Mám na venkově chalupu po rodičích s poměrně rozlehlou zahradou, trávu seká soused, který mi za to dává pozor na stavení, když tam nejsme, já stačím zjara ostříhat trochu stromy a pak sklidit ovoce, nejvíc si cením hrušek, trhám je ještě zelené a ony pak ve slámě na půdě dojdou a chutnají báječně. Tu sobotu manželka prohlásila, že nemůže jet se mnou, protože se domluvila s několika jinými ženami, že se sejdou v kostele, aby tam po téměř propršeném létě uklidily. Jestli jsme se kvůli něčemu vadili, tak kvůli její zabedněnosti ohledně víry. Ne, že ...