Žil jsem si celkem poklidně v malém okresním |městě. Měl jsem šikovný podnájem a občas, když manžel neviděl, i paní bytnou. Bylo to s ní ale jen takový hop sup tralala. Rychle jí nadzvednout sukni, shrnout kalhotky a zezadu jí ho tam fouknout. Spíše by se to dalo nazvat jako zdravotní odvedení přetlaku. Měl jsem velký zálusk na dcerunku mých domácích, ale otec mi jasně naznačil, že cesta pod její kalhotky vede jedině kolem oltáře. Právě když jsem toho měl tak dost mi vojenští páni sdělili, že jsem povýšen na nadporučíka v záloze, a že jdu ...