Náplň dnešního odpoledne se mi vůbec nezamlouvala, leč neexistoval způsob, jak se jí vyhnout. Manželka sezvala veškeré dostupné příbuzenstvo, aby oslavila své čtvrtstoletí. Jelikož znám jí organizované dýchánky i obvyklá témata hovoru jejího příbuzenstva, raději bych se viděl někde jinde. Jako první dorazili tchán s chotí, brzy po nich i manželčin strýc s ženou a svými dvěma dcerami: čtrnáctiletou Martinou a o dva roky starší Monikou. Přijeli až z Humpolce, takže bylo zřejmé, že u nás stráví noc a na rodnou hroudu se vrátí zítra. Po očekávaných několikaminutových gratulacích i chvalozpěvech na náš nově zařizovaný pokoj ...