Sobotní večer se nesl ve znamení předchozích dnů.
Zachránila ho až televize, a docela pěkný americký thiller. Erotický film, taky americký, už za moc nestál, takže jsem usínal docela v pohodě. Ranní probuzení už tak pohodové nebylo. Probouzel jsem se dlouho a klasicky, s čurákem tvrdým tak, že to až nebylo hezké. Chvíli jsem přemýšlel co s tím, když zazvonil zvonek. „Tady Petra, “ ozvalo se z domovního telefonu. „Petře, můžu jít nahoru?“. Podíval jsem se na hodiny, bylo deset. „No jasně, pojď…“ a otevřel jsem dveře. Petra byla nahoře za chvilku a bylo vidět, že není ve své kůži. „Čau.“ „Ahoj, Péťo. To jsem ráda, že jsi doma.“ „Tak co se děje. Povídej, a já zatím udělám kafe. Nevadí to doufám, že jsem v pyžamu?“ „Ale klidně, vždyť tě znám.“ A položila přitom na stůl sedmičku vína. „Můžeme si potom dát“. Otočil jsem se ke své kuchyni, tedy kuchyňskému koutu a začal připravovat vodu a kávu. Petra začala povídat. Bylo jasné, že jí jde jen o to, někomu říci, co jí potkalo a ne něco řešit. Proto jsem jen poslouchal, občas přikývl a hlavně, díval se pořád na ní. Postupně se uklidnila a tak mi mohla říci všechno. Všechno o tom, jak si se Simonou už pár týdnů nerozumí, že se spolu už dlouho nemilovaly a nakonec to, že ji včera večer oznámila, že už končí. Končí se vztahem s Petrou, ale taky se vztahem s ženami, má kluka, moc se jí to s ním líbí a nemůže pochopit, jak bez toho mohla těch pět let žít. Petra povídala, já mezitím udělal kávu a když jsem se chystal odnést ji na stůl, zazvonil pro změnu telefon. Volala Alena. Potěšilo mě to, takže na její „Ahoj, tady Alena“, jsem odpověděl, „Ahoj Alenko, jak se máš?“. Petra okamžitě zpozorněla, vrhla se k telefonu a stiskla tlačítko hlasitého příposlechu. Ohnal jsem se po ní a chtěl ho zase vypnout, ale Petra udělal smutný obličej, zaprosila rukama a pošeptala mi do ucha. „Nech to prosím, já bych ráda slyšela, o čem si dva milenci povídají.“ Mám Petru rád a nedokážu jí nic odepřít a tak jsem to nechal být. Do jinak tiché garsonky se teď rozléval Alenin příjemný hlas. „Jak se mám? Ani sama nevím. Jsem teď sama doma, Karel odejel na chatu ke své matce, pomáhá tam stavět bazén a mě tu nechal. Takže zase sama. Proto ti volám. Původně jsem chtěla přijet, ale ohlásila se švagrová, přijde na oběd a pak půjdeme plavat. No a když tě nemůžu vidět, tak ti alespoň volám.“ Byl jsem nesvůj, moc se mi to nelíbilo. Petra dělala grimasy, já byl po tom ranním probuzení nějaký přepadlý, a rozhodně jsem neměl náladu Alenu jen poslouchat. Jo, kdyby přijela, to by bylo jiné. Ale Alena pokračovala. „Jestlipak víš miláčku, co právě teď dělám. Sedím v křesle, a protože jsem se ještě nestačila od rána převléknout, mám na sobě jenom krátkou noční košilku…“ Za tu krátkou dobu, co Alenu znám, jsem začal tušit, co by asi tak mohlo následovat, a pochopitelně jsem rezolutně vypnul hlasitý příposlech. To se ale nelíbilo Petře. „Okamžitě to zapni, ty padouchu,“ sykla na mě ostře, „já to chci taky slyšet, prosím.“ Řekla to prosím tak, že jsem zcela bezděčně tlačítko zase sepnul. „Co se to u tebe děje. Slyším nějaké hlasy.“ Pokračovala Alena. Uklidnil jsem jí, že je to jen televize že může pokračovat. A Alena pokračovala. „… má velký výstřih takže stačí málo, abych si sáhla na svoje prsa. Mám teď už docela tvrdé bradavky a ještě budou určitě tvrdší. Právě si jednu z nich dráždím volnou rukou. Ááááách, to je hezké. Víš co, já si zapnu telefon na hlasito, ať mám obě ruce volné. A ty udělej to samé.“ Kdyby tak věděla, že jsem to už udělal. Petra se pěkně křenila a bylo vidět, že se dobře baví. O mě se to ale říci nedalo. Vzpomínka na Alenu a to, co jsem s ní už zažil způsobila, že se mi to ranní, už dávno zmizelé ztopoření začalo pomalu vracet. Začal jsem být nesvůj, představa, že jsem v garsonce s Petrou, Alena mi telefonuje a mě stojí čurák, mne nenechávala klidným. Zcela nenápadně jsem si na stojícího čuráka položil ruku tak, aby Petra nic nepoznala. Mezitím se ale z telefonu dál ozýval Alenin hlas. „Teď mám tedy obě ruce volné a ty taky. Já si svlékám košilku a ty se taky svlékni.“ Na to jsem odmítl reagovat, i když Petra jasně naznačovala, ať poslechnu. Zavrtěl jsem hlavou a ona začala divoce gestikulovat. „Ano, už jsem taky nahý,“ zalhal jsem. „Já si laskám prsa, bradavky mi stojí a jsou tvrdé jako kámen. Přehodím si nohy teď přes okraje křesla, abych mohla ke své kundičce. Kdyby jsi viděl, jak je mokrá. Určitě by jsi ji chtěl ochutnat. Tak jak to dělám právě já.“ Z telefonu ze ozývalo hlasité vzdychání a mlaskání, zřejmě jak si Alenka olizovala svoje mokré prsty. „A teď poslouchej.“ Zvuky v telefonu se změnily. Byly jemnější, už to tolik nemlaskalo, ale byl to podobné. Tentokrát z větší dálky se opět ozvala Alenka. „Popíšu ti, jak to u mě vypadá. Telefon jsem si položila na křeslo, přímo ke své kundičce. To aby jsi slyšel, jak si ji pěkně honím.“ To už bylo příliš. Zcela podvědomě jsem začal rukou, kterou jsem se z počátku snažil zakrýt své vzrušení, pohybovat po tvrdém čuráku. Vzápětí jsem si ale uvědomil Petřinu přítomnost a rychle přestal a pro jistotu se po ní otočil. To co jsem uviděl mě totálně rozhodilo. Petra stála opřená o kuchyňskou linku, rozepnuté džíny, a rukou zastrčenou za lemem kalhotek se dobývala do svého rozkroku. Druhou rukou si vytahovala tričko a snažila se dostat ven svoji jednu kozu. Ruka v rozkroku mizela stále hlouběji a za chvíli bylo podle výrazu Petřina obličeje jasné, že dosáhla svého. Začala s ní rytmicky pohybovat nahoru a dolů, druhou pak drtit bradavky kozy, kterou se jí podařilo vyprostit ze zajetí trička. Byl jsem u vytržení. Z telefonu se ozývalo hlasité vzdychání a výkřiky Aleny, za mými zády totéž produkovala Petra. Jedna moje čerstvá milenka, druhá moje dlouholetá kamarádka a lesbička. To jsem už nemohl vydržet. rychle jsem si svlékl pyžamo a nahý se postavil čelem přímo k telefonu, což bylo ale zároveň i čelem k Petře. Čurák mi stál, nalitý k prasknutí, hned jsem ho vzal do ruky a začal si ho dlouhými tahy honit. V jednom okamžiku Petra zvedla oči a upřeně se na mě podívala. Na okamžik přestala, vytáhla obě ruce a rychle se úplně celá svlékla. Chvíli se rozhlížela, pak vykročila směrem ke mě. Zarazil jsem se, ale ona mě minula a sedla si do křesla, nohy přehodila do strany až se jí její kunda celá otevřela. Pozoroval jsem jí s nadšením, a neušlo mi, že je mokrá tak, jak jsem to snad u žádné jiné ženy neviděl. Okamžitě, jak dosedla, se pod ní rozlila obrovská tmavá skrna. Hned si rukou zajela přímo doprostřed roztažených pysků a začala se dvěma prsty dobývat dovnitř. Druhá ruka se už nevěnovala kozám, ale začala dráždit vystouplého poštěváka. V okamžiku se úžasně zvětšil a vypadal skutečně jako malý čurák. Pootočil jsem se tak, že jsem teď po jedné ruce měl Petru v křesle, po druhé telefon, ze kterého se ozývaly přímo zvířecí výkřiky. „Petře, Péťo, kdyby jsi tak mohl vidět jak si ji honím, áááááách, ještě, …, chtěla bych tam tvého čuráka, …, mrdej mě miláčku, šukej mě, prcej mě, …. vomrdej mě jako tu nejhorší děvku, dělej, rychle, ááááách, …, ještě, já …, já …, já za chvíli budu, …“ Teď už jsem si ho honil stejně tvrdě, jako si dráždila svojí kundu Alena. Rval jsem předkožku nahoru a dolů, vzdychal a pozoroval přitom Petru. Ta za Alenou v ničem nezaostávala. Jen snad v tom, že nemluvila, jen vydávala stále hlasitější a hlasitější vzdechy. Byl to úžasný koncert. Petra tekla jako vodopád, její ruka mlaskala v kundě, kam už zastrčila celé tři prsty a bylo vidět že je tak rozdělaná, že by se tam vešly i čtyři, možná celá pěst. Já jsem stále zrychloval tempo, a spíše jen v duchu drtil nezi zuby „Petro, Alenko, holky mrdejte mě, dělejte, udělejte mi to, …“ Alenka v telefonu přitom nezadržitelně spěla k vyvrcholení. Tempo už snad nešlo vystupňovat více. Jakoby to Petra cítila, náhle přestala a začala zběsile jezdit očima po místnosti. Nakonec jí padl zrak na láhev vína, kterou sama přinesla. Doslova po ní skočila, vrátila se na křeslo, roztáhla nohy co nejvíce a dnem si ji začala rvát dovnitř. Myslil jsem, že se jí to nemůže povést, ale najednou, za velkého výkřiku láhev zajela dovnitř. Petřiny ruce byly celé mokré a po hladkém skle klouzaly, takže brzy zjistila, že toho z lahví moc nanadělá. Rychle to vyřešila, postavila se před křeslo v podřepu tak, že se hrdlo láhve, kterou měla zasunutou v kundě, dotýkalo sedáku křesla a ona se začala na láhev nabodávat ze všech sil. A při tom už zcela bez zábran křičela: „Ano, ano, …, áááááách, ááááááách, …, já to chci, chci to hned. Simonko, miláčku, protahuj mi tu moji škebli, óóóóóóóóóch, to je krásné. Já si ještě pohoním poštěváka, pak mi ho ještě budeš okusovat, viď?“ Natáhla ruku tak, že se mimoděk dotkla té mé. Hned mě za ní chytla a jak se narážela na láhev, přešel ten rytmus i na mě. Vzrušilo mě to tak, že jsem cítil, že už taky brzy budu. Podobně na tom byla i Alena na druhém konci drátu. Přicházelo to na mne, a nenechal jsem si to jenom pro sebe. Jak bylo ostatně mým zvykem. Začala jsem hlasitě odychovat a nakonec, stejně jako obě holky křičet. „Jo, jo, to je ono, už mi to půjde, už budu stříkat mrdku, postříkám tě , připrav se.“ Jak to Alenka slyšela, začala taky a to byl signál pro Petru, která jí následovala, vydávajíc při tom přímo zvířecí skřeky. Během pár posledních tahů jsem začal stříkat, a zároveň to oznámil Alence. Ta už křičela na plné kolo. Když se začalo moje semeno hrnout ven, otočil jsem se na Petru. Vůbec nevnímala a věnovala se svému dábelskému orgasmu. Skropil jsem jí první dávkou vlasy, druhou a další pak obličej a prsa. Vůbec si toho nevšimla, její orgasmus ostatně ještě neskončil a zdálo se, že hned tak neskončí. Ale přeci… Stačilo ještě pár dosednutí a Petra se schoulila na zem, lehla si na bok a přitáhla nohy k sobě. To stačilo k tomu, aby láhev vyklouzla z její mokré kundy a kutálela se po koberci, zanechávajíce za sebou mokrou stopu. Zároveň z kundy začala proudem vytékat šťáva, která se před tím nemohla dostat ven. Petřino tělo se otřásalo v křeči. Z telefonu se ozývalo hlasité oddechování Alenky a já nad tím vším stál a ze špičky čuráka mi ještě vytékala poslední dávka semene. Posadil jsem se do uvolněného křesla, přehlédl jsem že je celé mokré, a chvíli tiše zíral. „Péťo, jsi tam?“ Ozvalo se tiše z telefonu. „Já budu muset zavěsit. Za chvíli přijde Jana a já se musím jít vykoupat“. Rozloučili jsme se, oba jsme zavěsili a já se začal věnovat Petře. Ta už úplně tiše ležela na koberci a zdálo se mi, že pláče. Skutečně. Přiklekl jsem k ní a pohladil vlasy. „Nech mě, prosím,“ bylo jediné, co řekla. Pak se pomalu zvedla a lehce vrávoravým krokem odešla do koupelny. Za chvíli jsem za ní odnesl její šaty a během dalších pěti minut byla už oblečená a s lehkým úsměvem se se mnou loučila. „Já teď půjdu domů a někdy si o tom popovídáme.“ Usmála se, rozloučila a za chvíli jsem už byl v garsonce sám. Rozhlédl jsem se a povzdechl si. Budu to tu muset uklidit a je mi jasné, jak to dopadne, až budu sušit křeslo, na kterém si to tak krásně udělal moje lesbická kamarádka. Do večera jsem si ho ještě dvakrát vyhonil a střídavě při tom myslel na Alenu a Petru.

Po bouřlivém víkendu jsem se těšil do práce. Pondělí probíhalo dobře a vše mi šlo pěkně od ruky. Až do okamžiku, kdy zazvonil telefon a nadruhém konci drátu se ozval Alenin hlas. „Ahoj, tak jak se máš? Hele, co by jsi řekl malé večeři.“ Spustila hned na mne. „Ahoj, proč ne. Kam zajdeme?“ „No, já bych to nekomplikovala, uvařím doma. Už se těším. Tak v sedm, jo? Je to ulice Skalní, číslo 32, přízemí. Poznáš to lehce, protože přímo před okny stojí velký strom.“ „Tak dobře, v sedm budu tam.“ Rozloučili jsme se, zavěsil jsem a zaklonil hlavu. Přemýšlel jsem o tom, co se mnou Alena provedla. Zavolá, já ani nepřemýšlím o ničem a hned přijmu její jakékoliv návrhy. Je to vůbec bezpečné, chodit k ní domů? Přeci jenom, je to vdaná žena. Ale co, bezpečné, nebezpečné, za Alenou bych asi byl schopen jít třeba do pekla. Konečně mám na dosah ženu, o jak jsem vždy snil. Za chvíli zazvonil telefon ještě jednou, tentokrát hovor z venku. A pro změnu zase Petra. Další osudová žena? „Ahoj Petříku,“ začala, „to jsem ráda, že jsem tě ještě stihla. Mohli bychom se dneska sejít?“ „Ahoj Petro, víš, dneska už to asi nepůjde, večer něco mám.“ „S ní?“ „No…, jo s ní.“ „Hmm, tak ji pozdravuj. Ale vlastně…, vždyť mě ani nezná. A ne, že ji to řekneš. Tedy to, co se stalo včera u tebe v bytě. Já se totiž moc stydím. Proto jsem o tom chtěla s tebou mluvit.“ Přerušil jsem ji a ujistil, že se nemá vůbec za co stydět, že je to přeci úplně normální a co se týče mě, že se mi to všechno moc líbilo. Tak proč si dělat nějaké násilí. Určitě si o tom promluvíme a můžeme klidně ve čtvrtek, je společná sauna. Nakonec jsme se domluvili hned na ráno, sauna je od osmi, to tam skoro nikdo nebude. V půl šesté večer jsem doma rychle přemýšlel, co vezmu k Aleně. Když jsem viděl stát na stole láhev, kterou včera přinesla Petra, usmál jsem se a bylo mi jasné, že z prázdnou nepřijdu. V sedm jsem už zvonil u jejich dveří. Přišla mi otevřít v tričku a krátké sukýnce, na hlavě dva copy a vypadala moc dobře. Hned ve dveřích jsme se políbili. „Vítám tě, tak pojď dál. Buď v pohodě, manžel je v Brně a před chvílí volal, že je na nějaké obchodní večeři, takže se tu určitě neobjeví ani náhodou.“ Večeře byla skvělá, povídali jsme si při ní o všem možném. Hlavně tedy mluvila ona. Vyprávěla o svém životě, dokonce i o svém manželovi. Dokonce mi to ani nevadilo, alespoň jsem pochopil, proč je Alena taková hrr. Její manžel byl úspešný obchodník, ale určitě nebyl úspěšný manžel. Jak vyplynulo s Aleniny řeči, byl stále ve vleku svoji matky. „Podívej se na ni,“ dodala opovržlivě a ukázala na fotku, na které byla žena ve středním věku, v klasickém kostýmku vedle mladého muže v obleku. „Ten chlap vedle, to je…“ „Ano, to je můj muž. I když tady je to hlavně syn mé tchýně, to je jeho hlavní role. Mým mužem je až potom.“ Povzdechla si. Pak pokračovala ve vyprávění o tom, jak ho matka vychovávala od jeho 10-ti let, kdy mu zemřel otec. Zdravotní sestra, teď dokonce vrchní sestra, asi měla ráda pořádek nejen v nemocnici. Alena tím vším trpěla, a když ani sex s manželem nebyl to úplně pravé ořechové, snažila se najít nějakou náhradu. „A to se mi myslím v tvé osobě podařilo.“ Zakončila svoje povídání a dlouze se na mne podívala. „Dáme si víno v obýváku, jo?“ „Dobře, já ho vezmu, kde máš skleničky.“ „Ty jsou tam, bež, já tam přijdu.“ Šel jsem napřed, zatímco Alena zmizela ve dveřích vedlejší místnosti. Nečekal jsem v obýváku dlouho. Za chvíli se otevřely dveře a vešla. Trochu mi poklesla brada. Měla na sobě černé lodičky, punčochy s podvazkovým pásem a podprsenku, která však zakrývala stěží jen půlku jejích prsou. Čerň prádla ostře kontrastovala s jejím bílým tělem, vyjímkou byl jen hustý porost v jejím klíně a temné koláče na vrcholu jejích ňader. Obejmula mě a začala vášnivě líbat. „Miláčku, já jsem se na tebe strašně těšila. To nedělní dopoledne bylo moc hezké, ale nestačilo mi to.“ Začal jsem se svlékat a za chvíli jsem tam už stál úplně nahý. Čurák mi trčel pevně nahoru a ona mi ho začala pomalu masírovat. „Ááááá, ten je pěkný, to se těším, až s ním do mě vnikneš. Až mě s ním budeš pěkně prcat.“ Její slova mě překvapila, tak přímou reakci jsem nečekal. To i mě uvolnilo stavidla a dal jsem se do díla. „Pojď posaď se tady do křesla. Táák, a teď hezky roztáhni stehna a vyšpul na mě tu svoji píču.“ Alena udělala co jsem jí řekl okamžitě. Oči jí svítily a prsa se nalévala vzrušením. Bradavky vykukovaly z její minipodprsenky jak dva malí průzkumníci a ona si je obě začala palci a ukazováčky jemně kroutit. Poklekl jsem, a trochu hruběji ji roztáhl stehna ještě více od sebe a zaklínil ji pod koleny na okrajích křesla. Alena se ještě trochu svezla dolů, takže jsem měl všechnu tu nádheru přímo před sebou. Začal jsem pomalu přejíždět po velkých pyscích, které se už nalévaly vzrušením. Z hloubi její kundy vytékal šťáva, která na chloupcích vytvářela jemnou pěnu. Úplně nahoře vykukoval malý poštěváček, kterému jsem se začal věnovat nejdříve. „Ano, ano, to jsem si vždycky přála. Dělej mi to takhle, dokud se neudělám, prosím…, áááááááách.“ Vzal jse teď už tvrdý výstupek jemně do zubů a začal ho okusovat. To už se Alena na křesle začala kroutit jak divoká, vzdechy se stupňovaly a ona spustila. „No tak dělej, dělěj mi to ty parchante. Áááááách, ještě, hoň mi toho poštěváka, hoň mi ho tak, až budu hotová, ááááááááá… Já, já, …., já už sem, ááááááááááá…“ Pokojem se rozlehl její výkřik a z kundy se vyvalil proud štávy. Přisál jsem rty na rozevřenou díru a sál z plných sil. To její orgasmus ještě znásobilo, takže už nepřetržitě křičela. Házela sebou na křesle tak, že jsem měl co dělat abych udržel svoje ústa na její kundě. Hltal jsem tu šťávu jako by to bylo to nejlepší, co jsem kdy pil. A možná to tak bylo. Její napětí pokleslo, ležela na křesle jak hadrová panenka. O mém čuráku se to ale říci nedalo. Trčel vpřed jak zahnutá šavle, koule napnuté k prasknutí a tmavě fialový žalud se leskl kapičkami šťávy, která signalizovala připravenost. Alenina kunda, ze které ještě vytékaly zbytky šťáv přímo volala po tom abych jí ho tak zastrčil. Využil jsem její polohy a nahnul se nad křeslem tak, že špička žaludu směřovala přímo do středu její růžové díry. Alena si mých příprav všimla a hned ožila. „Ano, ano, vnikni do mě, pořádně mi ho tam zastrč.“ „To víš že jo, už na to jdu. Pěkně si tu kundu roztáhni, ať tam můžu.“ Bylo to zbytečné, kunda už byla připravená, takže jsem bez jakékoliv pomoci nasadil spičku svého klacku na její ústí a jemně zatlačil. Alenka jenom hekla a už čurák zajížděl dovnitř. „Áááááááách, to je hezký, pěkně dozadu, táááák, já tě m i l u j u …“ Dorazil jsem až na dno její mokré píči a začal ji dlouhými a pomalými tahy mrdat. Dával jsem si záležet a jezdil od jedné do druhé krajní polohy tak, abych využil celou délku svého neuvěřitelně tvrdého čuráka. Moje vzrušení bylo takové, jaké jsem už dlouho nepoznal. Postupně jsme si našli takovou polohu, při které jsem mohl klidně čuráka vytáhnout úplně z Aleniny kundy a on si vždycky našel cestu zpět. Když jsem to udělal poprvé, Alena vytřeštila oči. „To snad nééééé! Zůstaň ve mně, dělej, zpátky.“ „Neboj, já ti neuteču, počkej takhle to bude ještě hezčí.“ A zasunul jsem ho znova zpět. Alena jenom hekla a rychle pokývala hlavou. „Ano, to je hezké, takhle mi to dělej!“ Při tomto způsobu jsem do ní vlastně po každé vnikal znovu a znovu. Velký a tvrdý žalud pokaždé rval okraje pysků a její prokrvené závojíčky, což ji zpočátku přinášelo určitě trochu bolesti, později však znásobilo její rozkoš. A dávala to setsakramenstky najevo. „No to je něco…, áááááách…, ááááááách…, pěkně mě mrdáš. To se mi líbí. Dělej, dělej to hezky dál. Já chci, aby to trvalo dlouho, a potom mi to uděláš ještě a ještě, viď. Ááááááááách. Povídej mi co se mnou děláš, dělej, povídej!“ Skoro na mě křičela. Byl jsem vzrušený stejně jako ona. A její reakce mě ještě více rozpalovala. Pomalu jsem se přestával ovládat a tak mi nedělalo problémy vyhovět jejím rozkazům. „Co bych dělal. Mrdám tě, mrdám tu tvoji mokrou, prochcanou kundu. Tu tvoji píču, která se tady na mě šklebí. Ááááááách, to je hezký prcání, píchání, oj, mně se to moc líbí. Ty si moje krásná děvka viď? Tak dělej, přirážej proti, dělej pořádně, ať se hezky uděláme a já tě postříkám. Chceš to?“ „Ano, ano. Vrážej mi ho tam až dolů. Áááááách, áááááááááá… Mrdej mě až padnu a pak mě celou postříkej tím tvým semenem. Chci tu tvoji mrdku, chci ji!“ Teď už jsem do ní bušil hlava nehlava. Držela se křečovitě křesla, ani moje polohy nebyla ideální. Musel jsem se vzepřít na rukou abych se v ní udržel. Ale to mi nevadilo. Cítil jsem, že to na mě brzy přijde. Jindy bych si to vychutnával déle a trochu ubral. Situace, křičící Alena i moje vlastní chuť postříkat jí celou, mě přinutily ještě k většímu tempu. Alena mi vycházela vstříc a jak s sebou házela, lítaly jí její kozičky ze strany na stranu. „No to je báječný, ty mě hezky mrdáš. To jsem už potřebovala. Áááááách, m u s í m e s e u d ě l a t s p o l u.“ Přerývavě vykřikovala a pokračovala. „Já…, áááááááááááá, jááááá už totiž brzy budu. Tak dělej, buď taky.“ „Ano, miláčku, já…, já…, já už taky, áááááááááá.“ S ještě větší razancí jsem do ní vrážel pár posledními šťouchy. Její kunda čvachtala o stošest, skoro se mi zdálo, že pod mými nárazy šťáva vystřikuje až na její prsa. Alena už nemluvila, její vzdychání přešlo ve zvířecí křik. Bylo to stejné, jako včera v telefonu, jen to trvalo o mnoho déle. Já jsem začal později, takže jsem mohl vychutnávat vlastně orgasmy dva. Její, a pak ten můj. Právě v okamžiku, kdy ten její vrcholil, cítil jsem, jak se začínají kdesi v hloubi mého podbrišku odlepovat první kusy semene. Hned jsem vytáhl čuráka z její kundy, vzal si ho do ruky a přejížděl po něm nahoru a dolů. Stříkal jsem ve vteřině. Alena si hned vrazila pravou ruku mezi nohy a dodělávala se, druhou stiskla mé koule. Měl jsem ještě zbytek duchapřítomnosti a tak jsem mohl zamířit. První dávka přesně trefila její oči, druhá a další ústa a následující pak zkrápěly její prsa a břicho. Pustila moje koule, přestala se věnovat své kundě a začala si to okamžitě roztírat po obličeji a prsou. Olizovala si ruce, mlaskala při tom jako pes a za chvíli se celá leskla. Poklesl jsem v kolenou a svezl se na koberec. Alena s námahou vstala z křesla a položila se vedle mne. Začali jsme se okamžitě líbat a já opět cítil chuť svého vlastního semene. Bylo to tak krásně perverzní a odpovídalo to přesně mým představám, které jsem měl vždy, když jsem si sám doma honil svoje péro. Byl jsem na vrcholu blaha. Tak takhle jsem si to vždycky představoval. Je to vůbec možné, že se mi to tak podařilo? Leželi jsme chvíli klidně, pak se Alena zvedla a jakoby nic se posadila zpátky do křesla. Byla celá mokrá a ulepená, místy jí moje semeno už začalo usychat, takže se její tělo pokrývalo šedivou šlupičkou. Bylo to trochu perverzní. Vůbec si s tím nedělal hlavu. Úplně klidně si rukou setřela z kundy zbytka poslední štávy a pak ji celou olízla. Postavil jsem se, a ona si všimla, že mi z čuráka vytéká ještě zbytek semene. „Pojď sem, já ti to očistím.“ Chytla mě za něj a přitáhla si mě k sobě. Vzala, teď už dost povadlého, čuráka do pusy a pečlivě ho celého olízala a vysála. Byl jsem tak rozjetý, že mi začal zase pomalu tvrdnout. „No počkej, dáme si chvilku pauzu ne?“ „Proč ne? Toho si nevšímej. Kdybych měl souložit vždycky, co se mi postaví, mrdal bych denně alespoň pětkrát.“ „No a jak to tedy děláš. Když ti pořád takhle stojí?“ „No jak, buď to vydržím, nebo jdu někam na záchod a tam si ho vyhoním.“ „Jé, to bych chtěla vidět. Ale tak, že to budeš dělat stejně, jaky když si úplně sám. A žádné hraní. Přesně tak, jak si to děláš když máš opravdu velkou chuť a žádná ženská není nablízku.“ „Klidně, Alenko, ale jen pod tou podmínkou, že ty mi předvedeš to samé.“ „No to nevím, já bych se asi styděla. Ten telefon včera, to bylo něco jiného. Přeci jenom jsi mě u toho neviděl.“ Kdyby tak tušila, že jsem ji při tom sice neviděl, ale že zase navíc jí ji kromě mě slyšela i Petra. Co by tomu asi Alenka řekla? Chvíli jsem koketoval s myšlenku, že jí to přeci jenom řeknu, ale pak jsem to rychle zavrhnul. Už se stalo, já jí to neřekl hned, a teď by se jí to mohlo dotknout. Petra jí to určitě neřekne, takže na to zapomenu taky a bude klid. Vlezli jsme si spolu do vany a pořádně se omyli. Začal jsem já jí. Nevynechal jsem žádné místo a měl tak možnost si jí celou pořádně prohlédnout. Její prsa nebyla nijak zvlášť velká, ale pěkně rostlá. Zato její dvorce a hlavně bradavky! Ty byly úžasné. Od té doby, co jsem k ní večer přišel vlastně neustále stály. A jak jsem na ně šáhl, ztopoření se ještě zvětšilo. Stačilo do nich jen trochu cvrknout a už se třepetaly jako anténky. Největší pozornost jsem samozřejmě věnoval kundičce a pak prdelce. Opatrně jsem zjišťoval, jak bude reagovat na dráždění právě v zadní dírce. Když jsem jemně zakroužil kolem dokola, jemně se zachvěla, ale pak se odtáhla tak, že jsem se vrátil radši dopředu. Kundu měla zarostlou, nijak neupravenou, chlupy byly husté ale nijak moc rozlezlé. Vnější pysky byla ještě prokrvené a vystupovaly pod chlupy pěkně ven. Mezi nima tmavé závojíčky, které ale když roztáhla nohy a byla vzrušená, přecházely do jasně růžové. Poštěváček byl tak akorát. Nemohl samozřejmě velikostí soutěžit s Petřiným, ale s citlivostí na tom byl víc než dobře. Jak jsem studoval její rozkrok, cítil jsem, že je zase v tom. Celá se začala chvět a tak jsem ji chytil pod zadkem, ona se zvedla a vystrčila celou kundu dopředu. Opět jsem se na ní přisál a zpracovával ji silně jazykem. Stačilo málo a přišel další orgasmu. Alena křičela jak pominutá, házela sebou se strany na stranu. Využil jsem toho a nasadil ukazováček na kraj její zadní dírky. Jen nasadil. A ona se zavrtěla a narazila se na něj tak, že vklouzl dovnitř. Nešlo to lehce, muselo jí to bolet ale brzy tam prst byl celý. Začal jsem jí masírovat vnitřek a přišlo něco, co jsem nečekal. „Ano, ano, dělěj mi to, mrdej mi mojí prdel, mrdej jí. To jsem vždycky chtěla, dělej, áááááááách…, áááááááách.“ Házela sebou silně, voda stříkala a ona pokračovala ve svých výkřicích. Pomalu ztrácely význam a nakonec už jen přerývavě hekala. Proud šťávy z její kundy zesílil a prdelka se okolo měho ukazováčku sevřela. Nakonec se ozval hlasitý výkřik a z Aleniny kundy kromě šťávy začala stříkat i moč. To mě překvapilo, trochu jsem se odtáhl, ale přesto jsem to chytil přímo do obličeje. Nikdy před tím jsem něco takového nezažil, takže jsem byl trochu vykulený. Ale ne více, než ona. Její napětí odpadlo, položila se opět na dno vany a schovala si obličej do rukou. „Promiň, nevím, co se to se mnou stalo.“ Uklidňoval jsem jí, a snažil jí přesvědčit, že se vůbec nic nestalo. Je pravda, že jsem ještě nic takového nezažil, ale když se tak nad tím zamyslím, že se mi to dokonce líbilo. Podívala se na mne a pak se zvedla a chytla mě kolem krku. „Petře, Petříčku. Já jsem tak šťastná. Víš, mě se to už jednou stalo, když jsem si to dělala sama, a od té doby na to stále myslím. Bylo to tak úžasné, perverzní ale vzrušivé. Chtěla jsem to s čůráním dělat s manželem, ale ten byl zásadně proti. Dokonce mi tenkrát řekl, že jsem hrozná, to že dělají jenom děvky a prasata. Moc mě to tenkrát ranilo. Teď jsem šťastná a jsem moc ráda, že tě mám.“ Osprchovali jsme se a po skleničce vína, které jsme konečně otevřeli a kávě jsem se s Alenkou rozloučil. Lákala mě sice, abych tam přespal a mohli jsme ještě pokračovat, ale mě příští den brzy ráno čekala cesta do Brna. Měl jsem se vrátit za dva dny a proto jsem ještě pospíchal domů, připravit si oblek a košile. Rozloučili jsme se dlouhým polibkem, a protože Alena u toho byla v krátké saténové košilce, zasunul jsem jí při tom dva prsty do stále ještě lehce rozdrážděné kundičky. Zavrtěla se, pak ale couvla a vytlačila mě ze dveří. „Musíš se vyspat aby jsi dojel v pořádku. Do Brna, ale hlavně zpátky. Budeme tu na tebe čekat.“ „Budete?“ „Ano, já a moje kundička.“

Povídky, co by se mohly líbit: