět.
Zbavila jej prádla a jejich nahá těla hnětla každý kousek jeho nyní také nahého těla. Jeho ruce se dravě draly a hrabaly ve dvou klínech nahých dívek a vrážely prsty až po dlaň do slizkých pochev. Zároveň ucítil na pyji horký tlak dívčího přirození.
Rázem se mu nadnesl vstříc se vší tíží, již měl na sobě. Tělo mu sladce zatrnulo, proběhl jím sladký pocit.
Všechny svaly a nervy se napjaly vstříc dívce, kterou ani neviděl.
Domníval se však, že dle jemného způsobu, kterým se ho zmocňovala, že je to Slavičí Hlas. Byla to nejvášnivější dívka ze všech. Doteky jejího těla delikátně jemné a při tom nesmírně žhavé, vzbuzovaly v něm vždy šílené vzplanutí smyslů, v němž vystřídal několik dívek, než jej uhasil. Úplného ukojení však nenacházel. Vždy v něm zůstala ještě chorobná touha, která jej hnala do náruče opiových snů.
Celá skupina těl se nadnesla zároveň s ním. Sál strašnou silou pohlaví Bílé Lilie. Podvolovala se mu a dávala se plameni, který v něm hořel, a pomáhala mu, jak mohla. Tiskla jeho hlavu v pevném sevření k sobě a tlačila svá rodidla blíže k jeho jazyku.
A jeho úd se v téže chvíli nořil do klína Slavičího Hlasu. Uléhal celým tělem na zem a znovu se vznášel s tíží šesti rozvášněných dívek, tlačící se ze všech stran k jeho ohonu. Udával tak rytmus celé skupině, která se vznášela a uléhala s ním.
Jeho bytost se zvolna plnila bolestnou tíhou neukojeného chtíče, který do něho vnikal pyjem, přelévající se z klínu Slavičí’ho Hlasu. Prsty rukou v touze zatnout se do něčeho pevného, zachytit se pevné podpory, ohledávaly a dráždily dívčí rozkroky. Cítil, že v ohbí paže se mu přisály k žilám dvoje horké rty a že vysávají z nich na povrch krev, nutíce ji do klokotání ještě šílenějšího, než v jakém stavu se nalézala dosud.
Na svém břiše vnímal tlak převalujících se tuhých prsou a jeho hruď hřála oblá kulatá zadnice. Přijímal všemi smysly vášeň mladých dívek. Vystával na něm pot, zdálo se mu, že celá jeho bytost je obklopena a zahalena plamenným šatem, který jej uváděl ve sladkou otupělost.
Pouze jeho úd cítil tíži a nadýmal se semenem. Slavičí Hlas, tížen tělem Květu Broskve, třel svou zadnici o jeho klín. Její kunda mokvala a máčela chlupy obklopující v jejím klíně ukryté mužství, hustou, olejovitou tekutinou. Přirození Bílé Lilie rovněž vypouštělo tento hlen, plníce jím jeho ústa a balíc mu jazyk do ocelově teplé chuti. Připadalo mu, že tento chuťový sval osamostatněl, že se stal druhým pyjem, který sám vyhledává hlubinu studánky, z níž vyvěrá radost ze života. Prodlužoval se a vnikal do červených stěn pochvy. Dýchal nesmírně těžce a namáhavě, maje obličej tísněn bílým, hezkým tělem krásné ženy
Cítil podivný pocit, rodící se ve spodní pokožce celého těla, podobný bodnutí dlouhého sosáku moskyta, toužícího po mužské krvi.
Dostal se nyní do stavu, kdy člověk nemyslí vůbec na nic, kdy rozum spí a veškeré činy vyplývají pouze z pudového jednání a nepodléhají žádnému uvažování. Jeho tělo se zmítalo jako kocábka v bouři na širém moři. Jeho pyj se rval se stěnami děvčete, které se ho cele zmocnily svou vášní.
Vnikal do ní slizem mokrých stěn lůna, které jej přijímalo s mlaskavým zvukem. Plesk, plesk, jako když malé dítě s radostí tleská.
Ocas se vynořoval a znovu stápěl až po kořínky matných chlupů v ženině těle. Partie těla kolem kořene a pod pytlem jej pálily a bolely, jak po nich jezdila hladová milenka. Bolela jej i zadnice, která byla již skoro rozedřena do krve od tření se po koberci.
Rovněž týl hlavy ho bolel a i čelisti od neustálého sání. Sál a lízal se zuřivostí zvířete.
Každý kousek pochvy, která jej zalévala výronem slizu, dobýval svým jazykem. Stydké pysky dříve tuhé a nyní byly hadrově potaženy, jak rozmlácené od hojného sání. Bí7á Lilie šílela rozkoší. Její tělo se prudce zachvívalo v krátkých intervalech a pochva se stahovala a opět rozevírala a vystřikujíc při tom horký výron.
Pociťoval, že ho již úd bolí od násilného tření a od množství nashromážděného semene, které se připravovalo k výstřiku.
Jeho prsty, mokré a lepkavé, vrazily prudce do lůn dívek a on počal jimi prudce cloumat, čímž dívkám způsoboval ohromnou rozkoš.
Napjal se a opět skrčil a znovu se napjal. Jeho úd sebou zaškubal a rázem vymrštil chuchvalec semene. Richard se vzepjal a prudce dorazil svůj úd do dívčina lůna. A nový proud mízy vytryskl do přijímacího lůna. Zdálo se mu, že ho pyj přímo saje, že proměňuje jeho bytost v tekoucí pramen mízy, která zaplavovala její nitro prchavou rozkoší.
Ukojení se však nedostavilo, naopak, vzrůstala v něm strašná touha, jako kdyby nebyl na vrcholu blaha, po němž má následovat za normálních podmínek uklidnění.
Vytáhl obě ruce z rozkroků dívek a opřel se mocně do jejich nahých těl. Pyramida se rozsypala. První spatřil Květ Broskve, ležící osamoceně stranou, kam se svalila.
Zaslepen divokou vášní a vztyčeným chtíčem se na ni vrhl.
Vábily jej k sobě její vysoké a tvrdé kozy, podobající se dozrávajícím citronům. Vše kolem bylo jako v mlze, jen velké a krásné dívčí prsy, kulaté, ladné zadnice a roztažená stehna s odhalenými klíny se mu zařezávaly do očí: Dopadl na krásné tělo Číňanky, stiskl její prsy dohromady a vrazil mezi ně svůj ohon. Její hrud‘ se vznesla do výše, aby mu umožnila snadnější provedení tohoto druhu soulože.
Přejížděl po její hrudi a jeho mohutný a zduřelý žalud se třel mezi jejími prsy. Vytahoval pyj z tohoto něžného žaláře a znovu jej tam divoce vrážel. Číňanka se nebránila a naopak, sladce se usmívala a její ruka se snažila podstrčit pod Richardovo stehno. Podařilo se jí to.
Podvlékla ruku, chopila se jeho varlat a její slaboučké prsty jaly se jimi probírat. Třela je a zlehounka je tlačila vzhůru. Ostatní dívky si utíraly své mokré klíny a se zájmem se dívaly na Richardovu soulož. Bílá Lilie, která svou něžnou bledostí již zanechala na jeho tváři pohlavní vzrušení, způsobené dokonalým výronem, korunovaný stykem s mužovým jazykem, jenž jí dával o mnoho více než kterýkoliv úd, se pečlivě vytírala a se zájmem pozorovala šoustání.
Pojednou byla celá tato společnost vyrušena zoufalými a bolestnými výkřiky, vycházejícími z vedlejšího pokoje. Slyšel je i Richard.
Několikrát ještě vrazil svůj pyj mezi prsy, potřísnil je rosolovitou, mléčně bílou hmotou semene a zaposlouchal se. Výkřiky se opakovaly.
Těžce se zvedl, zanechávaje usmívající se Květ Broskve čistiti a otírati si zarudlé prsy, postříkané mízou mužství. Na vnějších stranách, prsů měla tmavé, krvavě rudé podlitiny, způsobené stiskem Richardových prstů.
„Co je to za křik? Snad někoho ta žlutá opice neškrtí, “ promluvil Richard blábolivě, hýbaje stěží zdřevěnělým jazykem.
Tak jak byl bez šatů, vykročil ke dveřím; aby se přesvědčil o původu hluku, který jej vyrušil. Otevřel dveře, jsa následován všemi šesti děvčaty Došel k sousednímu pokoji, z něhož výkřiky vycházely, a bez klepání vešel.
Obraz, který se mu naskytl, zachvěl celým jeho tělem. Na zemi ležela mladičká dívka, sněhobílého těla. Její ruce i nohy byly omotány silným provazem. Na jejím těle pololežel muž, nazvedával se a prudce vrážel svůj obrovský ohon do jejích úst.
Při každém nadzvednutí mužova těla, kdy se čurák vynořil nad krvavě rudé rty, ozval se výkřik, který se ihned změnil v chrapot, když muž obrovské svoje pohlaví vnořil do jejího hrdla.
Obličej mužův byl hnusně zkřiven v grimasu neovladatelného chtíče a jeho ústa blábolila.
„Na, ty svině, jsi úzká a já za své peníze z toho nic nebudu mít? Se mnou ne a s jiným ano? To bychom se podívali! “
Jeho pytlík, rovněž velký a porostlý dlouhými chlupy, ji bil do krku, do tváří a vrážel se mezi alabastrovými polokoulemi prsů, jak na ní nadskakoval jako na koni. A opět pokračoval:
„Na, pohraj si, cucej! Taková mrdna a že se do ní nedostanu? Že je úzká? Já ti dám úzkou, nač jsi zde, co? “ Tuto otázku zařval přeskakujícím hlasem a jeho pyj se prudce vrazil do dívčina hrdla. Znovu se nadzvedl, nepozoruje, že se naň dívá sedm párů očí.
Richard se dále nerozmýšlel. Mlha, která zakrývala jeho oči, se rozplynula. Připadalo mu, že tento obraz, hnusně ukájející se vášně, je kus lidského pekla.
Tak jasně se mu obraz zařízl do mozku.
Přikročil k neznámému a jeho ruka dopadla drtivou silou na jeho hlavu.
Muž otevřel ústa, jeho oči zamrkaly a potom jako bleskem zasažen, se zhroutil.
Richard jej uchopil za nohu, která ležela přes dívčino tělo, a smýkl jím jediným trhnutím svalů stranou. Tělo neznámého se bezvládně svalilo a uvolnilo dívčino mladičké tělo.
Richard se k ní sklonil a viděl, že bolestí omdlela. Poslal Proto Bílou Lilii pro tatíka Li-čanga a zatím se pokoušel přivést dívku sám k vědomí.
Číňan přiběhl v malé chvilce s nesmírným naříkáním. Utišil se však ihned, když viděl, že původce tohoto nemilého případu leží v bezvědomí, z něhož se po ráně Richardově ještě nepohnul.

Richard ponechal péči o děvče Číňanovi a vrátil se se svými dívkami zpět do pokoje číslo pět. Zmocňoval se ho hnus nad tím, co viděl. Lehl si do připravené koupele a zavřel oči.
Nálada, kterou měl dříve, ho nyní rázem opustila. Dívky, které jej myly jako novorozeně, se snažily lichocením a třením jeho údu jej navrátit do jeho obvyklého pohlavního vzrušeni. Když byl Richard umyt a osušen, ulehl na měkké podušky, kterými byl pokoj vyložen, a dívky vidouc, že tím se jej nepodaří vzrušit, počaly se bavit a laskat mezi sebou. Richard je neposlouchal, ale pojednou zbystřil pozornost; když se při svém dovádění daly do vypravování o příhodě, která se zde udála.
Dívka, které dal Číňan jméno Slavičí Hlas, vypravovala: „Ubohá dívka, dnes už je tomu dva dny, co je v blázinci. A pro takovou hloupost takového mizery. “
Co se stalo? “ otázal se Richard se zájmem a dívky jedna přes druhou jaly se mu vyprávět.
„Dnes večer to budou dva dny, kdy k nám přišel starší hubený člověk.
Dvakráte si zapálil opiovou dýmku a po třetí mu ji tatík odmítl dát.
Nebylo na něm celkově znát žádné vzrušení, když si k sobě povolal Jižní Vánek.
Po chvíli laškování jí vrazil pyj do jejího lůna, ještě zašveholil a potom, nechávaje pyj vražen do jejího přirození, si prostřelil srdce.
Byl mrtev a krev z něj stříkala, až ubohou kamarádku zcela potřísnila.
Byla celá zalita krví, z níž se ještě kouřilo, když jsme přiběhly.
Tekly po ní celé potoky krve, která se hned srážela v hustou kaši. Její velké prsy se podobaly kusu čerstvého masa.
Oči mela vytřeštěny. Nadzvedly jsme jej. Jeho pyj vyběhl s mlasknutím a zůstal postaven vzhůru tak, jako by byl v ní. Vypadalo to, jako kdyby ještě po smrti jej chtěl zasunout do lůna naší ubohé kamarádky, která zůstala nehybně ležet na zemi. A včera jsme ji musely odvést do blázince. Zuřila. “
Tento vyslechnutý příběh roztesknil Richarda ještě více. Zatoužil celou svou bytostí utéci z tohoto bídného, prokletého prostředí někam, kde ničeho podobného není, kde není bohů, vyžadujících krvavých obětí, a kde není ubohých obětovaných.
Zachtělo se mu pokleknout na kolena před těmito ženami, před těmito zlatými květy, pomalovanými nočníky, které si mohl zakoupit každý, kdo k tomu měl dostatek peněz.
Chtěl slzami smýti svoji vinu, které si byl vědom před těmito ženami, před těmito kanály, jimiž se odváděla spodina lidské špíny a vášně.
Pravidelně jej zachvacovala tato podobná nálada, ale dnes se rozrostla jako plevel na úhoru a zaplavila svým semenem celé nitro.
Připadal si se vším svým bohatstvím nesmírně ubohým a maličkým. Opium! Opium! Jeho hlas se zabořil do pokoje a děvčata se rychle rozběhla a snášela podušky, které podkládala pod jeho tělo, a pak mu podávala veškeré potřeby kuřáka opia. Richard zavřel oči a dával si posluhovat s rezignací nervově zcela vyčerpaného člověka.
Učinil první tah, labužnicky jej převrátil v ústech jako piják vína, když zkouší jeho kořennou chuť, a hluboce vydechl.
Vsál podruhé, jeho těla se pozvolna zmocňoval nesmírný pocit klidu a lehkosti. Učinil ještě několik tahů a jeho ruka, svírající dýmku, klesla bez vlády na zem podle těla. Mysl mu zahalil hustý závoj, který se před jeho duševním zrakem měnil v pestrobarevná kola, jež se pomalu měnila v pestrobarevné výjevy. Richard, omámen, snil.
Dveře se bezhlučně otevřely a do pokoje vstoupily dvě krásné, nahé dívky s vlajícími rudými stuhami. Tyto stuhy měly omotány kolem pasu. Jejich těla byla růžová jako po koupeli a zářila do matného světla pokoje. Richard se posadil a zadíval se s úžasem na ně. Obě byly světlovlasé, měkce teplých očí, bezedných jako nejhlubší moře, jehož dna nikdy nedohlédneš.
Bílé prsy s růžovými bradavkami a se širokými oblými boky
Štíhlé kotníky krásné modelovaných nohou doplňovaly nádherné dílo. Připomínaly antické sochy v muzeích a galeriích. V celém svém životě dosud Richard neviděl krásnějších žen nad tyto krasavice. Dokonalé postavy, nádherné poprsí a zarostlé rozkroky, které naplnily místnost vůní chtivého pohlaví. Richard pocítil, že se jeho ocas ztopořil.

Povídky, co by se mohly líbit: