Když mi bylo asi tak osmnáct, jezdíval jsem každé léto na měsíc k naší tetě Magdě do malé jihočeské vesničky Podhořany. Teta měla totiž velký statek a protože už byla dva roky vdova, byla vždy ráda, když jsem jí přes léto přijel pomoct. Vlastně nejezdil jsem tam ani tak kvůli tetě, spíš kvůli Marice - mojí sestřenici, dnes už dvaadvacetileté blondýnce se kterou jsem v šestnácti přišel o své panictví. Po cestě do Podhořan jsem hořel nedočkavostí, kdy už jí konečně spatřím. Už tehdy před dvěma roky to byl kus ženský. Božsky nevinně vypadající blondýnka ...