Už je to opravdu deset let, co jsem se vrátil z vojny. Sloužil jsem u železničního vojska a to se vyznačovalo tím, že od dubna do listopadu jsme neměli stálé místo posádky, ale kočovali jsme každý den o pár kilometrů dál podle toho, jak pokračovala výměna tratě. S tím souvisel i omezený počet vycházek, opušťáků a dovolenek. Proto se stávalo, že jsme neměli ženskou i několik týdnů. Já jsem konečně asi po půl roce dostal opušťák. Bohužel vlak na Prahu mi jel až za tři hodiny, a tak jsem se vydal na státní silnici zkusit ...