Byl to obyčejný pracovní den. Jako každý jiný. Seděl jsem v kanceláři a dodělával běžnou práci. Ale nebyl jsem schopen se na mi ani pořádně soustředit. Asi proto, že už jsem to potřeboval. Pořádně si zašukat. Už jsem to nedělat snad věčnost. Týden, čtrnáct dní, nevím. Do kanceláře přišla sekretářka šéfa, donesla nějaké papíry a cosi říkala. Ale já ji vůbec nevěnoval pozornost. Myslel jsem totiž jen na jedno. Byla to pěkná ženská, po čertech pěkná. A moje koule se při pohledu na ni jen nadýmaly. Cítil jsem, že to nevydržím a budu muset stříkat. ...