Petr dorazil na nádraží na poslední chvíli. Vlak už se pomalu dával do pohybu. Petr běžel podél a pak rychle naskočil na schůdky, otevřel dveře a vpadl dovnitř. Teprve, když už byl uvnitř a procházel uličky vagónů, aby našel volné místo, uvědomil si, jak vlastně riskoval a co všechno se mu mohlo stát. Jak přemítal o té příhodě, zahlédl v jednom kupé něco, co způsobilo, že nejenže okamžitě zastavil tok svých myšlenek, ale i chůzi a notnou dobu snažil protlačit se kolem něho na druhou stranu uličky, zřejmě za účelem návštěvy WC. Teprve potom se Petr probral ze své letargie a učinil jedno z nejzávažnějších rozhodnutí ve svém životě. Vstoupil dovnitř. Posadil se hned naproti dívce, která byla příčinou jeho rozrušení. Byla velmi krásna. Černé dlouhé vlasy, pomněnkově modré oči, velká ňadra, která jakoby se snažila osvobodit se od sevření podprsenky, a dlouhé štíhlé nohy. Bronzově opálená kůže z ní dělala mulatku, která snad nemá jedinou chybu. To vše se Petrovi honilo hlavou a okamžitě začal vymýšlet způsob, jak s ní navázat kontakt, ovšem tak, aby to nebylo trapné. Cítil, jak jeho džíny jsou čím dál těsnější a tep začíná nabírat kosmickou rychlost. Vlak právě zastavil ve stanici a do kupé se přihrnula jakási babka zřejmě se svým vnukem a celkem pohledná žena střeních let ve slaměném kloboučku s dcerou. V ten okamžik v Petrovi zhasla i ta poslední jiskřička naděje na cokoli. Teď už se nevzmůže na nic. Vlak se rozjel. Ani na okamžik nespouštěl z oné krásky zrak, přičemž ji doslova svlékal pohledem a představoval si jak asi vypadá pod těmi krátkými, květovanými šatečkami. Zrovna, když byl ve svých představách v tom nejlepším bodě, přišlo něco, co v žádném případě nečekal. Tunel. Nastala naprostá tma.
Petr neviděl ani náznak nějakého obrysu. Tma byla prostě absolutní. Znovu a ještě intenzivněji začal přemýšlet o té neznámé dívce, která ho tak upoutala. Když v tom ucítil letmý dotek na svém stehně. Okamžitě strnul a téměř přestal i dýchat. Byla to čísi ruka, která svým pohybem již zcela jasně směřovala k jeho rozkroku. V hlavě mu nastal naprostý zmatek. Neustále rostoucí vzrušení, doprovázené okamžitou erekcí se mísilo s dilematem, komu patří ta odvážná ruka, jenž nyní dosáhla až na jeho maximálně ztopořeného bojovníka. Babku s vnukem vypustil téměř okamžitě, i když samozřejmě v tuto chvíli byla možná i tato varianta. Avšak rozhodl se si ji prostě nepřipustit, což mu poněkud ulevilo, nicméně stále zde ještě zbývala žena v kloboučku s dcerou a jeho opálená Afrodita. Nebyl schopen jediného pohybu, kromě toho, že ještě o něco více roztáhl nohy.
Rozhodl se již dále neřešit tuto poněkud delikátní situaci, neboť právě v tento okamžik pocítil, kterak se zip jeho džíns začíná pomalu rozepínat. Do pocitu vzrušení a úvah se najednou přidal i strach. Jak to bude pokračovat a hlavně jak to dopadne. Jelikož jel na této trase poprvé, netušil ani délku toho tunelu, což by pro tuto situaci byla docela podnětná informace.
Opět však převládl pocit vzrušení podpořený dlouhou dobou sexuální abstinence a nyní i další fází, která následovala po rozepnutí zipu. Ona záhadná neznámá totiž začala intenzivně přejíždět po jeho údu, který od ní oddělovala již jen slabá látka jeho slipů. Cítil, jak mu ho pevně sevřela prsty a přes slipy ho začala honit. To už Petr nemohl v sobě dál dusit a začal hlasitě oddychovat. Pak najednou ruka zajela i pod slipy a on ucítil teplou, jemnou dlaň v kontaktu se svým pyjem. V těle se mu rozlil pocit, jakoby měl každou chvíli explodovat. Ale to ještě nevěděl, co bude následovat. Ruka poněkud zvolnila tempo a pak téměř přestala úplně. Ale když už se chtěl pohnout, najednou ho opět sevřela a vnořila ho do jakéhosi měkkého, teplého a vlhkého prostředí. Pak mu to došlo. Měla ho v ústech. Okamžitě mu ho začala kouřit a vrážet si ho téměř až do krku. Petr už nevnímal kolem sebe vůbec nic a všechno a všichni mu byli v tu chvíli ukradení. Prožíval jen ty neuvěřitelně slastné pocity na neodvratné cestě k vyvrcholení. To se přibližovalo každým okamžikem. Ta dotyčná kouzelnice mu ho jednou rukou stále honila, druhou hladila a tahala jeho nabouchaný koule a přitom si ho stále hluboko vrážela do krku. Petr věděl, že každou vteřinou to musí přijít. Začala mu tělem projíždět nekonečná slast mísící se s křečí snad v každém svalu a najednou pocítil, jak mu najíždí vlna rozkoše od jeho koulí, přes kořen penisu a pomalu se drala ke špičce, aby se osvobodila mohutným výstřikem semene. Avšak ani né půl vteřiny před tím, než k tomu došlo, udělala ta ďáblice něco neskutečného. Sevřela Petrův žalud mezi zuby tak silně, že zařval bolestí a v ten samý okamžik ho uvolnila. To, co následovalo by se dalo přirovnat k lavině a sopce zároveň. Obrovský gejzír semene tryskal do hladových úst, takovým způsobem, že Petr vůbec netušil, kde je a co se děje. Vnímal jen jediné.
Absolutní rozkoš vyvrcholení. Pak najednou začalo probleskovat světlo, blížícího se konce tunelu a on zdvihl hlavu, aby zahlédl alespoň malý detail té, která mu připravila nejfantastičtější zážitek jeho života. Vlak právě vyjel z tunelu a před ním sedělo opět to samé složení, jako by se vůbec nic nestalo. Bronzová Afrodita, žena s kloboukem a dcerou, babka a vnuk. Petr je všechny přejížděl zkoumavým pohledem a snažil se zachytit alespoň náznak něčeho, co by mu pomohlo objasnit tu záhadu. Nikdo z nich mu však nevěnoval ani nejmenší pohled. Petr se podíval na svůj rozkrok. S hrůzou zjistil, že má stále ještě rozepnutý poklopec. Rychle ho zapnul, ještě jednou a naposledy se rozhlédl kolem sebe a pak se zahleděl ven z okna do ubíhající krajiny.
