Nicol se jmenuje tahle sedmnáctiletá dívka, o které bude tenhle příběh. Je štíhlá, cca 170 cm vysoká, má dlouhé hnědé vlasy a hnědé oči. Opět jednou se vyučování táhlo a zdálo se, že nikdy neskončí. Všem ve třídě, jen Nicol to nevadilo, protože celou dobu měla v hlavě jen jedno – toho muže, který nyní stál před tabulí, krátce řečeno, učitele jménem Jan Huber. Bylo mu něco přes třicet, ale Nicol tenhle věkový rozdíl vůbec nerušil. Musela to jednoduše udělat, jinak by se touhou po něm zbláznila. Dnes odpoledne, po škole by se to mělo stát, až všichni opustí budovu. On opouští budovu vždycky jako poslední a dnes ho ona zastaví a svede. Věděla, že tohle učitel nesmí a že ho to může stát místo, ale bylo jí to úplně jedno, vždyť se to nikdo nemusí dozvědět. Konečně zazvonil zvonek a poslední hodina byla u konce. Nicol opustila normálně, jako každý den, třídu. Ale pak, místo odchodu domů odešla na dívčí toaletu. Rodiče jí nebudou pohřešovat, protože se měli vrátit až zítra ze služební cesty. Nicol už byla nervozní, kdy už budou všichni pryč. A po asi půl hodině to bylo tak daleko. Nikdo už tam nebyl, kromě Jany. Nicol nyní seděla na chodbě na lavici a čekala už asi 5 minut, když na chodbě uslyšela spěšné kroky. Byl to on. Zastavil se před lavicí a překvapeně se zeptal: „Nicol, co ty tady ještě děláš?“
„Pane Huber, mohu s vámi mluvit?“ Neodpověděla na otázku. „No jistě, Nicol!“ Teď ho ještě musela dostat do nějaké místnosti, protože na chodbě by to šlo špatně. „Pane Huber, ale mezi čtyřma očima a ne tady na chodbě.“
„Dobře,“ odpověděl a otevřel dveře do místnosti, kde se žáci zdržovali, když měli volno. Posadil se na okraj stolku a řekl: „Tak Nicol, tady nás nemůže nikdo slyšet.“ Teď tady tedy seděl její vysněný muž s blonďatými vlasy a modrýma očima. Ona stála blízko u něho a přemýšlela, co by teď měla udělat. Pak ji napadlo řešení. Otočila se k němu zády a začala brečet, ale bylo to samozřejmě předstírané. On udělal dva kroky k ní a chytil ji pevně rukama za ramena. Nicol proběhla studená vlna. Teď se Nicol zeptal: „No tak Nicol, co se děje?“ Nicol využila situace a otočila se k němu. Jednou rukou mu sáhla do rozkroku. Zaslechla lehký vzdech údivu. Nicol ale cítila, jak něco v Janovo kalhotech roste. Začala to tisknout. „Nicol, co děláš, to nesmíme,“ řekl Jan třesoucím se hlasem. Ale Nicol ignorovala jeho slova a pokračovala. Nicol a Jan se hluboce dívali navzájem do očí a oba cítili to napětí, které se mezi nimi vytvářelo. Nicol poklekla před Janem, otevřela pomalu zip na jeho vyboulených kalhotách a sáhla dovnitř. Cítila, jak se jeho mužnost stále více napřimuje a hmatala stále hlouběji. Druhou rukou rozepnula ještě knoflík, který držel kalhoty a stáhla je z něho. Hned na to i jeho slipy. Jeho ohromný úd vyskočil ven na světlo a Jan znovu vzdychl, tentokrát ale hlasitěji. „To nesmíme dělat,“ řekl znovu, ale ve skutečnosti už to chtěl také, chtěli to oba. Nicol uchopila jeho, teď osvobozený penis. Ještě nidky žádný ve ztopořením stavu neviděla. Teď ho začala prsty ohmatávat a zkoumat a hladit, což se Janovi líbilo, protože začal lehce sténat. Nicol se ptala sama sebe, jak může asi být velký, prohlížela si ho chvilku a pak se zeptala: „Měl bys něco proti tomu, kdybych si změřila, jak ho máš dlouhého?“ „Ne! Proč? Klidně,“ odpověděl třesoucím se hlasem. Nicol vyndala ze školní tašky pravítko a přidržela ho u jeho mužnosti. Pokoušela se měřit přesně a výsledek byl překvapující, byl dlouhý 19,5 cm. „Dobrá velikost, ne?“ smál se Jan a Nicol odpověděla jen vzdechem: „Jo!“ Pak sebrala odvahu a svými rudými rty ho políbila. Pak jeho velkou mužnost oblíznula jazykem.
Oblíznula mu ho znovu odzdola nahoru a s potěšením slyšela, jak Jan slastí zavzdychal. To pro ní bylo potvrzením, že to dělá dobře, přestože v těchto věcech byla nezkušená. Všechno co o tom dosud věděla, znala pouze z časopisů a televize. Pomalu tomu přicházela na chuť a vzrušovalo ji to více a více. Jan sténal stále znovu a znovu. „Ano… ano… to děláš dobře… ano!“ A pak vzala Janův penis do úst. Byl to divný pocit, mít ho v ústech a cucat ho, ale v jistém smyslu jí to ještě víc vzrušovalo. Jeho chuť byla také divná, ale zajímavá. Jan sténal stále více a stále hlasitěji a ona byla stále uvolněnější. Líbilo se jí cumlat a sát z jeho mužnosti jako z dětské lahve. Pak jí Jan zajel rukama do vlasů a ukázal jí, jak má cumlat. Tahal jí stále více ke svému tělu. Nicol slyšela, jak vzdychá rozkoší stále hlasitěji a z ničeho nic přestala. Jan se na ni udiveně podíval, ale hned pochopil, co chce, když se postavila a začala rozepínat jeho košili, až jí pak z něho stáhla. Její ruce lechtivě cestovaly po jeho nahém těle. Líbilo se jí hladit rukama jeho krásné, vypracované tělo. Začala jeho nahou pokožku líbat, zatímco ruce přejížděly po jeho zádech. Janovi se to líbilo a jeho ruce se probíraly jejími vlasy a přejely na tváře. Nicol se jeho laskání líbilo. Jan jí pozvedl obličej ke svému a políbil jí na tváře. Jeho rty pomalu přejely na její ústa a oni se žádostivě políbili. Jeho ruce přejely na její boky, uchopily jí a zvedly. Pomalu jí posadil na okraj stolu. Cítila, jak jeho ruce přejely výše, pod její tričko, jeho prsty otevřely zapínání podprsenky a pod tričkem jí stáhly dolů. Jan viděl, že Nicol je pořád trochu nejistá, a proto jí zatím tričko nestáhl také, ale hladil její oblá prsa pod tričkem, po nahé kůži a cítil, jak mu akorát zaplňují dlaně. Nebyly ani malé ani velké, byly tak akorát. Nikol netušila, že by to mohlo bát takové jemné, takové krásné, protože jako učitel byl velmi přísný a odměřený. Líbali se stále znovu a znovu, zatímco jí lehce hladil ňadra. Nicol cítila, jak jí to vzrušuje, jako nic předtím.
Tak intenzivní pocit předtím ještě nikdy neměla. Teď polehoučku Jan táhl její tričko nahoru, až ho z ní přes hlavu stáhl. Nicol držela a nic proti tomu neudělala. Teď jí Jan pomaloučku položil na stůl a nahnul se nad ní. Polibky zahrnul její ústa, tváře, krk, celou horní polovinu těla, až na prsa. Vyvolávalo to v ní vzrušivé pocity a Nicol se to líbilo stále víc a víc. Jeho polibky nyní sjížděly po ní níže až cítila, jak jeho rty a jazyk si s ní hrají přes její kalhotky. To jí strašlivě dráždilo a ona pootevřela nohy, aby k ní lépe mohl. Chtěla, aby Jan pokračoval. Byl to neuvěřitelně krásný pocit. Cítila, jak stále rychleji dýchá a občas i zasténá a bylo to nádherné. Jan najednou přestal a oba se začali jako divocí, líbat. Oba byli před extází. Najednou cítila Nicol, jak Janův jazyk se začal obracet v jejích ústech, našel její jazyk a začal si s ním hrát. Nicol a Jan se divoce líbali a Jan si jednou rukou hrál mezi jejíma nohama. Jejich vzrušení bylo stále větší a větší a oba začali prudce dýchat a zároveň nahlas sténat. Jan zvedl Nicol ve svých silných pažích, snesl jí ze stolu a položil vedle na zem. Okamžitě se k ní přitiskl. Teď ležel Jan na Nicol, oba do sebe zapleteni. Jan hladil její dlouhé hnědé vlasy a pomalu do ní vnikal. Nicol necítila žádnou bolest, jen potěšení, když se na ní začal vypínat. Vzápětí jim to oběma najednou přišlo. Leželi dál v sobě zapleteni, ale již uvolněni, když Jan prohlásil: „Nicol, bylo to s tebou nádherné.“ „Mě se to také líbilo,“ odpověděla slabým hlasem Nicol. „Nicol, já tě miluju,“ zašeptal jí najednou do ucha Jan roztřeseným hlasem. „Já tebe také,“ odpověděla Nicol a srdce jí bušilo. Najednou se Nicol posadila a zjistila, že je doma ve vlastní posteli, a že celé tohle se jí jen zdálo. Ale ona si umínila, že se to stane skutečností.
